Papierový mesiac

Príbeh otca a dcéry - herca a herečky O'Nealovcov, odráža príbeh v príbehu muža a malého dievčatka na ceste. Áno sú podvodníci, ale robia to s relatívnou nevinnosťou a sú dokonale rozkošní. Čaro medzi nimi je čiastočne dobré písanie a čiastočne ľahkosť, ktorú majú spolu. A je natočený s nostalgickou čiernobielou čistotou, dokonalým spôsobom pre éru veľkej hospodárskej krízy. Nie je to nič očividne hlboké, ale predsa sa to vryje do mysle viac než si myslíte. 8/10 (18.07.2023)

Z úvodních scén to vypadalo jak film od Wenderse, jenže jakmile se tam začalo mluvit, bylo mi jasné, že to bude vedené a laděné úplně jinak. To mě mírně zklamalo, ale po cca 10 minutách jsem se s tím dokázal smířit a užívat si ten film takový, jaký je. A ačkoli mi vadilo, že Addie je značně chytřejší než všichni dospělí (s jejichž postavami se tu bohužel tolik nepracuje), je to vlastně jediná výtka, kterou k tomu mám. Jinak se mi to hodně líbila, ať už perfektní filmařskou stránkou, tak i vtipnými scénami, solidním scénářem a dobrými nápady. A vlastně i hlavní postavy mi byly dost sympatické, ačkoli celou dobu dělaly ilegální věci, ale v té době, ve které se to odehrává, se není čemu divit a navíc Addie ten kšeft s Biblemi povýšila na úroveň činů Robina Hooda, protože chudým ji dávali zadarmo a bohaté značně oškubali. Navíc to celou dobu naprosto skvěle funguje a každá část děje končí přesně v tu chvíli, jakou má. Jen ten konec mohl být údernější a silnější, ale to už bych musel spoilerovat proč. Slabých 5* (03.04.2022)

Může vzniknout příběh na téma >>Muž a malá holka na cestě<< jinak, než jako báchorka o rozmazleném fakanovi a přitroublém smolaři, kteří si celou dobu nadávají a nakonec si padnou kolem krku? Může! A to je právě tento případ. Tento pohodový příběh o podvodníčkovi a osiřelém děvčátku se sentimentu vyhýbá jako čert kříži, naopak oplývá nevtíravým humorem, s dojemnými scénami si jen tak zahrává (většinou je něčím přeruší) a ani srdceryvný závěr se nekoná, ale přichází sarkasticky úsměvný otevřený konec. Ryan O'Neal je sympaťák až na půdu a jeho dceruška Tatum právem získala Oscara. Filmy Petera Bogdanoviche (nebo alespoň většina) mne svou sympatickou přímostí a nepodbízivou upřímností vždycky potěší. 95%. (14.05.2012)

Podmanivá jízda americkou krajinou za starých časů na čtyřkolovém veteránském fešákovi s rolovací střechou oplývá příjemně nezávislou atmosférou, sympatickým O'Nealem a spočátku otravnou holčičkou, která se brzy proměnila v holčičku velmi milou, chytrou a důmyslnou. Její malá herecká představitelka si mě získala nejen velmi přirozeným projevem, ale často i zábavným trousením povedených hlášek. Občas na mě tento snímek působil tak trochu jako umírněrná dětská variace na Bonnie a Clyde. Ti dva si spolu tady krásně sedli a objevili i kus štěstí a krásy v dobrodružství, v rámci něhož víc než cíl leckdy znamená už jenom samotná cesta a pevné vzájemné pouto. Uznávám, že je občas zvláštní pocit, fandit během sledování těm, co se od počátku nacházejí na té špatné straně zákona, ale tady jsem vzhledem k rozumné míře ilegálního „špásovaní“ a pochopitelných důvodů s tím ani chvíli vůbec neměl problém. Takový malý velký film, možná se hůře okecává, ale příjemně se sleduje a dovede nejednou svou scénou potěšit. Těším se na další filmy Petera Bognaoviche, s jehož tvorbou jsem dnes měl tu čest úplně poprvé. [90%] (05.03.2022)

Už od začátku je jasné, jak film musí skončit. Bogdanovich nic nezastírá a na nic si nehraje. A nebo jo. Hraje si na 30. léta. Tohle retro ale jsou 30. léta. Ta atmosféra je úžasná a už jen kvůli ní je dobré se na film podívat. Přestože jde v tomhle zvláštním road-movie spíš jen o vršení epizodních událostí, děje se to nenásilně. Bogdanovich si neodpustil obsadit svého dvorního herce Ryana O´Neala, u nás poměrně neznámého. A tomu zase skvěle sekunduje jeho skutečná dcera Tatum, která za roli dostala Oscara. Ani se nedivím. Kam se na ni dneska hrabe H. J. Osement. Retro je v kursu. (12.01.2006)