Deti Duny

Převést do více jak čtyř hodin kultovní Dunu, to chce odvahu. Převést do stejné stopáže rovnou dvě knihy je skoro nemožné. Yaitanesovi se to ale povedlo dokonale. Je hned několik důvodů, proč Children of Dune jsou lepší jak předchozí mini-série a rozhodně stojí za vidění. Prvním je fantastické obsazení, kterému suveréně opět vévodí dvojice Newman a McAvoy, pár kilometrů za nimi pak trojice Kodetová / Sarandon / Cox a někdě v nedohlednu je Marek „koukejte jak jsem všude” Vašut. Druhým důvodem je pak, na poměry televize, naprosto famózní triková stránka, kterou překonala jedině Battlestar Galactica (také od Sci-Fi Channel). Díky absenci Barandovský kulis, které nahradilo zelené plátno, se mohla planeta Arrakis konečně projevit ve své celé kráse a že je na co se koukat. Píseční červi, přelety nad Arrakeenem, monumentální vesmírné lodě Gildy. Poslední a možná i nejpodstatnější je pak hudba. Nevím, zda-li Bryan Tyler upsal svou duši ďáblu, ale tak či onak se jedná o absolutní vrchol v televizní produkci a... prostě se na to koukněte taky, lepší mini-sérku podle předlohy za posledních deset let nenajdete. (08.11.2010)

Navzdory svému hodnocení musím říct, že na televizní film jde o velmi povedené dílo, ale bohužel má určité věci zvládnuté nejen bravurně, ale je tam spousta jiných, které mi prostě neseděly. Zřejmě mě o velkou část dojmu připravila neznalost knižní předlohy, ale některé části příběhu mi přišly nedotažené nebo trochu zbytečné... Naopak například atmosféra filmu byla místy úžasná, jednak zásluhou fantastické hudby Bryana Tylera, jednak samozřejmě prostředím a výpravou (i když některé trikové scény mi přišly poněkud laciné, jako by vypadli z počítačové hry, působící pocitem, že i přes televizní rozpočet musely být použité počítače, i když by se velká část exteriéru dala natočit realističtěji v přírodě nebo ve studiu). (07.08.2005)

Na TV výborné a při srovnání s adaptací předchozí knihy Duna o třídu lepší na všech frontách, jak po trikové stránce (kompletní CGI pozadí už neruší jako plátno v minulém filmu), přes kostýmy (které už se nenesou v duchu šílených Pištěkových kreací a i po barevné stránce převládají spíše tmavé barvy), tak i přes hudbu až po režii (některé pasáže mne dostaly) a herecké obsazení, kde se pro našince mihne hned několik českých herců (Marek Vašut included). Vrací se někteří z předchozího dílu a přibyla Susan Sarandon a v té době naprosto neznámý James McAvoy. Jinak název označuje 3.knihu série, ale 1. část tohoto 3 dílného filmu, je adaptace 2.knihy Spasitel Duny. Pro mne jako čtenáře výborná adaptace prosím prosím ať na točí další díl, konkrétně Božského Imperátora Duny. 9/10 (12.01.2008)

Jaká to radost, že nejsem nucen opět sáhnout k veskrze kritickému tónu, který provázel můj komentář k TV zpracování prvního z dílů Herbertovy slavné sci-fi série. Přeobsazení postu režiséra (na rozdíl od svého předchůdce vládne dění na plátně pevnou rukou a dokáže divákovi zprostředkovat to pravé „epično“) a autora hudebního doprovodu (pryč je nevýrazná hudba Graema Revella, kterou nahradily nádherné tahy smyčců a hřmění trumpet z pera Briana Tylera) přineslo velkou změnu ve filmovém vzezření světa Duny, a to notně směrem k lepšímu. Navíc se snímek může opřít o kvalitní herecké výkony - Alec Newman konečně dokazuje, že hrát umí a nezklame ani můj oblíbenec James McAvoy… Objektivněji bych hodnotil za čtytři hvězdičky, avšak vzhledem k rapidnímu zlepšení oproti předešlému dílu a famózní hudbě dávám plný počet :-) (13.02.2010)

Minisérii Dune hodnotím jako povedené předvedení knižního sci-fi fenoménu, který byl do té doby na okraji mého zájmu, a Children Of Dune ji ještě o třídu převyšuje. Triky, největší slabina Duny, se v pokračování dostaly na patřičnou úroveň. Města působí impozantním dojmem, poušť zase vzdušně a příjemně na pohled. Tentokrát se do světa planety Arrakis dokážu vžít, aniž bych se bála, že za kupou písku narazím do zdi pomalované dunami. Vyššího levelu dosáhl i hudební doprovod. Revellova hudba občas decentně zaševelila, Tylerovy kompozice se nebojí naplno se rozvinout a zaplavit divákovu mysl (čímž se snažím říct, že hudba je boží). Příběh se opět točí okolo různých spiknutí, zrad a intrik, drží se minulého schématu, ale pořád má dostatek es v rukávu. Příchod mesiáše je sice zápletka, která neomrzí, ale co se dělo dál, to je potenciálně mnohem zajímavější a neotřelejší téma. A u Herberta se na "a šťastně žili až do smrti" nehraje. Nestává se často, aby vylíčení navazujících událostí přineslo vítaný vývoj a kvalitní rozšíření zápletky (ano, Wachowští, na vás ukazuji). Každý díl je oživen vzrušujícími adrenalinovými momenty a děj uhání kupředu svižnějším tempem. Náboženství, politika a mocenské hrátky, ekologie – každý si přijde na své. Mě nejvíc zaujalo poslední zmíněné téma. Duna je pozoruhodný ekosystém. Škoda že chybí dotazová část programu, filmy všechny otázky nezodpoví. Výskyt českých herců s výrazným přízvukem se omezil na minimum a nahradili je ti schopnější. Karel Dobrý je sázka na jistotu, Fremen Pavel Kříž má kukadla jak zrcadla a Marek Vašut do své role natolik sedí, že jsem chvílemi zapomínala, kdo to je a že pochází z našich luhů a hájů. Postavy nestárnou (asi se vydatně cpou kořením říznutým koenzymem Q10) a některé dostaly nové tváře (já chci zpátky drsňáka Stilgara!). Po dobrodružstvích z písečné planety se mi bude stýskat. Takhle by to mělo vypadat, ve středu všeho stojí silný příběh a postavy – a hezká fasáda je pouze příjemným doplňkem. Vůbec bych se nezlobila, kdyby se tímto pravidlem řídili tvůrci hollywoodských blockbusterů. Bylo by fajn vidět kvalitní sci-fi i v kině. (18.11.2012)