Šiesty zmysel

Opravdu se divím, že ta atmosféra z filmu nedostala Oscara. Musím se přiznat, že na poprvé mě film dostal hlavně svou pointou, ale na podruhé jsem si film užil daleko více, vlastně mě ta pointa přišla totálně nedůležitá, klidně mohla být jiná a nebo nemusela být žádná a já bych si to stejně užil. Velmi rychle jsem začal totiž pociťovat, osamocenost Bruce Willise a nepříjemný úděl malého Coleho. Úzkost v kombinaci se strachem obsadili celou mou mysl a po skončení filmu jsem šel do koupelny v nerozsvíceném bytě, skutečně velmi nejistým krokem. (19.06.2008)

Mé první, a nikoliv poslední, setkání se Shyamalanem. V té době byl králem atmosférického mysteriozního thrilleru. Brilantní vedení herců, úchvatné budování atmosféry, omračující pointa. Škoda, že jeho aura postupem času vybledla. Šestý smysl byl ale komplexní film. Tak bych si ho rád uchoval v paměti. (12.11.2011)

Jsem opravdu rád, že jsem si nějakou náhodou nevyzradil pointu. Ta totiž tenhle jinak komorní, jednoduchý, strašidelný a atmosférický thriller vyzdvihuje ještě o dobré dva stupně výš a v porovnání se závěrem náhle většina děje vypadá až příliš obyčejně. A přitom to samozřejmě není pravda. Protože právě pointa z příběhu dělá ještě něco víc zajimavého a víc vrstevnatého, a taky se díky ní dá na film dívat znovu a znovu. V rámci šokujících závěrů něco nevídaného a nejlepší na tom je, že až pak si uvědomíte, jak výborně promyšlené to Shyamalan od začátku měl. Pak bych ještě zmínil výkon Osmenta, který opravdu hraje jak o život. a jeho smysl bych opravdu nechtěl mít. Thriller klasicky zapadá do konceptu dalších režisérových děl, rozjíždí se vlastně celou stopáž a nikdy nedosáhne nějakých extrémů, přitom ale diváka drží stále v křesle a vytahuje pomalu jedno odhalení za druhým. Přesně staví jen na tom, co už bylo vysvětleno a prohlášeno, na tom je skvěle vidět cit Shyamalana pro rozvíjení tajemna a napjatosti. No a jak jsem napsal, konec pak vše staví na hlavu. Kromě závěru je ještě perfektní poslední scéna s Colem a pak řešení a vyřešení toho mezipřípadu (další podobnost s Vyvoleným - tam se to vyvíjelo úplně přesně stejně) vcelku tedy brilantní film (09.02.2011)

Místy dobré, ale celkově přece jen přeceněné. Filmy, které fungují pouze na první zhlédnutí, si takovou oblibu nezaslouží. Problém není v tom, že snímek stojí zejména na překvapivé pointě, takže opakované sledování teoreticky nemůže přinést stejný požitek. Zkuste se znovu podívat na The Others. Ti budou spolehlivě fungovat třeba i podesáté, a to od začátku až do konce. Šestý smysl lehce nudí už při druhém zhlédnutí. (24.11.2013)

Nedokázal pomoci jednomu pacientovi, který to těžce nesl, temné myšlenky má i osmiletý chlapec, kterého děsí svět mrtvých. Našemu psychiatrovi se v tu dobu podle všeho rozpadá manželství, protože si až moc vyčítal někdejší selhání při léčbě, navíc tenhle uzavřený klučina bude tvrdý oříšek. Za vyzrazení děje/pointy by se měli v některých případech sekat ruce. Pointa, jak víme, je největším trumfem. Ale nejen ona. Shyamalan se hned ocitl mezi hollywoodským žádaným zbožím, vše vsadil na příběh, rafinované náznaky a atmosféru. Značnou zásluhu na tom má i kameraman Mlčení jehňátek nebo Philadelphie Tak Fujimoto. A pak samozřejmě herci. V první řadě klíčová volba dětského herce (palec nahoru, ač děti v jeho věku tak bystré a chytré prostě nejsou) i Bruce Willise, který ze sebe na oplátku coby skeptický a rozvážný psychiatr vyždímal slušný výkon. M. Night Shyamalan možná volí až příliš vlažné tempo, nicméně Šestý smysl nesází na digitální orgie, nýbrž na zatraceně chytrý scénář, takže k výsledku to tak nějak sedí. Jen bych to celé až tak nepřeceňoval. (01.01.2017)