Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Manželé Kráčmerovi pracují pilně v zelinářské zahradě. Šetří na věno jediné dceři Betynce, která má vážnou známost s medikem Zdeborským. Inspirováni zprávou v novinách, rozhodnou se Kráčmerovi koupit los. Kráčmerka ho přinese domů s pláčem, protože se jí zdá, že vyhodila celý majetek. Po bezesné noci se vydá do prodejny, aby los vrátila. Je však pozdě, tah už proběhl. Znovu se vrací Kráčmerka s pláčem, tentokrát se zprávou, že vyhráli. Kráčmera jde ověřit výhru pro jistotu na loterní ředitelství. Vrací se nadšený, neboť skutečně vyhráli a to dokonce dva miliony korun. Rozhodnou se koupit činžovní dům, ale obratný realitní agent jim vnutí bývalý šlechtický palác. S vlastnictvím domu získají Kráčmerovi povinnost starat se o Mozartův pokoj. Prostí manželé se často zlobí, že jim pan Mozart nepřijde nikdy poděkovat, i když neustále uklízejí po jeho mnohých návštěvnících. Poté, co se Kráčmerům ztratí peníze a jsou nalezeny pečlivě ukryté v Kráčmerčině posteli, může si Betynka vzít Zdeborského, nyní už dostudovaného lékaře. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (28)

Rodriguez 

všetky recenzie používateľa

Rychle nabyl, rychle pozbyl. I tak by se dala popsat situace tohoto příběhu, kdy chudá zelinářská rodina vsadí ve sportce všechny úspory. No a co čert nechtěl, vyhráli! Rovný milion! Jenže tak dlouho se se džbánem chodí pro vodu, až se ucho utrhne. A tak matka Kráčmerka příjde o zbytek peněz na vkladních knížkách. 75% ()

NinadeL 

všetky recenzie používateľa

Ve 20. letech zaznamenal úspěch český film na pokračování, který vycházel výlučně z oblíbených domácích autorů. Stalo se tak po pokusech o grotesky světového střihu v 10. letech, které narazily na veškeré nevyhovující podmínky. První z filmových sérií byla Rodenova Irča Černá a po ní hned přišla na řadu Biliánové Barbora Kráčmerová. Nejprve se stala hrdinkou dvou dílů - Do panského stavu a V panském stavu, ve kterých manžele Kráčmerovi sehráli Antonie Nedošinská a Karel Noll. Jejich dceru a jejího milého Jarmila Vacková a Karel Lamač. Neteř s outěžkem Pepinu Anny Ondráková a jejího nastávajícího Jan Wenceslaus Speerger. Jako služka Anna a domácí Stehlík se uplatnila manželská dvojice Milky a Filipa Balek - Brodských a jako nadlesní ve výslužbě Theodor Pištěk. Část toho obsazení přešla později také do další adaptace podle Biliánové Paní Katynka z Vaječného trhu. Poetiku těchto tří filmů z let 1925-9, spřízněnou s dílem Ignáta Herrmanna, znovu oživil Vladimír Slavínský jako zvukový remake Matky Kráčmerky. Popelka Biliánové měla v té době svůj nenadálý literární vrchol z 20. let už za sebou. Došla k němu nikoli cíleně, ale existenční nouzí, kdy byla jako vdova postavena před volbu, které ze svých činností dát přednost, aby uživila rodinu. Navázala tehdy na své nepravidelné literární příspěvky a původní román z roku 1907 dovedla k úspěšným šesti dílům. Pražským filmařům budiž ke cti, že dokázali reagovat tak flexibilně na právě kulminující fenomén. Zvuková verze tedy pokračovala v tomto směru a došla k dalším dílčím aktualizacím, Theodor Pištěk byl u Slavínského povýšen na Kráčmeru, hlavní milovnickou dvojicí se stala Hana Vítová s Rolfem Wankou a Anny Ondrákovou vystřídala bohužel zcela nevěrohodná Blanka Waleská (která po fiasku v Ze světa lesních samot šla zpět k rolím vedlejším) po boku setrvávajícího J. W. Speergra. Kouzelnou malou roli prodavačky výherního losu získala Věra Ferbasová, která v této době systematicky spěla k vlastní velké kariéře. Skvostnou karikaturu předvedl Lála Pešek, který se v té době již oklepal ze svého počátečního filmového šoku a symbolicky po svém zesnulém choti přešla do této verze také Ella Nollová. V opulentní stopáži celého příběhu šťastné výhry Kráčmerky doslova září Nedošinská s Pištěkem, jejichž dialogy jsou smrští gagů a vypointovaných vtipů. Skvostná je jejich manželská rutina, připouštějící i neplánované početí. Pikantní zde je Hanka Vítová jako jejich dcera a Rolfi Wanků jest mým stálým ideálem. Zde i zpěvným. Věru, vstoupil do českého filmu v cele šťastné konstelaci, radost naň pohledět. "Tak si radši zabreč, vono je to lacinější než rozbourat kamna." ()

