Kafka

Natočit film o známém spisovateli, nazvat ho jeho jménem, jeho jméno v něm navíc asi tisíckrát zmínit, zakomponovat do něj narážky na nejznámější díla a zároveň jej zbavit veškeré autorovy jedinečné osobitosti, to je opravdu umění. Kafka přestal být Kafkou ve chvíli, kdy Soderbergh zaměnil tajemné absurdno za přihlouplou grotesknost, která v případě narážky na dva pomocníky ze Zámku přerůstá v nesnesitelnou stupiditu. Kafka přestal být Kafkou, když se z něj stal neohrožený hrdina, odvážně pátrající na vlastní pěst. Kafka přestal být Kafkou poté, co jej tak špatně pochopil a uchopil anglofon Jeremy Irons. A co hlavně, Kafka přestal být Kafkou hned poté, co jeho noha fyzicky pocítila podlahu Zámku. Nepochopen, znásilněn, dezinterpretován, odkopnut. (07.01.2010)

"No, I can't deny, despite our differences - I remain your son. And so only that these late, perhaps insignificant, realizations might reassure us both and make our living and our dying easier. " Veliká pocta Praze, menší pocta Kafkovi, velká pocta fantazii, obludnosti techniky, nevypočitatelnosti lidí a vnitřního jekotu. Kafka jako člověk a spisovatel byl podle mého odhadu na míle vzdálen této filmové verzi. Dramatizace a americký přesah, jenž film vychyluje od pravého jména Kafky je z mé strany spíše nežádoucí, každopádně si musí každý nalít čistého vína, podívat se kdo je režisér a jaký je jeho záměr a až následně se rozhodnout zdali chce dotyčný film vidět. Za mě černobíle opojení, které se více než o Kafku zajímá o to, jak z jeho mýtů vytlačit co nejvíce a dostat každého z nás do psychiatrické léčebny. (16.06.2022)

Fascinace. Jak jinak nazvat to všeobecné pochopení a znalost "našeho" pražského obyvatele, autora. Co naplat, že většina Čechů má o Kafkovi vpravdě mizerné povědomí a s jeho dílem je obeznámen lecjaký pražský turista (zahraniční čtenář) lépe ("lépe" však ještě nemusí být synonymem pro "dobře"). Stejně jako je Kafka coby osobnost v tuzemsku zbytečně komercializován a násilně přivlastňován (čti: zneužíván), nejinak se k němu staví i řada českých čtenářů, kteří si nárokují (mnozí bez vědomí, že tak činí celý svět) jeho dílo a v podstatě jen přejímají vybájené, tedy značně poupravené reálie a obecně známé (neznamená však stoprocentně pravdivé) informace. Navíc: nebýt dřívějšího (i opětovného) světového zájmu o autora, Kafka by s velkou pravděpodobností zůstal u nás nejen nedoceněným, zřejmě však i pro širší společnost poměrně neznámým. Tolik k "prologu" (člověk se u čtení všelijakých komentářů spjatých právě s Kafkou podobným úvahám nevyhne). Soderbergh přistoupil ke Kafkovi po svém, z velké části však podle předpokladů. Posadil jej do domovské Prahy (ano, tam také patří), převzal skutečné, těžko doložitelné i ryze smyšlené poznatky z jeho života a spájel je s Kafkovým beletristickým / fragmentárním odkazem. Částečně se tedy držel onoho kafkovského "Já jsem literatura" a podpořil tím teorie o značně autobiografických prvcích v Kafkově díle. Nebyl by to ovšem kreativní režisér, kdyby nepřidal mnohé další a nezakusil sestavit svou vlastní osobitou koláž. Výsledkem je v podstatě naprostý opak např. Hanekeho a jeho předlohy se striktně držící adaptace Zámku (ačkoli jsem si vědom faktu, že tento snímek nemá za cíl uchopit / interpretovat jeden jediný celek či konkrétní dílo), chvílemi až fantazijní počin, který má jediný, avšak zcela zásadní nedostatek: s Kafkou je spojen jen okrajově. Chválit se dá atmosféra některých pasáží, filmovost díla, méně (nebo vůbec) už celistvost a celkové vyznění (do prázdna). Jako čirá fikce přijatelné, líbivé, přesto trochu zbytečné...│60% (21.12.2011)

Dokážu si představit, že člověk neseznámený s kafkovským univerzem si snímek asi pořádně neužije a chytne z něho leda tak pořádnou depresi. Pro zapálené kafkology je to ale lahůdka! Všechny ty odkazy na knižní předlohy, které na vás dýchají takřka z každé jednotlivé scény, ponurá a stejně tak vzrušující Praha na začátku minulého století, Kafkova persona ztvárněná Ironsem a detaily jeho skutečného života, všude ta hmatatelná úzkost a náznaky šílenství uprostřed bezcílně bloumající lidské masy... Zámek a jeho neprůchodná byrokracie! Na stranu druhou není třeba zapomínat, že se i tak stále jedná pouze o fikci, nikoliv o životopis, a proto není třeba filmu vyčítat jeho nevěrohodnost či rozpory se skutečnou Prahou té doby, žeáno? (08.10.2013)

Takový roztomilý mix všeho možného. Občas mi to celkem silně připomínalo Brazil a jindy zas jiné věci, jenom toho Kafku jsem tam cítil málo. Jeremy Irons nehrál špatně, ale na Kafku se nehodí... Nějak mě uplně minula podstata toho filmu. Životopisný film to není a převést slavného spisovatele do fiktivního děje a prostředí, které by připomínalo jeho tvorbu tady nějak plně nezafungovalo. Asi si nerozumím se Soderberghem a on zase Kafku vnímá a chápe trochu jinak než já a možná bych si odvážil tvrdit, že hůř... Nicméně nelze upřít, že je to docela zábavné a chvílema i temné (časteji však obrazem než atmosférou). (01.09.2009)