Holocaust

Přečetla jsem i předlohu k seriálu a myslím si, že jsou se seriálem na stejné úrovni. Seriál byl naprosto báječný. Dokázal objasnit vše, co se dělo při 2.sv.v. Nejdříve je celá rodina pohromadě, pak se po příchodů němců rozpadne a tím se příběh rozdělí na různé příběhy. Příběh Rudiho, jak utíká, příběh jeho rodičů, jak stále žijí v lásce, příběh Ingy, která si musela projít peklem, aby viděla svého manžela. Příběh Karla, který se touží vidět s Ingou a ostatní. Silný seriál a velice obsáhlý. Řekne vše. (02.06.2012)

Na dnešní dobu celkem naivní zpracování, nicméně v době premiéry byl jeho význam více než televizní, protože ( i dle slov Richarda Glazara, který jako jeden z šedesáti utekl z Treblinkya přežil válku ) rozpoutal zájem o téma holocaustu. Po válce to nikoho nezajímalo, protože každej měl vlastní starosti, pak byla studená válka a nějakou reflexy na holocaust přišel až později a pomohl tomu i tenhle seriál, proto dávám plný počet hvězd. (22.04.2017)

Neuvěřitelně silný filmový/seriálový zážitek nabízející holocaust z několika propojených úhlů pohledu ovšem se stejnym záměrem a výsledkem. Těžko tomu cokoli vytýkat, jelikož i ty sebevětší nedostatky zaniknou pod výslednou tíhou, která na vás jako na diváka nevyhnutelně padne po 475 minutách intenzivního zoufalství. Určitě by to šlo natočit líp, méně sentimentálně, někdy méně strojeně a naopak více naturalisticky, nicméně neodvážím se tu kvůli tomu snižovat hodnocení, a to nejen proto, že ve finále je vám všechen ten sentiment putna a výsledek vás semele obsahem a ne formou, ale zejména proto, že chci, aby tu těch 81% v budoucnu rostlo a ne stagnovalo nebo se dokonce snižovalo. Tohle si rostě pozoronost zaslouží jako máloco. Navíc, když budu brát v potaz rok výroby, jedná se o sakra povedenou záležitost, u které tak trochu pochybuji, že bych ji v osmasedmdesátym vnímala jako nedokonale odvedenou práci, je fakt, že některé dějové line a zejména postavy byly skutečně na zabití a to ne zrovna proto, že se jednalo o nácka, ale o herecké oživlé dřevo nejhoršího druhu a asi by mě slušně štvaly i v oné době výroby. Nicméně jak píšu, ani náhodou kvůli tomu nehodlám nic snižovat, každopádně co by si tahle zjevně hanebně neobjevená či opomíjená záležitost zasloužila je remake, tedy přiblížení dnešním standardům a tedy i nové zasvěcení do krutosti a reálií doby tak, aby to působilo přirozeněji i pro další generace. (14.06.2012)

Seriál Holocaust pojednává o útrapách židovské rodiny Weissů, již scénárista záměrně sestavil tak, aby na ní mohl demonstrovat většinu odporností, jichž se nacistický režim na potomcích Abrahámových dopouštěl. Jelikož těch zrůdností nebylo zrovna málo, působí scénář v některých chvílích poněkud vykonstruovaně. Jako protipól nabízí postavu Erika Dorfa, nevýrazného, byť chytrého pravníka, jehož důslednost, iniciativnost a karierní postup postupně proměňují v bestii. Mimochodem, jde asi o nejzajímavější, byť nejméně sympatickou postavu. +++++ Neumím posoudit, jaký skýtá téma holocaustu dramatický potenciál, tipuji, že obrovský. Na druhou stranu se mi nezdá, že lze vystavět "velký, epický příběh" kolem postav, jež jsou jen zřídkakdy původci děje. Zejména první dvě třetiny seriálu tak působí jako seznam zločinů, jež národní socialismus spáchal na židech a jiných jím nenáviděných lidech. Zdálo by se, že dík divákovu sžití s postavami na něj osudy zapůsobí bezprostředněji, osobněji. +++++ Opak je pravdou - jediná autentická fotografie bezejmených obětí holocaustu, ba i těch přeživších, byť zmučených, má v sobě větší sílu, než celý seriál. Ten zobrazuje všechny špinavosti, ale nečiní tak důsledně, spíše unyle. Vězni umírají v plynových komorách, ale my to nevidíme, dusí se spalinami, ale my to nevidíme, jsou stříleni, ale my je jen vidíme bezhlesně klesnout... Smrt se zdá být tak sterilní a čisťounká, jak si ji mnozí nacističtí pohlaváři přáli. Skutečnost jakoby skrytá za vynalézavými slovy Erika Dorfa: zvláštní zacházení, autonomní židovská oblast apod. Nebudí diváckou citlivost, byť ji ani neničí. Na smrt si v tomto seriálu zvykl již jeho názvem a jen párkrát si Holocaust dovolí jej vytrhnout z letargie vycvičené diváckou zkušeností let minulých. A má snad seriál o Holocaustu nechat člověka v letargii? Jen neustálé připomínání: "Stalo se to, stalo se to, stalo se to," mi umožnilo nějak to prožít, seriál mi v tom mnoho nepomáhal. +++++ Jen občas se v tvůrcích nesměle probouzí umělec a ten pak nechá metaforicky zalít rodokmen jednoho německého vrahouna krví (není to ovšem zrovna vrchol originality), vybere z historie neočekávaný detail jako komorní kvartet hrající těm (zprofanovaný - v roce 78 možná ne, nevím), kteří kráčí ke zplynování, popravovaní se drží za ruce a mučení malíři si dodávají odvahu plány návštěvy Itálie. Jindy se ale vrací dialogy, jež se hemží větami, které by byly hodny historika, jenž hodnotí dobu, ale ne postavy, která v ní musí žít. Chápu všechny ty Emmy a Zlaté glóby. Téma je téma, některé téma je témovatější než jiné a Holocaust je nejtémovatější, neneocenitelný. (14.04.2013)

Zatímco knížku jsem přečetl jedním dechem, u seriálu, občas natahovaném až k zbláznění, jsem se docela trápil. Kromě přehnané stopáže ve mě zanechali rozpačitý dojem i herci, kdy někteří, jako Michael Moriarty, přesně odpovídali svým literárním předlohám a naopak jiní, jako představitel Rudiho Weisse, byli jednak charakterově odlišní a stejně tak špatně zahraní. Pokud by Chomsky vše dokázal vmáčknout do tří dílů, jednotlivá negativa by byla méně viditelná. Takhle je to jen za 50% (06.09.2011)