Guľový blesk

Když se herecká elita pustí do hromádné stěhovací monstrakce pod taktovkou nejlepší autorské dvojice v historii českého filmu, nemůže to dopadnout jinak než výborně. Všechno šlape jako hodinky, každá z postav tu má své místo, skvělou scénu nebo hlášku (většinou obojí) a současně zručně přihrává Abrhámovi, který s podporou Hrušínského coby stratéga Radosty, svým osobitým projevem vytváří v psychologovi Kotkovi první ze svých dvou nezapomenutelných svěrákovských rolí. I při reprízách stále výborná zábava a právem jeden z hitů sedmdesátých let. I když Máňa říkala, že to není směroplatný a Klabouch trval na svým uhlí (08.10.2011)

(2x) Další velmi přeceňovaná věc dvojice Svěrák – Smoljak /Jáchyme, hoď ho do stroje, Marečku, podejte mi pero/. Zatímco u těch dvou jmenovaných snímků více méně schytávám nějaký dobře zpracovaný originální námět, výrazní komediální spád i důvod, proč jde o kultovní filmy (byť mě zrovna možná nenadchly), zde mám místy pocit, že se to celé nepovedlo vůbec. Jistou hodnotu tomuto filmu dodávají dva mistři různého oboru - Rudolf Hrušínský a Karel Kalaš. Doslova geniální je úvod ve stylu cimrmanovským seminářů, kde Rudolf H. přednáší za doprovodu nejrůznějších otázek (včetně hezké opakované hlášky s nabídkou staré dobré brazilské kávy!) plán nezvyklé akce, pan Kalaš zase dostal své sólo uprostřed filmu, kde předvádí svojským stylem árii z Mozartovy opery. Škoda, že tak pěkný není dle mého názoru celý film. Skoro všechno ostatní v nezvyklém režijním spojení Podskalský + Smoljak se tváří sice taky jako komedie, ale uvnitř to na mne působilo jako depresivní drama na pozadí šílených nesmyslů. Všechny ty gagy občas mají svůj vtip, ale v tak strašně pomalém spádu a depresivní atmosféře budí spíše dojem dalších hluchých míst, jenž působí směšně a trapně současně (násilná havárie auta do plotu při předvádění vynálezu, hluchá svatba důchodců, půlnoční rámus s nácvikem stěhování a opilým Abrhámem,..). S odstupem času může být přidanou hodnotou akorát neideologické zobrazení života lidí za socialismu, ale jinak to podle mého názoru hodně zestárlo. Ale poté, co jsem před časem film v polovině s nechutí vypl, je to pokrok a já konečně dostal chuť na dobrou brazilskou kávu, mistře...! (55%) (01.04.2017)

Radek99 mnohomluvně, PollyJean naopak příliš stručně, ale to není směroplatné, oba mají pravdu. Zřejmě i raroh má pravdu. Za sebe bych poznamenal, že když má Hrušínský co hrát, celý film jde o několik pater nahoru. Třeba v Rozpuštěném a vypuštěném zabírá značný prostor nepříliš zajímavou postavou a na filmu je to znát. Kdežto jeho Dr. Radosta je geniální figura. A Ježkovou-Jechovou ve dveřích viděti, záchvaty pokaždé míti. (10.03.2012)

Pro mne osobně jedna z nejlepších československých komedií všech dob... To propojení humoru s nostalgií, uvědoměním si své nicotnosti, pomíjivosti (dualita smrtelný člověk versus věčná Praha, nicotný člověk a jeho pokus zapsat se do historie šíleným pokusem o hromadnou dvanáctisměnu bytů, normalizovaná realita socialistického Československa, v níž se může schopný právník realizovat ne kariérním postupem, ale jen takovýmhle šíleným podnikem...), Mozartovou hudbou a pochybnostmi o smyslu svého konání (potažmo bytí - úžasný, kongeniální herecký výkon pana Abrháma, který v tomhle snímku zastupuje existenciální rozměr hledání smyslu vlastní existence) z Kulového blesku dělá velké nadčasové podobenství. Je jen málo takovýhle filmů, kde je člověku ve sladkém sirupu filmové komedie podáváno tolik hořkých životních pravd... (,,to je pěkná půdička...tady se mi to bude věšet...) Tenhle film je vyjádřením metafyzické obavy ze smrtelné podstaty člověka a jeho bláhové snaze překročit do věčnosti jakýmkoliv pomíjivým způsobem (přesvědčivě ztvárněný JUDr. Radosta v autentickém podání Rudolfa Hrušínského a jeho ,,metafyzický guru" legendární akademik zvládnuvší desetisměnu...). Věčná však zůstává pouze v běhu věků neměnná Praha, na jejíž metropolitní podstatě se šílená akce složitě organizované dvanáctisměny bytů sotvajak odrazila... (27.05.2007)

Je znát, že se jedná o Smoljakův první celovečerní film. Scénář je geniální, ale bohužel tu je příliš hluchých míst a přetažených záběrů. Śkoda. Jinak pamětihodných hlášek bych se nedopočítal a většina postav je skutečně hodně originálních, např. "einstein" Smoljak ("Antiseptický klouzek"), Jechová Milady Ježkové ("A ta pračka je vaše?") nebo Mistr Karel Kalaš ("Panstvo, dal by si někdo šálek výtečné brazilské kávy?"). Samostatnou epizodou je pak skvostný Rudolf Hrušinský. (22.04.2009)