Zlaté dno

Průměrný film, kde lze obdivovat především snahu o nevážnost a pokus o humor ve velmi těžké době, kdy lidem zrovna do smíchu nebylo. Ale ani tento film není nejen podle mého komedie, spíše odlehčenou fotmou moralizuje. Příběh je jednoduchý a přímočarý, každý další krok vývoje lze úspěšně předpokládat. Každopádně se jedná o stravitelný odpočinkový film s nezvykle vážnou rolí Věry Ferbasové. (26.09.2012)

Toto vždycky byl a bude jeden z mých nejoblíbenějších filmů s králem komiků Vlastou Burianem v hlavní roli. Není to ani tak komedie, jako spíš sladce dojemná, příjemná melodie a oslava poctivosti a skromnosti. Vskutku nádherné to dílo. Žádné zlaté dno, ale zlatý klenot české kinematografie první poloviny 20. století. 90% (29.12.2011)

Čím som starší, tým viac prichádzam na chuť starým dobrým českým filmom. Samozrejme ,alebo väčšinou tým kde hlavnú úlohu stvárnil Vlasta Burian. Zlaté dno nepatrí medzi tie najznámejšie Burianove filmy, ale mňa si získal najmä svojim jednoduchým a prostým príbehom.A stará pravda na záver...Každý rodič by sa mal v živote o svoje deti postarať nech sú akékoľvek. (30.12.2010)

"Papír to je skvělá branže." Výborná Slavinského (tragi-) komedie a moralita, v hlavní roli s otcem rodiny drobným papírníkem Putičkou. Pro mne se stalo Zlaté dno hodně příjemným překvapením. Natočeno v temné době německé okupace a heydrichiády je přesto oslavou pracovitého českého podnikatele i rodinné pospolitosti. Velmi civilně a ukázněně hrající Burian (místo krále komiků se zde objevuje všech prodavačů král), k němu Ferbasová, Kabátová, Schránil, Marvan a "stařičký doktor" Filipovský (který hrál jen o 3 roky dříve snaživého gymnazistu Mazánka) - to bylo ve své době i špičkové herecké obsazení. A pro Buriana byl tento film bohužel jeho labutí písní, dále ho už čekal na dlouhou dobu jen postupný pád a kruté ponížení za údajnou ale neprokázanou kolaboraci. Ukázka: http://www.youtube.com/watch?v=9T49JVoayhI (05.11.2013)

Vždy při sledování válečných filmů mne napadá, jaké to muselo být v době jejich vzniku - jít do biografu a všechno tíživé a zlé nechat přede dveřmi... Jestli nám i dnes přinášejí válečné komedie radost a příjemnou zábavu pro nedělní odpoledne, jak teprve tehdejším divákům! Snad proto se tomuto žánru během války tak dařilo. A konečně samotný námět by také zasloužil jednu hvězdičku navíc. Ne, není to žádná válečná agitka, jak tu někdo napsal, ale oslava společensky prospěšné práce, kterou má dotyčný člověk rád a po které se mu v zahálce stýská. Ano, zní to dnes staromódně, to přiznávám. (02.01.2019)