Nadaný žiak

Dějepis je fajn, člověk se toho spoustu naučí, z historie poučí, ale někdy, někdy může zdravý zájem přerůst v obsesi. A pokud se hlouběji (a s jistým entuziasmem) zajímáte zrovna o plynování židů za druhé světové války, měli byste včas vyhledat psychiatra, nikoliv nenápadného dědu ze sousedství, ve skutečnosti někdejšího velitele koncentračního tábora. Podobně nerozumným způsobem se zachová mladistvý (anti)hrdina tohoto psychologického dramatu, které rozhodně není pouze o neonacistickém smýšlení v dnešním “jiném“ světě. S tou jinakostí to nebude až tak žhavé, jak jasně vyplývá z mnoha scén, nejlépe z Toddova závěrečného dialogu s klasifikačním poradcem (??) s prostřihy na jednu (ne)šťastnou událost, kdy je dobré povšimnout si rovněž americké vlajky v pozadí. Kapku morbidnější než Americká krása, ale párkrát podobně cynické. Boyceův scénář (podle S. Kinga) neprotěžuje ani jednu stranu, o to vyznívá závěr pesimističtěji. Jedna generace zrůd možná vyhynula, ale druhá už je připravena dát o sobě vědět. Zakomponování nacistické problematiky do děje přesto působí trochu násilně. Není zcela jasné, proč je Todd těmito zvrhlostmi natolik fascinován, jaký vlastně Dussanderovým vydíráním sleduje cíl (těžko, aby udělal zkoušky, když v tomto ohledu mu „nová známost“ naopak příliš nesvědčí). Výchozí situace je nicméně dostatečně poutavá a rozvíjená poměrně nečekaným směrem, dost pro odpuštění jistých nejasností, které mě přesto mrzí a brání mi v udělení plného počtu hvězdiček. Herecké obsazení nemá chybu, Brad Renfro skvěle zvládl přerod z nevinného, pouze o něco bystřejšího (což je pouze jeden z mnoha možných překladů slova „apt“) žáka v monstrum, Ian McKellen jistě také nebyl obsazen jenom proto, že je homosexuál (další z témat, kterému Singer rád věnuje zvýšenou pozornost). Režie je úsporná, nicméně účelná, umně kombinuje patos se sarkasmem (romantická scéna podbarvená písní „Das is Berlin“). Nadaný žák je mnohovrstevnatým snímkem, velice znepokojujícím a mnohdy mylně redukovaným na pouhou demonstraci účinků zvrhlé ideologie na „nevinnou“ lidskou mysl. Tato ideologie je špatná, člověk, který ji uznává za svou, horší. 80% Zajímavé komentáře: Marigold, Kaka, Kubick, swamp (19.06.2007)

Před léty jsem tento film prvně zhlédla a bylo to zrovna poté, co jsem dočetla povídku. Oproti povídce mi přišel hodně nízko a držely ho jen výkony obou hlavních "hrdinů". Ovšem čas plynul dále a já si uvědomila, že pocity, myšlenky, všechny scény a to jakési "Kingovské kouzlo", to všechno vyjádřené v knize, se prostě nikdy nedá převést na plátno. Kniha je prostě kniha a film je film. Jisté změny oproti předloze, jak velké, tak menší, tu jsou, ale hlavní dějová linie zůstala téměř nepozměněna, což je moc dobře. I když oproti předloze, kde je Todd skutečným zosobněním dokonalého zla, je jeho filmový protějšek vylíčen o poznání mírněji, jakoby lidštěji. Film oplývá dokonalou atmosférou, hudbou a famózními výkony obou hlavních představitelů, a to vše je řízeno z režisérského křesla Bryana Singera. Mě nejvíce fascinoval mladý Brad Renfro a jeho pohled. Nezapomenutelné. Je ho velká škoda. Další z řady mladých talentů, kteří zaplatili tu nejvyšší možnou daň za slávu. Za zmínku taktéž stojí závěrečná scéna a poslední pronesená věta, která jakoby uzavírala celý příběh. To vše, čeho se Todd dopustil, ale zároveň nechává děsivě neklidný otevřený konec, otevírá nové brány a možnosti Toddovy mysli, ve které začíná jakési podivné nekonečno, a už možná nejsou hranice, které by nemohl překročit. Nechává diváky přemýšlet o tom, co všechno je ještě schopen udělat... (21.06.2007)

Fascinace holocaustem jako vzrušujícím příběhem byla vždycky škodlivá a nebezpečná věc. Kdo jiný by to dokázal otočit ve svůj prospěch a vytěžit z toho zábavnou historku než Stephen King? U jeho adaptací je pak problém s tím, jak těm zábavným historkám dodat hloubku, protože filmová prvoplánovost je vždycky bolestivější než literární. Málokomu se to podařilo. Vlastně mě napadá jen Stanley Kubrick. A nyní i Bryan Singer. Sice se stále pohybuje v mantinelech působivého zábavného thrilleru s poněkud šroubovanou premisou a moc vykonstruovaným zvratem (přes všechnu snahu se Kingův sklon k laciné senzaci nedaří úplně potlačit), přesto zvládá nabídnout slušný zážitek. Čistě díky hercům, režii a rozumné gradaci. Navíc se ze souboje dvou bezcharakterních charakterů daří vytěžit i víc než jen kritiku neonacismu (naznačit homosexuální podtext by si Singer nemohl odpustit). Na poli mainstreamového thrilleru, který je silný, ale přitom obecně srozumitelný a atraktivní, asi nejde nabídnout víc. 4 a 1/2 (12.04.2013)

Sakra, tak to byl zase jednou film. Herecké výkony naprosto brilantní, (McKellen v nacistické uniformě, to je scéna, kterou si budu ještě dlouho pamatovat), do Renfra, které jsem do teď neznal, bych nečekal, že to zahraje tak skvěle. Abych to vysvětlil, když jsem ho viděl poprvé na plátně, tak jsem si pomyslel "o můj bože, další klučina, který se bude snažit hrát", ale to jsem se mýlil. Singer mi tímto potvrdil, proč bych se měl těšit na jeho nový film, Valkýru. Takže doufám, že zážitek bude minimálně stejný, jako u žáka. (09.02.2009)

Nejsem vylozene zklamanej, ale cekal jsem drobet vic. Hlavni problem je v pribehu, to mi bylo jasny uz par minut po zacatku filmu. On tady totiz zadnej vyraznejsi pribeh neni, proste skolak a bejvalej nacista a vyvoj jejich vztahu. To bohuzel neni tak vyzivny, aby to dokazalo udrzet napeti tech 110 minut. Proto tu jsou nekdy hluchy mista a konec je lehce protahovanej. Bohate to ale vyvazuje solidni atmosfera, par skvele mrazivejch az horororvejch momentu a spickovej McKellen v hlavni roli nacka. Renfro je sice v jeho stinu, ale rozhodne nehraje spatne a misty docela slusne drzi krok. Celkove zajimavej thriller a bejt tu trochu slozitejsi pribeh, mozna bych tu hvezdicku prihodil, takle jen 4. (13.07.2009)