Posledný tanec

Pozitiva jsou tu vesměs už rozebraný a nebudu je přežvýkávat :-). Tak jen několik útržkovitých dojmů "tehdy a ted": NBA jsem jako náctiletej docela sledoval, takže Bulls a M.J. jsem samozřejmě silně vnímal. Jordan nebyl úplně můj nejoblíběnější hráč, ale Bulls jsem to docela přál. Snad vyjma soubojů s Utahem, kde mi byl Mailman rozhodně sympatičtější... Jména jako Horace Grant, Cartwright nebo Kukoč ( toho bylo v dokumentu hodně málo! ) bych dal dohromady i bez dokumentu. Samozřejmě Pippen - velkej borec. Zajímavý, že třeba Rodmana si z tý doby nepamatuju vůbec... Vycházely různý články, jak se kdo po epizodách cítí nebo vypadá a omílala se kontrola M.J. nad dokumentem - ovšem neřekl bych, že z něj vychází jako nejpozitivnější figura. Ale je z toho vidět, čím jsou ty úspěchy vykoupený. Kdyby nic jinýho, tak kvůli 7. dílu si to ten plnej kotel zaslouží ( matně jsem si vybavil, že hrál baseball, ale jaký to mělo důvody! ). A zmíním ještě dvě jména - Jerry Krause, pro mě doteď zcela neznámý, ale je velká škoda, že se k tomu nemohl vyjadřovat live. A hlavně Phil Jackson! Ano, ten který dal té sezoně i dokumentu téma a název. Toho uznávám nejvíc, víc jak M.J., protože to dokázal znovu. S Lakers. What time is it? GAME TIME (15.06.2020)

Seriál se mi líbil a těšil jsem se na něj s hrdiny se časem sžijete. Ale je prostě přeceňované. Nevidím žádné filmařské kvality ani přínosy. Takový prostý dokumentární životopisný film, který maximálně těží ze síly příběhu a podle mě ať šáhnete v této sportovní truhlici pokladů kamkoliv, vždy dosáhnete skvělého výsledku. Přeceňované.. (01.11.2020)

Pamatuji si na rok 1992 a OH v Barceloně, kdy jsem se jako kluk těšil na první vystoupení profesionálů z NBA na olympijských hrách. Dodnes se mi vybavují hráči jako Magic Johnson, který měl ten strašidelný virus (Nikdy bych v té době nevěřil, že za takřka 30 let bude stále ještě na živu.), bílá přerostlá vrána mezi černými Larry Bird, z otočky smečující Charles Berkley a pochopitelně létající Michael Jordan. Někteří Jordanovi říkali černá kočka a já myslím, že je to trefné přirovnání. V jeho pohybu byla neuvěřitelná dynamika a zároveň elegance. Jordan byl v devadesátých letech opravdová světová ikona a Chicago Bulls úžasný tým. Celá sezóna 98 tohoto mančaftu se vyvíjela, jako by jednou chtěla být zfilmována....a dočkala se. Stejně jako byli Bulls úžasný tým a Jordan nejlepší basketbalista planety, natočil Jason Hehir naprosto famózní desetihodinový dokument. Dramaturgie seriálu je dokonalá. Takřka každý díl udrží bezpečně diváka v pozornosti. Je skvělé, že seriál dal prostor k vyjádření mnoha zajímavým lidem - hráčům, trenérům, sportovním novinářům (snad jen ti američtí demokratičtí prezidenti byli trochu laciní). Zamrzí, že se natáčení nemohl zúčastnit Jerry Krause, který zde vystupuje tak trochu jako záporný hrdina a jehož pohled na různé kontroverzní situace by mě opravdu zajímal. Také je fajn, že seriál ukázal i odvrácenou stránku osobnosti Michaela Jordana. Byl to úžasný hráč a charismatický člověk ale také neuvěřitelný egomaniak, sobec šikanující spoluhráče, jehož soutěživost hraničila s šílenstvím. Bez ní by ale asi nikdy nedosáhl takových úspěchů a světového ohlasu, což by bylo pro fanoušky sportu škoda. (21.02.2021)

V životě jsem neviděl zápas NBA, či košíkové obecně a basketbal jako sportovní aktivita mě tuze nebavil. Nepamatuji si ale kdy jsem takto netrpělivě každý týden vyhlížel dva nově vydané díly. Nemá smysl chodit kolem horké kaše, The Last Dance je bezkonkurenčně nejlepší dokument co byl kdy stvořen. Příběh Chicago Bulls a Michaela Jordana je fascinující a basketbaloví ignoranti jako já, kterých se sláva této hvězdy dotkla jen přeneseně, si díky své neznalosti tuto story užíjí možná o to víc. Je neuvěřitelné, že po dvaceti letech spatří světlo světa takovýhle materiál přímo ze zákulisí. Inspirativní a neuvěřitelně zábavné. (22.05.2020)

Velká pecka. Nejsem fanoušek basketu, ale tohle mě naprosto pohltilo a moc jsem si to užil. Hlavně jsem skoro nic nevěděl, takže každý díl byl pro mě nálož zajímavých informací(rekordy, vznik bot, rodinné vztahy a samozřejmě i samotný MJ). Je to hodně komplexní dílo, které šlape a je radost ho sledovat. Jediné co mě vadilo bylo to neustále skákání v čase. Ocenil bych více lineární vyprávění, kvůli kontextu a informacím. Všem doporučuji, ať už jste fanoušci basketu nebo ne. Tohle je řemeslo první kategorie, a k tomu skvělý příběh. (16.08.2020)