Rozpustený a vypustený

Další geniální dílo Cimrmanovského dua Smoljak - Svěrák. Velmi silně předělaný námět ze hry "Vražda v salónním coupé", kde vyšetřovatel Trachta a jeho praktikant Hlaváček pátrají po pachateli kriminálního činu a ve svém úsilí se setkají s mnoha věru Cimrmanovskými nástrahami i jejich vskutku Cimrmanovským rozřešením. Skvělé jsou role Rudolfa Hrušínského, Vlastimila Brodského, Zdeňka Svěráka, roztomilá je postava Veroniky Jeníkové (včetně jejích replik) a předeším Jaroslava Weigela spolu s Jaroslavou Kretschmerovou. Vyvrcholení případu je fantastické. U mě zařazeno ve zlatém fondu :-) (28.12.2012)

Proti Cimrmanovým divadelním hrám tato komedie poněkud ztrácí, to je ale asi to jediné, co se jí v zásadě dá vytknout. Duo Ladislav Smoljak Zdeněk Svěrák v ní prokázalo smysl pro inteligentní a zároveň absurdní humor a některé hlášky jsou nezapomenutelné, chytré a přitom leckdy roztomile dvojsmyslné. Parodie na seriózní detektivky je znát z každé scény, rozhodně ale tvůrci žánr nijak nezesměšňují, spíše mu po svém skládají poctu. Zápletku tak pochopitelně nemá smysl rozebírat, protože jde až do absurdna, což tvůrcům slouží k tomu, aby vystříleli zásobu všemožných vtipů a situací, které jsou vtipné tím, jak moc vážně se berou. Výsledku prospívá i atmosféra první republiky a povedená výprava. Jiří Zahajský v hlavní roli je přesně takový, jaký má být a svou seriózností dokáže prodat veškerý humor, který je na tomto kontrastu postavený a Marek Brodský je pravděpodobně zcela záměrně toporný a nevýrazný, o čemž se ale dá vést diskuze. Jak bylo ve své době zvykem, i ty nejmenší role si zahrály tehdejší hvězdy, které nemají moc šancí cokoli zvláštního předvést, jejich účast je ale příjemná. K plnému počtu tak chybí jen nějaký geniální moment, který by výsledek posunul ještě na vyšší úroveň a udělal z něj nezapomenutelnou záležitost. 80 % (25.10.2023)

Svěrák, Smoljak, Cimrman - tato tři jména zůstanou zapsána zlatým písmem v dějinách českého humoru. Tento film, natočený volně podle divadelní hry Vražda v salonním kupé, patří mezi nejlepší české komedie 80. let, ale vlastně nejen 80. let. Dodnes si tento styl inteligentního (a to slovíčko je tady velmi na místě) humoru nachází nové a nové příznivce i mezi mladou generací a i diváci, kteří už "Cimrmanovo" dílo znají, se s chutí znovu a znovu smějí nezapomenutelným scénkám, byť už je mnohdy znají nazpaměť. Svěrák se Smoljakem by si zasloužili nějaké čestné místo v Síni slávy české komedie, a to nejen za tento počin. A mimochodem - Marek Brodský je sice toporný, ale přesně ve stylu cimrmanovských divadelních her, kde jsou toporní všichni herci. To je taky neoddělitelnou součástí stylu jejich humoru. (10.01.2003)

Ano ano, svatá pravda, jedni sejou a vláčej a druzí sklízej. A pánové Svěrák a Smolijak by měli dokonce života už jenom sklízet, protože to co vytvořili, nemá v dějinách humoru obdoby. Filmový přepis Vraždy v salóním kupě je určitě mnohem lepší než tato nejslabší cimrmanovská hra. Kachny, kachny i Václav se povedli na jedničku, ale k dokonalosti Jáchynme, hoď ho do stroje! přecejen trocha chybí. (17.12.2005)

Nechápu, že jsem Rozpuštěného napoprvé odsoudil jako jednoznačně nejslabší věc, co kdy můj oblíbenec Zdeněk Svěrák ze svého pera vyplodil. Asi jsem se pořádně nemohl přenést přes to, že hlavního inspektora hraje nepříliš komediálně pružný Jiří Zahajský. Napodruhé už jsem si ale pochvaloval, jak je celá parodie chytrá a proložená kouzelnými vedlejšími rolemi v čele s Pecháčkem Jaroslava Weigela. Kvůli Zahajskému je to sice pořád jenom na čtyřhvězdu, ale pomyšlení, že jsem docenil další chytrou svěrákovinu, velmi příjemně zahřálo. (15.03.2007)