Vrchní, prchni!

"Pravej přední bliká, pravej zadní bliká, levej přední bliká, levej zadní bliká, světla svítí, stěrače stírají, ostřikovače stříkají, klaksón troubí!" Pan Pařízek umí vykonat kontrolu vozidla před jízdou velmi svědomitě. Navíc jsou mu sousedské vztahy jsou mu nade vše ("Tak jsme vymalovali - Tak sláva - Jak jste nás vytopili, tak jsme vymalovali") a jeho amatérský detektivní instinkt ho brzy navede na stopu falešného vrchního ("Vypadá jako Vrána, ale je to Králík"), který dokáže kvapem, často i levněji, vyinkasovat návštěvníky restaurace. Netuší, že Ing. Králík je alter ego knihkupce Vrány, který vozí svůj hadraplán do čistírny a neustále sráží četby chtivé zákazníky hláškami ("Chtěla bych milostný román - Přečíst nebo prožít?" či "Co chcete? - Pohlavní choroby - Nemáme, nevedeme!"). Svěrák si se scénářem tradičně vyhrál, nechal perlit i ústa ostatních, ale ty nejlepší kousky si opět nechal pro sebe. (08.12.2008)

Jedna z těch dnes již opravdu legendárních komedií. Důkaz toho, že z velmi jednoduchého příběhu se dokáže vytěžit maximum, aby byl divák spokojen a skvěle se bavil. Právě odsud víme pořádně jak vypadá Velorex, jak si dávat pozor na výběr šatů :-), hláška "Stěrače stírají, postřikovače stříkají" se cituje dodnes a písnička Severní vítr zlidověla u táboráků. Nestárnoucí klasika. (30.12.2005)

Svěrák ešte nemal syna zrelého na režírovanie a tak nemohol scenár zveriť lepšej osobe, než je Smoljak. Veľmi netradičná komédia z prostredia všetkým dobré známeho, s príhodami a situáciami, ktoré sú určite dobre známe hlavne osobám môjho pohlavia. Neskutočne svieži vietor rozfúkali tvorcovia a herci. Trošku pomalší rozjazd, ale potom príde Abrhám na svojej papierovej trojkolke bezkonkurenčne prvý. 90%. (30.12.2007)

Nedám plný počet, protože některé scény mi přijdou jako výplň a nejsou náležitě rozvinuty nebo dořečeny, nic to však nemění na tom, že jde o excelentní komedii, která funguje i po letech, člověk se na ni rád dívá (a to nejen kvůli erotickým představám hlavního hrdiny, z toho primárně Dády Patrasové ve vaně) a spousta hlášek se používá dodneška. Abrhám zahrál skvěle, ale i ostatní jsou zde skvělí. Do toho navíc pohled do restaurací a jídelen 80. let, kouzlo nostalgie. :-) (01.07.2019)

Navzdory predestinaci dobou svého vzniku natočil autorský tandem Ladislav Smoljak (režie) a Zdeněk Svěrák (scénář) nadčasovou a geniální tragikomedii, v níž zúročili většinu svých předností. Smoljakova nenápadná režijní práce (málokdo ho vnímá a oceňuje jako režiséra - neprávem) a hlavně scénář Zdeňka Svěráka (dle mého názoru nejlepší žijící český scénárista) postavený nejen na humorném nadhledu a vtipných replikách, ale i na věcech závažných (krize středního věku, vnitřní nesoulad ideálů a praktického života, nesnesitelná lehkost bytí ženatého donchuána...), jsou spjaty implicitně s estetikou divadla Járy Cimrmana - důraz na civilnost, nenápadnost, verbální charakter snímku, převažující optika mužského světa, nemluvě o provázanosti explicitní (herecky je obsazen téměř celý ansámbl). Všemu ovšem dominuje herecký výkon a vizáž Josefa Abrháma, na jeho charismatu a hereckém mistrovství stojí celá umně budovaná stavba filmu. A Abrhám je velký herec, pracuje s minimem výrazových prostředků, často hraje jen proxemicky, mimikou a gesty... Jeho mlčenlivý, zkroušený, jakoby vnitřně zlomený uhrančivý výraz doslova vystupuje nad rámec filmu... Nedílnou součástí snímku je i vynikající a koloritu filmu odpovídající hudební složka Jaroslava Uhlíře, jeho nostalgií prostoupený Severní vítr přesně koresponduje a dotváří tragikomické vyznění filmu (navíc již zlidověl stejně jako většina replik z pera Zdeňka Svěráka - ta koncentrace ,,hlášek" je skoro až neuvěřitelná). Za pozornost stojí jistě i hold němé grotesce vzdaný v závěru filmu - hromadná honička číšníků po kolonádě v Karlových Varech jako by z oka vypadla z nějaké taškařice němé éry...jen místo strážníků se tu honí číšníci... Umně krásný, vtipný i dojemný film, který možná odráží i cosi z typicky českého národního charakteru... (05.10.2007)