Cesta

Přirozenost, kterou člověk ztratil a už nikdy nedokázal získat zpět. Značně alegorický film o zdech, které si moderní člověk kolem sebe vystavěl. O neschopnosti pochopit. O volnosti, která byla jen pocitem a nebyla uchopena včas. Pokud vám připadá, že melu, tak je to proto, protože tenhle film je zvláštní. Doopravdy mě vadily určité prvky filmového jazyka, jako zastavování záběru, opakování momentů, zvukové abnormality. Vyrušovalo mě to (ale netuším, jak by film vypadal bez toho). Na druhou stranu výborné ve více ohledech. Záběr na dospívající dívku a malého chlapce, ztracené v divočině a kráčející australskou pouští ve školních uniformách a v polobotkách, přičemž dívčina hlavní starost je, aby si chlapec nic neroztrhl nebo se nezamazal ... uznejte, že to je dost originální prvek. Kontrast s mladým Aborigenem, díky kterému přežijí a se kterým si zprvu vůbec nerozumí. Krásné (až dokumentární) záběry australské přírody - lov klokanů, plavání v jezírku - a do toho abstraktní scény (děj doplňovaný zdánlivě nesouvisejícími střípky). Ono to celé asi funguje a já uznávám, že jako celek je to výborné, jen si musím na něco podobného zvyknout. Jo a samozřejmě hudba Johna Barryho. ■ P.S. Nemáte pocit, že nás moderní společnost deformuje a měli bychom utéci, dokud je čas? ■ Po druhém vidění se mi skoro chce zvednout hodnocení, protože tenhle film je doopravdy podmanivý a nejde mi ho dostat z hlavy. ■ Po třetím vidění jsem hodnocení zvedl. (19.08.2011)

Viděl jsem film ve věku, kdy mi "poselství" o konfrontaci přírody a civilizace moc neříkalo, tehdy jsem to bral jako působivý dobrodružný film o cestě za záchranou života. Ona se ta hodnocení o chaosu civilizace a harmonii přírody docela dobře pronášejí zpohodlnělým intelektuálům z vyhřátých či klimatizovaných pokojů, kde si vždycky můžete uvařit čaj a nevynaložit přitom příliš námahy, takže máte čas na filosofování o tom, jak by nám bez té elektřiny a ústředního topení bylo líp :). Každopádně film se mi líbil tehdy hodně. (05.03.2020)

Všetky film od Brita Nicolasa Roega vnímam, ako priemerné, či skôr podpriemerné, a nie je tomu inak ani tentokrát, s anglickými deckami stratenými, kdesi v austrálskej buši, pričom pôvodný zámer ich otca, ktorý bol s nimi, spočíval v tom, že vystreliť im mozgy z hláv, by nebolo na škodu veci, našťastie tento ohavný čin sa nespáchal, a tak mu nezostávalo nič iné, ako si vystreliť vlastný mozog zo sprostej hlavy, s ponechaním si pokrvného potomstva na milosť a nemilosť osudu. Bezmenné postavy dievčaťa a chlapca sa predierajú holým životom, aby po čase stretli austrálskeho domorodého chalana, ktorý sa neskôr obesí, čiže budem mať čo dočinenia, s vskutku podarenou „svätou trojicou” , kde z aktivít čierneho chalaniska by neboli bohvieako nadšení ochrancovia zvierat, s ktorými sa tu robia také veci, až som mal normálne chuť to urobiť režisérovi Roegovi, čo by si zaslúžil poza uši !!! Naozaj hrozný film, ktorý v sebe obsahuje ešte strašnejšie zábery, z ktorých mi bolo na zvracanie ! Aspoň kameru pochválim človeku, ktorý mal na starosti i slovíčko : „AKCIA” ! (09.02.2018)

Krutá i krásná. Proměna dvou městských šutrů v přírodní klacky. Moc pěkný film, který utíká z civilizace a příliš pozdě zjišťuje, že jediná cesta, po které se mohl vydat, opisuje kruh. Místy velmi dokumentární a zcela opomíjející klasickou dramatickou výstavbu. Bez přeladění do správného módu si Walkabout neužijete. 80% (12.07.2008)

Zvláštny, sčasti kontroverzný film. Úplne by postačila aj jednoduchá zápletka o hľadaní cesty zpäť z buša do civilizácie. Tvorcovia sa ale snažili o filozofický presah a ten to miestami dokafral. Prirovnávať divočinu k nahote a bezstrarosnosti a civilizáciu k brutalite, nude a bezzmyselnosti je scestné. Nepochopil som ten úvod, kde otec rodiny si vyšiel na výlet a potom začal ostreľovať vlastné deti, aby sa následne odbachol sám. Pod spracovanie sa podpísala aj nízkorozpočtovosť. Nadhodnotený film. (25.03.2019)