Dva muly pre sestru Sáru

Já Clinta prostě žeru, nikomu na světě tak nesednou smradlavý hadry, umaštěnej klobkou a hadžvaňo v hubě, tak skvěle jako jemu, když jej ještě navíc tvůrci dají dohromady s MacLaineovou, není co řešit. Tahle ženská snad nikdy nehrála normální role a v soukromém životě je ještě prdlejší, než postavy které vytvořila ve filmech, což jen trochu bystrému divákovi naznačuje, že s touhle jeptiškou nebude něco v pořádku, ráda pije, kouří a má peprnější výrazy, samozřejmě jenom občas, tajně a omylem. Clint je pořád ten stejnej nemluvnej, mračící se chlap, kterýho nasírat se nevyplácí. Zapálí si jeden malý doutníček, zamhouří oči, vycení zuby a postřílí všechno co se hýbe, tak ho prostě máme rádi. Scénárista ústřednímu partu napsal skvělé dialogy, tudíž poslouchat Clintovo a Shirleynino neustále špičková, je opravdu labužnická záležitost, plus nádherný mexický exteriéry, standartně kvalitní Eníkovu hudbu a povedený dabing (Clinta dabuje Laďa, bez něj není ani poloviční), já sem byl sakra spokojenej. (12.08.2003)

Zajímavý western se zajímavou a orginální zápletkou. Oceňuji, jak skvěle si na začátku Clint Eastwood pohrává se slovy víra a s nesmyslností činů náboženství. "Vždyť sup je také boží tvor a vy je chcete pohřbít? :-)" Celá honička za zlatem je vcelku průměrná, avšak ten konec se jim celkem povedl, i když ho možná mnozí čekali. (04.08.2009)

Úvod a Morricone jako když vyšije, a zase s navýsost originálními ruchy. Je to mistr, i když tím nosím dříví do lesa.Mladá Shirley (No, 35 není u divy žádný věk) i Clint, ona dokonce brunetka, nikoli blondýna. Padouch je padouch, ale dobrá whisky se hodí vždycky. „Kriste Pane, co tady dělá ta jeptiška?“ Přežít bez vody s pomocí Hospodina je odvážná představa. Sára moc pěkná jeptiška, paličatá, umanutá. A hledaná armádou. Pojídání chřestýšů má v amerických filmech zdá se tradici… Pokud jde o francouzskou posádku, je Sára neocenitelným zdrojem informací o pevnosti i kostele. Být chlapem vedle jeptišky muselo být těžké. Podivná dvojice však dál jede pospolu a Sářina španělština se fakt hodí (platí to od středověku dodnes). I když poslední útěchu podává poněkud podivně. Ostatně mám od začátku podezření, zda jde vůbec o nevěstu Kristovu. Operace šíp tak trochu z kategorie sci-fi, ale budiž. Jo, ještě byla dobrá ta prdka. Nesourodá dvojice se sehrává a zdolává překážku za překážkou. „Ve chvílích nouze je církev shovívavá.“ Mé podezření stran Sáry se naplnilo, ovšem všichni spolu dál pracují ke zdárnému konci. „Špatnej čas na válku.“ Když pominu epizodní role, film stojí a padá na těch dvou a stojí poměrně slušně. Třeba i drobnostmi, jak se špiní během děje Sářina rochetka a z bílé se stává šedobéžovou, zažloutlou. Jestli mne něco rozesmálo, tak kůň na konci, s těmi balíčky, taškami a krabicemi jako po nákupu na Champs Elysées či na Manhattanu. (18.09.2008)

Asi najľudskejšia rola Clinta Eastwooda. Zaľúbi sa a dokonca poznáme i jeho meno! Dejovo to možno nie je bohviečo, ale vystačí si s prihrávaním ústrednej dvojice a Enniovou hudbou. Najlepšia scéna je keď Hogana trafí šíp a mníška ho zachraňuje. O kovboja sa dá normálne báť. Iné postavy tam prakticky nie sú, ale finále to vynahradí. (21.07.2015)

San Francisko, sestro - to je město rozkvětu! Velmi povedený western, který mi dlouho unikal, ale už jsem své zaváhání napravil. A nestačil se divit o co jsem přicházel. Don Siegel natočil film v takovém duchu, že byla radost se dívat a DVA MEZCI mi trochu připomínali dolarovou trilogii, k čemuž dopomohla i báječná Morriconeho hudba. Scéna, ve které se opilý Eastwood snaží vyhodit do povětří most, patří mezi ty úplně nejlepší. I přesto, že snímek ve druhé polovině maličko ztratí dech, volím vysoké hodnocení, i pro skvěle natočenou finální akci. (17.11.2009)