Jánošík I., II.

Určitě výpravnější a velkolepější verze než ta z roku 1935, ale výsledný dojem zase až o tolik lepší není. Bielik byl jako režisér určitě zdatný řemeslník, nicméně u mě pořád platí, že jeho nejlepší film je Kapitán Dabač. Tohle je určitě kompetentněji natočeno s propracovanějším scénářem. Dozvíme se kde se Jánošík vzal a proč dělal to co dělal. Podrobněji jsou tu vykresleny i ostatní postavy, no měli na to dvakrát tolik času a to je možná ten kámen úrazu. Starší verze je moc krátká, tahle zase moc dlouhá a pár scén je tu navíc. Na druhou stranu díky barvě konečně vyniknou nádherný exteriéry a po technické stránce tomu na svoji dobu těžko něco vyčítat, ale ústřední (ne) herec vybraný do hlavní úlohy byť není špatný, tak se nevyrovná Bielikovi když to hrál sám. V tom je zase původní film lepší. No celkově vzato to vidím nakonec na lepší průměr.65% (21.02.2016)

Jako máleho mě tenhle příběh, dostal i když jsme později slyšel , jak to bylo s Jánošíkem, tak mě je to jedno, protože "pravda je tam někde venku".Mě se líbili kostými i výprava a Filčík, jako zbojník je skvělej Chtěl jsem být taky takový Jánošík,ale to v dnešní době nejde maximálně politik ty mají jako základ hesla slogan tohoto filmu,ale upravený: " Všem brát a sobě dávat". (14.08.2006)

Kto by hádzal chlebom, kameňom lepšie trafíš...aj sériu filmov o Jánošikovi si budem musieť zkompletizovať, avšak podobne ako Arsenal83 aj ja som presvedčený že práve toto spracovanie je tým najlepším. Film ktorá ma bavil ako dieťa, baví ma aj teraz keď ho do svojho vysielania zaradila Hnoj Plus a bude ma baviť aj ako seniora. Rozhodne patrí k najlepším filmom, ktoré sme na Slovensku vytvorili. (18.12.2021)

Vrcholné dílo slovenské kinematografie šedesátých let. Výpravné, epické, hrdinské. Krásné barevné záběry nasnímané na širokoúhlou kameru Vladimíra Ješiny zážitek z filmu jen vyzdvihují. Paľo Bielik jako původní Jánošík pojal svoji verzi skutečně vysokorozpočtově a nebál se použít stovky komparzistů. Velkolepé, legendární, nepřekonatelné. Hudba Tibora Andrašovana slovenským folklórem krásně čaruje. KLASIKA! (07.06.2018)

Tak tento film se našim slovenským bratiám celkem povedol. Sice jsou zde nějaké historické nepřesnosti (v Jánošíkově době ještě neexistovala moderní slovenština), ale ten příběh zbojníka, stavícího se proti panské zvůli, ta nádherná příroda podhůří Tater a to velkorysé zpracování slovenské legendy vytváří společně silný divácký zážitek. První část mapuje Jánošíkovo dětství, během kterého lítal po venku se svým kamarádem a také s kamarádkou Terezou. Jsou svědky zvěrstev, kterých se dopouští panstvo na poddaných. Během těžby kamene je jeden dělník trestán bitím, a tak po něm začnou děti házet kameny. Poté se jim povede odchytit orla, kterého jim panská jízda zabije, a tak na ně také hází kameny z lesa. Prostě už od malička se Juraj snaží chránit slabé a chudé lidi. Jánošíka pak jeho otec díky přímluvě faráře přijme grof Žurayi do kněžského semináře do města, který je samozřejmě velice přísný a žáci musejí odříkávat Bibli nazpaměť a fyzické tresty jsou běžné. Mezitím v rodné vesnici řádí epidemie a především panská jízda si zde dělá co chce. Během toho zemře Jurajův děda a také milovaný bratr. Hraběcí synek Aurelius si dělá v panství svého starého a nemocného otce co se mu zlíbí, zapaluje chalupy a chce ve své komnatě znásilnit Terezu, kterou však Jurajův otec na poslední chvíli zachrání a skončí za to ve vězení. Jánošíkova matka kvůli tomu uhoří v jejich rodné chalupě na příkaz grofa Aurela, kterou zapálili drábové. Juraj najde svého otce umučeného ve vězení a přísahá pomstu všem panským a pustí se do zapalování panských statků. Jednou při útěku narazí na skupinu jiných zbojníků, kteří jej nejprve chtějí utopit, ale poté, co přepere největšího řízka (který jej měl utopit v řece), tak jej přijmou mezi sebe a posléze z něj udělají hejtmana místo Hrajnohy. A tak začíná jeho zbojnická éra, během které vytrvale bojuje s vrchností, přepadává panské povozy, krade jejich cennosti a ty pak rozdává mezi vesničany. Nicméně, mezi zbojníky je jistý Gajdošík, který se se svými druhy nepohodne kvůli lupu, a tak jde za Aureliem a detailně mu popíše, kde se zbojníci nacházejí, jaké jsou přístupové cesty a kde zapalují ohně v případě poplachu. Jánošík se mezitím vrací do města, aby se sešel s farářem a pomodlil se. Konec filmu je celkem brutální, protože panská jízda provede totální zbojnickou genocidu a ušetřen nezůstane nikdo, kromě Jánošíka, kterého však čeká soud a nabodnutí na hák, jelikož nechce prozradit, kde je ukryté zlato. Na tehdejší poměry celkem dobře zpracovaná legenda o zbojníkovi, který bohatým bral a chudým dával. Akorát na to musí být nálada, přece jenom je to starší film, mluví se v něm ne úplně srozumitelnou slovenštinou a je třeba mít trpělivost během zdánlivě nudných částí. (21.01.2024)