Réžia:
Ladislav SmoljakKamera:
Richard ValentaHudba:
Petr SkoumalHrajú:
Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak, Jaroslav Weigel, Jan Hraběta, Jaroslav Vozáb, Petr Brukner, Miloň Čepelka, Josef Vondráček, Jan Kašpar, Genadij Rumlena (viac)Obsahy(1)
Príbeh divadla, ktoré má síce úspech u publika, ale musí čeliť aj ťažkostiam zo strany nadriadených orgánov a sťahovaniu do nových priestorov periférneho kultúrneho domu. Veľký priestor dostávajú ukážky z repertoáru Divadla Járy Cimrmana ako Němý Bobeš, Akt, Dlouhý, Široký a Krátkozraký, Dobytí Severního pólu, Cimrman v říši hudby, či Vizionář. (RTVS)
(viac)Recenzie (452)
Drobná poznámka pro ty mladší ;o) Samozřejmě, že se takové věci děly, dokonce se nepochybně musely stát přímo aktérům filmu, jinak by neměli potřebu takový film točit. (Kromě toho, že některé věci by člověk bez reálné zkušenosti snad ani nevymyslel. - viz onu soudružku, které se nelíbí dlouhá řada čísel atp.) Dokladem pro pravdivost filmu je koneckonců i to, že se DJC opravdu muselo třikrát nedobrovolně stěhovat. Navíc je to přecejen film natočený v roce 1987 v období pěrestrojkového tání (proto ty zmínky o satiře, která byla najednou v kurzu, protože se takové věci požadovaly z Moskvy), takže tam taky rozhodně nemohlo být všechno. Film proto koneckonců takticky spíš ukazuje hloupost jednotlivců, protože to bylo vlastně docela kosher, ale už spíše v pottextu je řečeno to, že nejen jednotlivci, ale celý systém je hloupý a nanicovatý... ()
V roce 1987 vznikla celkem hořká komedie, která se satirickým podtextem líčí peripetie malého divadelního souboru, který si říká Divadlo starých forem, a jehož ústředními protagonisty jsou Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak. Přestože má divadlo úspěch u publika, má také současně neustále potíže s nadřízenými orgány tehdejšího totalitního režimu. Většinu absurdních situací, popisovaných ve filmu, tvůrci sami ve své divadelní praxi prožili. Možná v dobách totality to mohl být dobrý film, ale dnes už bohužel působí vyčpěle a výrazně ztratil na aktuálnosti. 40% ()
Dokumentová metafikce, která krásně vypovídá o cenzorních mechanismech doby, kdy vznikla, resp. doby, která datu vzniku krátce předcházela, čehož důkazem je, že mohla jít Nejistá sezóna vůbec do kin. Protože natočit podobný film o nějaké dva roky dříve, pravděpodobně by snímek uvízl v cenzorním sítu. Čímž pádem jde vlastně o svého druhu meta-metafikci. :) ()
Videl som už niekoľko filmov o filme. Toto je prvý príklad filmu o divadle. O jednom životaschopnom divadle, z ktorého sa tešilo mnoho príbuzných, ale neprajníci mu usilovne škrtili prívod životodarných tekutín. Divadlo napriek všetkému prežilo a naďalej rozdáva radosť svojim priaznivcom. Je dobré, že tento film vznikol. Nielen kvôli ukážkam z niekoľkých hier a pohľadu do zákulisia, ale najmä preto, aby mladí ľudia, ktorí už tú dobu nezažili, mali predstavu o obludnosti a zvrátenosti najrôznejších "schvaľovacích", skôr zakazovacích komisií. Pôvodné štyri hviezdičky som znížil na tri, ale nemám s tým problém, pretože film síce podal svedectvo o dobe, aké nepodali ani tie, ktoré to avizovali aj na filmových plagátoch, ale to podľa mňa nie je dôvod považovať ho za mimoriadny, iba za zaujímavý. ()
Rokmi mi tento film stále viac a viac rezonuje v hlave a vstrebáva sa pod kožu. Krásna ukážka filmového umenia, absurdity bývalého režimu spolu s krásami bežného divadelného života. Veľmi svieža komédia, ktorá aj napriek prísnemu dohľadu "tých hore" skvelo paroduje a reflektuje neľahký umelecké roky. 85%. ()
Galéria (4)
Fotka © Filmové studio Barrandov
Zaujímavosti (43)
- Technici divadla používají magnetofon Tesla řada B113. Tesla B113 byla třídílná řada magnetofonů vyráběná firmou Tesla Přelouč n.p. v letech 1981 až 1986. (sator)
- Hlášku: „A je po ptákách,“ kterou Ladislav Smoljak při představení „Němý Bobeš“ jakoby vymyslel, pronesl ve skutečnosti poprvé alternující Miloň Čepelka. (mnaucz)
- Ve hře „Vizionář“ zazní, že Uhlobaron Ptáček (Jaroslav Vozáb) má důl Terezka, pojmenovaný po své nejmilejší dceři. Důl Terezie skutečně existuje a nachází ve Slezské Ostravě. Roku 1843 důl odkoupil milionář Salomon Mayer Rothschild. Po znárodnění v roce 1948 byl přejmenován na Důl Petr Bezruč. Těžba zde byla ukončena v roce 1992. (sator)
Reklama