Reklama

Vesecký 

všetky recenzie používateľa

Mám tenhle film moc rád,, protože z něho čiší ohromné lidství. Příběh Popelky Bilánové "Do panského stavu" je její asi nejpopulárnější knížka a této popularitě jistě přispěla i Slavínského adaptace. Přirozeně můžete namítnout, že je to dílko ryze sentimentální a plně se řadí do "Červené knihovny", třebaže se liší tím, že si chudá nenamlouvá bohatého. Z filmu dýchá pocit lidské sounáležitosti, když Kráčmerka předá živnost a domek chudé dvojici příbuzných. Pocit krásné prostoty, když vidíme, jak je nasupená na záhadného a neuctivého nájemníka Mozarta. Všechno okořeněno dokonalým hereckým mistrovstvím Antonie Nedošinské a Theodora Pištěka. Film na svou dobu trošku delší, ale rozhodně nenudí a jedna zápletka střídá druhou, nejsou v ní prázdná místa. Na druhou stranu nelze si neuvědomit, že Hana Vítová stejně jako v mnoha jiných filmech hrozně přehrávala a její výkon by způsobil úsměv i u dnešních ochotníků; u Rolfa Wanky je tomu obdobně, nemluvě o nevýrazné Blance Waleské. Přesto si film zaslouží víc než tři hvězdičky, o tom jsem přesvědčen. ()

topi 

všetky recenzie používateľa

Naprostej hereckej koncert Antonie Nedošínské a Dódi Pištěka! To je neskutečnej uragán, co ti dva na plátně vyvádějí. Jako filmová dvojice jim to prostě perfektně sekne a proto toho filmaři využívali i u dalších filmů. Za zmínku stojí i bývalý hrabě v podobě Bedřicha Vrbského a jeho syna Ladislava Peška. To je teda taky pecka!! ()

Rousse 

všetky recenzie používateľa

No náhodou:-) některé špeky jsou tam fakt mazané a když to srovnám např. s komediemi Ferbasové, tak je to extraliga:-) Prosímtě, nemaluj maminku na zeď! Haha muadmazel vu zet šarman - luxusní výslovnost:-) a mužská fuchsie v podobě Ladislava Peška s jeho sofistikovanou, kolosálně pyramidalní a vytříbenou mluvou je také trefná:-) ()

Galéria (5)

Zaujímavosti (8)

  • Již v roce 1925 natočil režisér Vladimír Slavínský němou verzi se stejnými představiteli ústřední dvojice a ve stejném exteriéru, kterým byla jedna branická zelinářská zahrada. (Teres)
  • V úvodu filmu můžeme vidět v roli nezaměstnaného dělníka, který si čte noviny, pozdějšího vynikajícího kameramana a specialistu na filmové triky Vladimíra Novotného. (J R C Pecuchet)
  • Premiéra proběhla 9. listopadu 1934 v kině Fénix. (Cucina_Rc)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bolo zmenené