Posledný tanec

Když jsem seriál a jeho hodnocení viděl poprvé, tak jsem byl hodně skeptický a nemohl jsem uvěřit, že by The Last Dance mohl dosahovat takových kvalit jak se psalo, tak jsem se rozhodl to zjistit a je to mistrovské dílo. Seriál diváka pohltí hned od 1. minuty a drží až do konce. Minulost Bulls a Michaela Jordana znám, ale neznal jsem např. Scottieho Pippena nebo Dennise Rodmana a jejich minulost, takže bylo skvělé překvapení to, že i třeba v nějakém díle se věnovali i jim. Seriál je extrémně v jistých částech emocionální a tím, že to je dokument a vypraví to samotní hráči, tak to působí na diváka neuvěřitelně skvěle. Soundtrack v seriálu byl neuvěřitelně skvělý. The Last Dance je prostě masterpiece a nemyslím si, že tento rok vyjde něco lepšího.  10/10 (20.05.2020)

Hned na začátek se přiznám, že jsem Jordana neměl nikdy moc rád. A to z toho důvodu, že jsem fandil soupeřům ve finále, která jsem viděl a to Seattlu a hlavně o rok a dva později Jazzmanům. A ten prevít je prostě setnul. :-) Každopádně, co se týká dokumentu jako takového, kupodivu mě více bavila první polovina, která byla hodně ze zákulisí a nic jsem o tom nevěděl, protože jsem se o to nezajímal. Čekal jsem spíše, že mě budou bavit více zápasové pasáže, kde zavzpomínám na ty dávné roky, kdy jsem 3 roky po sobě sledoval finále. Velmi dobře zpracované, má to šťávu, emoce, je to zajímavé, dobře strukturované, bavilo mě to. Howgh! (27.11.2021)

Basketbal šel vždy mimo mě, ale Jordanovi a slavné éře Chicaga Bulls nešlo uniknout. Astronomické hodnocení dokumentu má samozřejmě příčinu v množství uctívačů Jordana, kteří ho považují za nejlepšího sportovce všech dob. Nebudu se pouštět do nějakých soudů, protože jeho dominance byla tak působivá, že je to klidně možné. Nebojím se tvrdit, že diváci, kteří neumí nazpaměť historii NBA a Jordanův životopis, si to užijí více, protože mnoho detailů a zvratů pro ně bude vlastně nových. (31.10.2021)

Vždycky půjde v mém případě o extrémně vychýlené subjektivní hodnocení. Takže přehlédnu mimo jiné fakt, že Jordanova účast v projektu byla podmíněna "mít vždy poslední slovo" (pokud chtěl okomentovat tvrzení někoho jiného z vystupujících, mohl - typicky třeba Isiah Thomase, se kterým se upřímně dlouhé roky nemají rádi). Navíc je třeba uvědomit si, že značka Michael Jordan dalece přesahovala a stále přesahuje nejen basketbal, ale celý sport a jde pravděpodobně o největšího a nejslavnějšího sportovce všech dob. Mohl si tedy klást v podstatě jakékoli podmínky. Nikdy v případě takové persony nedostanete autorizaci k projektu, který by měl ukazovat jeho zásadně stinné stránky, nebo jednoduše ty, které by mu nebyly po chuti. Tím pak tvar může dostat nádech onoho "stalo se to vůbec?" [==] Pravděpodobně se už nikdy nebude opakovat obdobná příležitost, jakou dostal filmový štáb u Bulls během sezóny 97-98, kdy mohl sledovat jejich Poslední tanec. A přesto je celá dokumentární série z větší části hlavně o Jordanovi, což je zcela pochopitelné. Žádný jiný sportovec neměl tak unikátní kariéru s tak jedinečnými "highlights", které pro zainteresované během let naprosto zklasičtěly - vítězná střela při finále NCAA 1982, nováčkovská sezóna 84-85 a titul ROY, zlomenina nohy v průběhu sezóny 85-86, postup do playoff na poslední chvíli a bodová exploze (rekord 63 bodů je platný dodnes) v zápase proti Celtics, dominance v sezóně 86-87, "The Shot" proti Cavaliers, první three-peat 91-93, první retirement, baseballové intermezzo během sezóny 93-94 a části 94-95, "I'm back!" a "Double-Nickel Game" proti Knicks v sezóně 94-95, 72-10 run v sezóně 95-96, resp. 87-13 včetně playoff, "Flu Game" (ze které se vyklubala údajná otrava jídlem) a "The Last Shot" a druhý retirement. Ne, to není, film, to byla kariéra Michaela Jordana, jehož dvojsezónní labutí píseň za Wizards už netřeba více zmiňovat. [==] MJ byl mým dětským hrdinou, mým vzorem. Vzbudil ve mně vášeň pro soutěžení, pro sběratelství. A ačkoli jsem o to coby teenager postupně přišel, vše se opět vrátilo a už těžko někdy zmizí. Dojmologie out. Trochu promyšlenější komentář snad někdy později. (18.05.2020)

Těžko věřit, že zřejmě nejlepší počin, který jsem za posledních asi pět let zhlédl, bude zrovna dokument o basketu. Jakožto ročník '90 si Jordanovu éru pamatuji, a vybavuji si, jak dokázal pobláznit i nebasketbalový svět. Je fakt, že aby si divák tohle dílo naplno užil, je asi potřeba znát basketbal aspoň zčásti (vědět, jak se v NBA hraje play-off, co je rebound atp.), ale to nepovažuji za chybu. (22.06.2023)