Papierový mesiac

… a jsem v pokušení přihodit i pátou, tahle tak trochu variace na Chaplinova Kida je totiž roztomilost sama a jestli jsem u prvního Bogdanovichova filmu váhal, co mi vlastně chce říct, a z druhého chytl takovou depku, že už se mi k němu nechce vracet, Paper Moon jsem si naopak okamžitě zařadil do škatulky opakovaně použitelných psychických povzbuzovadel a už teď se těším, komu všemu ho pustím a jak mu taky udělá dobře. Láskyplnou retro stylizací „předstařený“ biják, který už tím pádem snad ani dál stárnout nemůže – dneska by se nedal natočit o nic moderněji – má možná jedinou paradoxní vadu na kráse, a sice že ta idylka je snad až moc idylická; každé potenciální větší drama nebo silnější emoce se hned obrátí v žert, tíživá realita hospodářské krize je tu sice v náznacích přítomná, ale jen jako rozostřené pozadí a odrazový můstek k dalším duchaplnostem, jako ta rodina s porouchaným autem, kterou ústřední dvojice míjí na silnici. Zmíněný Chaplin tyhle věci myslím dokázal bez újmy na roztomilosti vyvážit o něco líp. (25.02.2019)

Na tohle jsem se docela těšil, protože se mi odjakživa líbil ten krásný filmový plakát a zajímavý název. A navíc Bogdanovich mě ze začátku své kariéry rozsekal tím jak zvládl perfektní komedii i perfektní retro drama. Papírový měsíc je tak něco mezi. Stylové černobílé retro z 30. let plné tehdejších písniček mixnuté relativně svižnou komedií. Drobný podvodníček s biblemi dostává na krk malou dcerku své zesnulé přítelkyně, jejíž táta by mohl i nemusel být a veze ji k příbuzným. A protože dívenka rozhodně není hloupá, začnou si přivydělávat podvody. Zkrátka road movie jaké mám rád, občas geniálně vtipná (dvacetidolarovka, zbavování se otravné Trixie) a ke konci nečekaně napínavá (pašeráci alkoholu). Obsadit do hlavních rolí otce a dceru O´Nealovy byl výborný nápad, ta chemie je neskutečná a malá Tatum dokonalé čertovo kvítko :) Na 5* mě tam chybělo mě to trošku toho kýče, nějaká ta přepálená scéna, která ukáže že jim na sobě opravdu záleží, ale silné 4* si to rozhodně zaslouží. (25.02.2023)

Z úvodních scén to vypadalo jak film od Wenderse, jenže jakmile se tam začalo mluvit, bylo mi jasné, že to bude vedené a laděné úplně jinak. To mě mírně zklamalo, ale po cca 10 minutách jsem se s tím dokázal smířit a užívat si ten film takový, jaký je. A ačkoli mi vadilo, že Addie je značně chytřejší než všichni dospělí (s jejichž postavami se tu bohužel tolik nepracuje), je to vlastně jediná výtka, kterou k tomu mám. Jinak se mi to hodně líbila, ať už perfektní filmařskou stránkou, tak i vtipnými scénami, solidním scénářem a dobrými nápady. A vlastně i hlavní postavy mi byly dost sympatické, ačkoli celou dobu dělaly ilegální věci, ale v té době, ve které se to odehrává, se není čemu divit a navíc Addie ten kšeft s Biblemi povýšila na úroveň činů Robina Hooda, protože chudým ji dávali zadarmo a bohaté značně oškubali. Navíc to celou dobu naprosto skvěle funguje a každá část děje končí přesně v tu chvíli, jakou má. Jen ten konec mohl být údernější a silnější, ale to už bych musel spoilerovat proč. Slabých 5* (03.04.2022)

Velká hospodářské krize není problémem, který by trápil elegantního podfukáře a příležitostného prodejce Biblí de luxe důvěřivým vdovám a devítiletého frackoidní sirotka, který si svým zatvrzelým výrazem dokáže prosadit vlastní zájmy. Ze začátku nemůže jeden vystát druhého. Ze začátku je spojuje jenom neoficiální finanční závazek. Ze začátku nemají nejmenší zájem najít společnou řeč. Začátky holt bývají těžké. Což ovšem neplatí o začátcích Petera Bogdanoviche, který na přelomu 60. a 70. let uzemnil filmové kritiky sérií precizních zásahů přesně do středu terče. (Jeho poslední počiny takovou přesností bohužel nevynikají.) Můžeme-li věřit pamětníkům, Papírový měsíc dokonale vystihuje atmosféru třicátých let ve Spojených státech a jde o jeden z nejvíce retro retrofilmů. Ale netřeba znát příliš mnoho historických souvislostí, abyste si tuto univerzální „sbližovací“ road movie vychutnali. Trochu ve stylu Bonnie a Clydea, akorát bez krve, sexu a olova, brázdí Moses a Addie americkou krajinou, přivydělávají si sebevědomými fintami (nikdy ne na úkor těch, kteří peníze potřebují akutněji) a jsou odhodláni čelit krizi a blbé náladě. Krom toho mohou v těch nejkrušnějších chvílích snít o svém (i když jen papírovém) měsíci. Naladění filmu přesně odpovídá dobová černobílá kamera László Kovácse. Může to být ona, může to být Bogdanovichova svižná režie, co činí Měsíc nesmrtelným, ale bez jakýchkoliv pochyb to je Tatum O’Neal. Vedle svého skutečného otce se zjevně cítí jistá v kramflecích, přesněji v lacláčích. Nejen jimi připomíná jiné vzpurné, byť mimořádně roztomilé dítko filmového plátna - legendárního Jackieho Coogana z Chaplinova Kida. Podobnost jí nekončí. 90% (03.07.2009)

Tak já nevím, kdyby na konci Addie zůstala u své tety, líbilo by se mi to mnohem víc, těch zbylých pár minut mi dost pokazilo už tak lehce nejistý dojem... Problém je pro mě v postavě Moze. Prostě mi přišlo, že mi film dal strašně málo důvodů k tomu, abych si ho oblíbil. Na začátku je nezodpovědným podvodníčkem, co nechce mít se svou dcerou nic společného, takže bych ve filmu, který stráví celý cestováním se svoji dcerou, čekal, že dojde k nějakému napravení a tak, že na konci budu chtít, aby spolu ti dva zůstali. Z mého pohledu k tomu ale bohužel nedošlo, takže ten konec měl na mě asi opačný účinek, než měl mít. Pořád dobrej film, ale tohle je pro mě prostě fakt podstatný problém. 6/10 (16.08.2021)