Nadaný žiak

A já si říkám, co se u nás na ulici pořád ztrácejí kočky. Jestli on za tím nebude soused - taky se rád po domě producíruje v uniformě elektrikáře.. Singer začal zhmotnění Kinga brilantně, nicméně postupem času mírně ztrácí vypravěčský dech a hlavně odvahu opustit vyjeté koleje žánru přitlačením na pilu fatálností knižní předlohy. Není ovšem pochyb, že legendární McKellenův "kuchyňský marš" je jedna z nejděsivějších filmových scén vůbec - dvojnásobně silná v tom, že byla natočena jen za pomoci těch nejzákladnějších prostředků (hudba, střih, herectví obou protagonistů). Co si budeme nalhávat, menší, či větší míra fascinace zlem je v každém z nás a jen na nás taky záleží, zda se dokážeme udržet za hranicí a nestaneme se jeho součástí.. (27.06.2011)

Hlavný problém filmu je v jeho očakávaniach. Očakával som výpoveď o (neo)nacizme, ale pritom nacizmus je len príčina filmu, nie jeho téma. Téma je zahrávanie sa s "diablom" - a na to som prišiel neskoro. Síce dej je zaujímavý, avšak ani v jednej stotine sekudny nie je film šokujúci. Herci sú nadpriemerný, ale nad všetkými vyniká utiahnutý a smutný David Schwimmer ako školský poradca. Zatienil aj všade vychvaľovaného, v skutočnosti však iba mierne nadpriemerného Iana McKellena. Celkovo som sklamaný, keďže som čakal niečo úplne, ale úplne iné. (22.12.2006)

Nevim, jak se na to bude divat clovek, ktery necetl knihu. Nejspis jako na dobry thriller, kteremu nechybi zajimava zapletka, vyborne herecke vykony a depresivni hudba. Ten, kdo knihu cetl, pochopi spoustu naznacenych veci, ovsem bude zklaman, ze spousta scen chybi a nektere nejsou tak tisnive napinave jako v knize. Kdyz ale odhlednu od knihy, tak je pribeh mladeho kluka, ktery ma posunute lidske hodnoty, velmi napinavy. (21.05.2002)

Připadá mi, že je strašně důležité o takovýchto námětech točit filmy. A když se po všech stránkách vydaří tak, jak v tomto případě, mám nutkání posílat autorům infantilní děkovné e-maliy. To prolnutí zrůdnosti ideologie zla z mrtvé minulosti do denodenní současnosti je podáno tak samozřejmě, logicky a jaksi samočinně, že člověka opravdu mrazí v zádech. (27.10.2005)

Fascinace holocaustem jako vzrušujícím příběhem byla vždycky škodlivá a nebezpečná věc. Kdo jiný by to dokázal otočit ve svůj prospěch a vytěžit z toho zábavnou historku než Stephen King? U jeho adaptací je pak problém s tím, jak těm zábavným historkám dodat hloubku, protože filmová prvoplánovost je vždycky bolestivější než literární. Málokomu se to podařilo. Vlastně mě napadá jen Stanley Kubrick. A nyní i Bryan Singer. Sice se stále pohybuje v mantinelech působivého zábavného thrilleru s poněkud šroubovanou premisou a moc vykonstruovaným zvratem (přes všechnu snahu se Kingův sklon k laciné senzaci nedaří úplně potlačit), přesto zvládá nabídnout slušný zážitek. Čistě díky hercům, režii a rozumné gradaci. Navíc se ze souboje dvou bezcharakterních charakterů daří vytěžit i víc než jen kritiku neonacismu (naznačit homosexuální podtext by si Singer nemohl odpustit). Na poli mainstreamového thrilleru, který je silný, ale přitom obecně srozumitelný a atraktivní, asi nejde nabídnout víc. 4 a 1/2 (12.04.2013)