Rozkošný příběh

Podej štěstí ruku. Vladimír Slavínský rafinovaným způsobem zcizil několik líbivých melodií a popěvků ze stejnojmenné operety, která se tehdy zaskvěla na repertoáru nuselského hudebního divadélka, a lačnému filmovému obecenstvu předhodil vpravdě nekomplikovaný příběh o lásce a touhách chudé prodavačky a milionářského synka. Tradiční limonáda, řeklo by se. Ovšem bystré oko současného diváka spočine na lecjakých ladných detailech – zejména na dobovém vybavení, na šatech, které mají protagonisté na sobě, na účesech, na automobilech, nebo na takové zdánlivé zbytečnosti jakou je budík... Slavínského rozkošný film je esencí podmanivé vizuální krásy prvorepublikového životního stylu reprezentovaného jak přepychovými vilami a roztančenými bary, tak cudnými pokojíčky v ženských domovech, kam páni mají vstup přísně zakázán. A navíc, takovou skrumáž filmových hvězd, mezi nimiž vyniká vedle rozesmáté Věry Ferbasové také méně obvyklá manželská dvojice Oldřicha Nového a Růženy Šlemrové, nevidíme každý den. (03.10.2008)

Myslím, že jsem ten film viděla snad už po třetí, možná i vícekrát a vůbec se za to nestydím jako někteří, pouze je hodnotím až po novém zhlédnutí, pokud to není třeba Kristián, kterého znám nazpaměť. To byly filmy, kde nešlo vysloveně o ponurou atmosféru, kameru, scénář, střih a podobně. To byly hladící filmy ve dnech, kdy nám bylo smutno, ale klidně i podtrhovalo dobrou náladu dne. Jednoduché, úsměvné s Oldou Novým, Ferbaskou a Mandlovou A toho prádla, co jsem u takových filmů vyžehlila...………."Filmová výzva od Padme_Anakin 2019" (21.01.2019)

Zvláštní, tohle je slavínština jako prase, o herectví Věry Ferbasové bylo málokdy napsáno něco pěkného, přesto i tady má tenhle film docela slušné hodnocení. A já se připojuju, Rozkošný příběh mám rád. Kouzelný Oldřich Nový se svými sarkastickými glosami a roztomily hysterická Adina Mandlová coby zhrzená odmítnutá snoubenka. (12.01.2012)

Jeden z mála filmů u kterého jsem si až po nějaké době vzpomněl, že jsem ho kdysi viděl. Důvod proč jsem zapomněl je prostý. Nemá v sobě nic, čím by vyčníval z desítek dalších sentimentálních příběhů o lásce. Milionář a chudé děvče je klišé, které je díky oblíbeným hercům snesitelné, ale nebýt to film pro pamětníky, šoupnu tam klidně jen dvě hvězdy. Atmosféra předválečných filmů, však pro mě má stále velké kouzlo. Stejně jako naivní ženskost Věry Ferbasové. PS: Písnička o gas masce v kontextu toho, že za tři roky propukla válka... . Je to připomínka, že jako mávnutím kouzelného proutku, můžeme přijít o vše, co jsme brali jako samozřejmost. (02.04.2023)

Opravdu od první chvíle jasná zápletka a na hlavní děj tak netřeba se soustředit. Několik pozitiv jsem ale našla: například písnička Postavím si malej kryt - zpívána jako legrace k pobavení na besídce, avšak v kontextu doby a s vědomím co za tři roky začalo je z ní úzko. Jinak jsou pěkné scény z ženského domova, zejména režijní vedení dívčí přípravy na pánskou návštěvu (detaily čajové soupravy, pudřenky...)a k tomu dialog dívek, který prozrazuje jak důležitá je pro ně láska,jak důležité je nemít pocit osamocení. A ještě jedna věc se mi líbí, i když jsem ženská a tak jistě posuzuji neobjektivně - byly mi sympatické obě kamarádky - i přes slabost scénáře - byly velmi dívčí, něžné a přitom ne zcela sentimentální, hlavně ale ne vulgární a sebevědomě bojovné a feministické jako dívky dnešní. A Oldřich Nový v roli otce byl neodolatelný....!!! (22.06.2010)