Earth

O tom, ako bolestivo a tragicky môže do života zaľúbencov zasiahnuť žiarlivosť a závisť. Hlavne, keď je k tomu v spoločnosti živná pôda... Nenávisť je naozaj hrozná, a tento film ukazuje, kam až to všetko môže zájsť. Strašlivé čo i len pomyslieť, že takmer všade po svete ešte aj v 21. storočí prevládajú nezmyslené kultúrno-náboženské zvyky a bigotné, egocentrické myslenie nad zdravým rozumom. A o tomto to je. Film najskôr diváka uvedie do pohody, miestami až príjemnej letargie, aby potom v druhej polovici ukázal svoju horšiu tvár a príbeh o zaľúbencoch nekompromisne ukončil. Indické filmy, ani tie v koprodukcii, moc nemusím, ale toto bolo výborné. 80/100 (14.03.2017)

Někteří lidé na IMDB tomuto filmu vyčítají, že neukazuje politickou zodpovědnost za hrůzy spojené s rozdělením Indie na Indii a Pákistán. Mají pravdu, neboť tento film ve svých 110 minutách poodkrývá jen běsy v lidském nitru, které, do té doby v nábožensky pestré a snášenlivé Indii, nutí páchat zvěrstva na svých nejbližších sousedech, přátelích. 100 % Dormouse: Vítej v realitě… (28.11.2007)

V konečnom dôsledku to v tomto filme nebolo ani tak o viere ako takej, ale o tom, aký je človek vo svojej podstate. Vždy tu budú dobrí a zlí ... v každej viere. Deepa tu jednoduchým spôsobom rozpovedala príbeh, na pozadí ktorého sa odohrával poriadny kus histórie, smutnej histórie. Koniec bol naozaj krutý a Rahmanova hudba typická jeho, ale fantastická. (30.03.2016)

Jiná země, jiné náboženství. Jiné hodnoty, kultura, tradice. Ale lidé v jádru stejní. Když se podíváme do Evropy 30. let zpátky, je to Indie let 40. v bleděmodrém. Národy co žily vedle sebe po stovky let v jedné zemi. Pak, jako mávnutím kouzelného proutku, přítel zabije přítele kvůli politickým štváčům mocenské kliky. A když se podíváme na konec 40. let k nám, je to stále ta samá písnička. Lidové milice s krví na rukou se chopí zákona a rozhodují o životě a smrti. Jen místo bratře, mají na rtech slovo „soudruhu“. Je znepokojující, kolik mají naši vlastní lidé společného s hinduistickými fanatiky a muslimskými štváči z Pákistánu. A že ten anglický lord udělal u nich i u nás stejnou medvědí službu. U nás lord Runciman, u nich Radcliffe. Obojí skončilo válkou. Lidé jsou stále stejní a nikdy se nepoučí. Film je skvělou sondou do indické společnosti bouřlivého roku 1947. 80% (02.10.2016)

Jsem moc ráda, že tento film vznikl. Přináší totiž svěděctví o další historické tragédii, na kterou by se nemělo zapomínat. Nezávislost Indů byla zaplacenou krutou a krvavou daní. Do té doby jednotný subkontinent, na němž vedle sebe žili příslušníci celé řady náboženství a různého etnického původu, se odchodem Britů proměnil v bojiště, kde se každý snaží urvat část půdy pro sebe. Nevypadá to ale, že jde o půdu, co by zdroj obživy, jde o touhu vlastnit, získat hrdost, či nezískat míň než někdo druhý. Neznám historické skutečnosti natolik, abych mohla odhadovat roli Britů při dělení Indie a jsem ráda, že film to také nedělá. O Britech se zmiňuje v tom dobrém, co Indii dali, svoboda je samozřejmě neoddiskutovatelná. Z pojetí vyplývá, že nejde o Brity, hinduisty či muslimy, jde o zvíře spící v každém z nás. Zvíře, které se rodí například při pohnutých společenských událostech. Je hezké, že nám je příběh líčen na skupiny party přátel a rodící se lásce, jen právě ta sentimentální část mě nedokázala příliš oslovit, k pochopení však stačila. (11.03.2018)