Právě začínáme

Jeden z posledních filmů ,který navazuje na ěru první republiky. Máme tu možnost vidět soužití trhovce Divíška v podaní nezapomenutelného Jindřicha Plachty (určitě jedna z jeho nejlidštějších postav), ke kterému se nastěhuje kamarád Bohouš Vosáhlo v podání Jaroslava Marvana co uteče před ženou, která provozuje poutové atrakce. Jejich soužití se velice zkomplikuje poté co Divíšek dostane soudní obsílku, že se má starat o malého kluka jeho syna ( sice není jeho ,ale jen na něj napsaný) . Vznikají samozřejmě rozepře, které malý Pepík slyší a oni dělají vše proto, aby si nemyslel ,že je na obtíž, Film je krásně dojemný , ale zároveň velice vtipný a příjemný, který dokáže pobavit i v dnešní době. Dvojice hlavních představitelů je dost velká záruka kvality. (18.12.2007)

Divácká popularita i nesporný komediální potenciál Jaroslava Marvana a Jindřicha Plachty, kteří se společně objevili již v několika protektorátních filmech, poskytoval Slavínskému dostatečnou záruku na každý pád. V atraktivním prostředí jarmarků, trhů a pouťových lákadel rozehráli oba komici veselý příběh o mužské ješitnosti, ženské pýše, ale také o laskavosti, upřímnosti a dětské vynalézavosti. Bezprostředně poválečné období, kdy se český národ jen pomalu a trpce vzpamatovával z věčného strachu a nejistoty, bylo složité i pro filmovou dramaturgii. Přednost získávaly scénáře, které se vracely k nedávné minulosti, k okamžikům hanby i odvahy. Vyčítat Slavínskému jeho upřímnou snahu vrátit lidem jejich úsměv by nebylo správné. Protože smích, jak známo, je nejlepší lék na bolavou duši. To je definitívní. (14.04.2009)

V roce 1946 se každý jistě snažil na hrůzy války zapomenout a když už šel do kina, tak se chtěl bavit. Filmaři se ale rozhodli že budou lidem válku neustále připomínat a že nedovolí lidem se moc bavit. Z pouhých 13 filmů, které byly v roce 1946 dokončeny bylo 10 dramat, z toho 5 válečných. Zbylé tři filmy byly komedie, ale zato povedené. Toto je jedna z nich. Pro úplnnost zbylé dvě - Pancho se žení a Nezbedný bakalář. (04.03.2006)

Příjemně zábavná a nenáročná komedie plná lehkého vtipu a mírného napětí. O soužití starého mládence a pouťového trhovce Františka Diviše (dobrý Jindřich Plachta) a umořeného manžela majitelky kočovného cirkusu Bohouše Vosáhla (skvělý Jaroslav Marvan), otáčejícího se za každou sukní. Soužití má své výkyvy, vrchol v omylném vynálezu úžasného lepidla a naplnění v podobě osiřelého chlapce Pepíka Strnada (Antonín Mikulič). Z dalších rolí: majitelka cirkusu a Vosáhlova manželka Sidonie (Meda Valentová), toužící být po boku svého manžela, biologický otec Pepíka a jezdec smrti Karel Rabas (Josef Kotapiš), chtějící se ujmout svého synka ze zištných důvodů, Rabasův pomocník a pohůnek Eman (Eman Fiala), zvědavá holčička Eliška (Eva Bartáková), roznášející nejnovější drby, osamělá domovnice Melková (Ludmila Burešová), toužící po muži, či krotitelka hadů Elvíra (Ela Trousilová). Lehké, vtipné, zábavné, nadějné, i konejšící. (07.03.2012)

Když vidím milou českou komedii, třeba jen náhodou, je to v uchopení a výsledku pokaždé jakési fajnové zastavení. Poznám to podle toho, že z ničeho nic mám v dané chvíli radost s pěkného pocitu. A to je na filmu vždy krásné. Zvláštní je, že tehdejší soudobá kritika tento zcela lidový film pouťové zábavy a jarmarku Vladimíra Slavínského neuvěřitelně strhala. Budiž zde podotčeno, že hodnotím se vkusem obyčejného diváka, tudíž odborné instituce kritiky mě jsou naprosto lhostejné. (25.07.2016)