Vôňa ženy

Vím o tom filmu léta a neuměl jsem si představit, že by příběh s tématem slepoty mohl být (také) komedií. Jenže jak mi Dino Risi už víckrát ukázal, pro něj snad neexistuje téma, z něhož by nedokázal vykřesat humor. Cynická povaha věčně ukecaného Fausta Consola ve vztahu k poslušnému sluhovi tady vnáší díky Faustovým replikám do nálady spoustu nepřehlédnutelné ironie, oba spolu zažívají na společných cestách italskými velkoměsty i nejeden veselý zážitek a já byl překvapen, že Vůně ženy (alespoň v této původní verzi – remake jsem neviděl) je vlastně i road movie. Je to také krásná ukázka toho, jak za patřičné konstelace můžou komedie a drama (...jako v životě) fungovat spolu vedle sebe v jednom filmu, propojovat se a přecházet z jednoho do druhého. Tady vše skvěle funguje zásluhou Vittoria Gassmana, který předvedl snad nejlepší výkon, jaký jsem od něj viděl a žasl jsem, nakolik své postavě se zrakovým hendikepem dokázal přizpůsobit veškeré pohledy i způsob chůze, to vše s vypilovaným hlasovým projevem, nímž především dává coby Faust najevo svůj povýšenecký postoj a pocit (zdánlivé) sebestačnosti. Navrch krásná hudba, pohledná italská místečka a napínavé vyústění děje s přesným dávkovaním emocí směrem k závěru bez zbytečného sentimentu. Déle jsem si tenhle Risiho film coby jeden z vrcholů tvorby pana režiséra šetřil a naštěstí se mi dostalo skutečně výjimečného filmu. [90%] (03.06.2023)

Zatraceně tvrdá komedie. Ústřední hudební motiv (je silný) se objeví v celém filmu snad jen jednou nebo dvakrát, a samozřejmě film ohraničuje, ale pamatovat si ho zřejmě budete. Původní dabing z dílny K.M.Walló je fenomenální a ocitnete se díky němu v autentické době. Velká zábava to nebyla, o to cennější je herectví, pohledové exteriéry a půvab Agostiny Belli (moje první setkání). (26.03.2016)

(Moze obsahovat spoilery) Americka verzia ma sice prilis nedostala, zato tato povodna ano. Tam kde sa remake snazi zaposobit slovami (resp. preslovmi :)), tu vas dostane len samotny pohlad na mlciacu tvar hlavneho predstavitela, ktora dokonale stelesnuje cele jeho utrpenie.Ak nepocitam Osvietenie, nevidelsom ziadny iny film, kde by boli tak posobive staticke zabery na tvar herca. Sam zastavam nazor ze film by mal predovsetkym rozpravat obrazom a nie slovami. V tom najviac previsuje original americky remake. Co sa tyka hlavneho predstavitela, aj ked Al Pacino za svoj skvely vykon dostal dokonca oskara, na Vittoria Gassmana, v tomto pripade nema. Vrocholom filmu je zaverecna scena, ked Fausto zostane bez pomoci a ked sa snazi vyjst z domu po dvoch krokoch bezmocne upadne na zem a je nuteny si napriek svojej hrdosti pripustit, ze bez pomoci druheho nedokaze zit.. Jedina vec co mi vadila bol rychly odchod jeho sprievodcu, ktory tym akoby stratil podstatu svojho ucinkovania. (treba spomenut skvely soundtrack). (9/10) (04.05.2007)

Herecký koncert Vittoria Gassmana, který se jako slepý kapitán Fausto cítí být v životě "pikovou jedenáctkou", je bravurní a Gassman je v tomto filmu naopak esem Dina Risiho. Snímku dodává půvab Agostina Belli a Gassmanovi dobře sekunduje mladičký Alessandro Momo. Melodramatická komedie je skvělou Risiho výpovědí o lidském handicapu a životních zkušenostech všech lidí v okolí slepého vojáka. (20.11.2011)

V.Gassman exceluje ve své pravděpodobně životní roli slepého a zmrzačeného kapitána, jenž pod maskou cynismu, poživačnosti a nenávisti k lidem skrývá vnitřní křehkost, nejistotu a obavu ze zranění citového. Risiho tragikomedii jsem měl vždycky rád (zejména ta "školení", která Fausto udílí svému mladému průvodci o lidech a světě) a mám ji ještě raději v původním znění, za což patří dík Levným knihám. (04.04.2007)