Hamilton

I'm never satisfied. Miranda je čiročirý génius; možná není až takový zpěvák (natožpak tanečník; tam to stojí na jiných), ale nápaditá a dotažená modernizace skrze (nejen) hip-hop, echt sofistikované libreto, kde v podstatě není plonkový či jen náznakem "na první dobrou" verš (a to se jede nonstop dvě a půl hodiny; motivy se proplétají a vrací v nových významech a konotacích), k tomu je i autorem hudby... Všechna čest. Obdobně zdařilá modernizace tu nebyla od první série Moffatova Sherlocka. Má to šmrnc, dotažené nápady (v podstatě v každém songu je nějaký podvratný originální prvek), nebývalý (zvláště s ohledem na žánr a stopáž) tah na branku, dokáže to odvyprávět strhující dobře známý příběh s gustem i svěžím pohledem (a ne, nespočívá to v onom kontroverzním obsazení rolí "na just" proti barvě pleti), kde je duo Burr/Hamilton stylizováno do shodné dynamiky jako Salieri/Mozart ve Shafferově Amadeovi. A to vše s nadhledem, aktuálně, dramaticky i emocionálně. A obejde se to přitom bez muzikálově přepálených emocí o "velké lásce/velké tragédii". Hamilton je důkazem, že i "až otravný nadměrný hype z největších" se může jednou za tucet uherských roků ukázat jako zcela nedostatečný a nevystihující. (03.07.2020)

Na to, že muzikál nepatří mezi mé oblíbené filmové žánry a hip hop rozhodně nepatří mezi mé oblíbené hudební žánry, tak to nebylo vůbec špatný. Ale že by to bavilo po celých 160 minut, to se taky říct nedá - nejzábavnější na tom bylo těch několik geniálních výstupů Jonathana Groffa. Miranda má můj respekt za to, jak tenhle muzikál napsal, ale obsazovat sám sebe do hlavní role fakt nemusel, protože nemá charisma a pěvecky na tom byl taky snad nejhůř ze všech zúčastněných. (29.07.2021)

Tento hip-hop muziáal občas ztrácel energii a já ji ztratil ještě před půlkou. Druhou už jsem si pustil jen jako hudbu z rádia,, protože pár muzikálových písniček je kvalitních. Proč je to proboha tak dlouhé. A jak se mohli herci naučit texty vět střílející na diváky jak dávky ze samopalů? Celkově hip-hop a rap nemám rád a z USA se jak pandemie šíří mezi teen do celého světa. (25.11.2020)

přesto,že nemám rád muzikály,ve chvíli kdy byla možnost se mrknout na Hamiltona,využil jsem toho abych zjistil,zda onen věhlas,který tenhle muzikál provází je oprávněný.A Lin Manuel Miranda mi vyrazil dech a já nebyl schopen víc jak 2,5 hodiny odtrhnout oči od obrazovky.Je hodně muzikálů,které mají jedno-dvě silnější čísla a zbytek je jen omáčka,ale to tady nehrozí a jedno výborné číslo střídá jiné,které je mnohdy ještě lepší.Navíc je to místy vtipné,zábavné,poučné,moderní a ve druhé polovině silné i po stránce emocí.Lin Manuel Miranda je zkrátka génius a je na místě se mu alespoň takhle omluvit,že jsem ho do teď měl za druhořadého přicmrndávače...90% (09.07.2020)

Nejsem velkej muzikálovej fanda, ale i já poznám, že Hamilton je vybroušenej diamant. Převést politický, na zdrojích postavený, příběh o otcích zakladatelích do textů písniček, kde každé slovo má význam vyžadující soustředěnost publika, by samo o sobě stačilo. Ale Miranda dokázal tu historii oživit a vtělit do příběhu aktéra, kterého historie prakticky zapomněla. Chytře postavil proti rozhodnému muži, který chce řídit tok historie, do opozice stejně schopného aktéra, který ale nemá žádný názor, za nímž by chtěl pevně stát, a jenom čeká na příležitost. To, že každé dějství začíná jejich setkáním, je perfektní strukturní volba, díky níž má finále potřebnou sílu. Je pravda, že první rapem (!) nadupaná polovina je z muzikálového hlediska fortelnější a jaksi zajímavější, kdežto druhá hudebně ztrácí dech. Ale to se zdá být přiměřená daň životopisnému příběhu, který chce Miranda vyprávět. Dalo by se ještě vypíchnout mnohé detaily - třeba melodické nápěvy spjaté s vyslovením jmen klíčových aktérů, které se jako drobné refrény prolínají každou skladbou, v níž se daná postava objeví; nebo třeba fakt, že otrokáře Jeffersona hraje černoch - ale to už jsou jen takové třešničky na dortu... Těším se na druhé shlédnutí. (26.12.2020)