Půlnoční evangelium

Nadrogovaná adaptace podcastů Duncana Trussella v duchu animátorské školy George Dunninga, která by zapadla na popůlnoční vysílání Adult Swim. Žánrový wow efekt funguje jen tehdy, pokud jste v životě neviděli jediný animovaný autorský dokumentární film. Kombinace dvou relativně kvalitních věcí (zhuleného filosofování o životě/smrti a cestě od jednoho ke druhému + slibného animáku talentovaného týmu na moderní WTF-dada vlně) vytvořila náhodný signál s rovnoměrnou výkonovou spektrální hustotou: soustředit se pořádně nedá ani na jedno. Kdo tušil, že chaos může být taková nuda... (21.04.2020)

Nejsem si jistý, jestli z toho vyplývá něco dalšího krom toho, že hosti podcastu Duncana Trussella produkují neskutečný slovní průjem, který je pro ně osobně velmi důležitý, ale nemá opravdu vůbec žádnou externí hodnotu. Na druhou stranu možná není nic víc potřeba a ta absurdita doplněná pomocí animace snovou logikou z toho dělá dostatečně zajímavý proud nevědomí. Neumím si představit poslouchat tyhle lidi říkat tyhle věci pro jejich obsah - přestože s tím cílem ony podcasty samozřejmě vznikaly, tak mi není ani jasné, jestli to je ze strany tvůrců myšleno neironicky jako hluboké dialogy a monology, nebo si beznadějnou a tísnivou vyprázdněnost a nezakořeněnost toho všeho uvědomují - ale nakonec je jedno co to znamená pro ně. Pro mě to je zajímavý experiment, i když spíš si to umím představit promítané na stěně DOXu než na obrazovce. (27.06.2020)

The Midnight Gospel se zcela vymyká standardům seriálové tvorby. Zaobírá se souvislostmi transcendentního významu, což může být intelektuálně podnětné nebo inspirativní, ale skutečné pochopení je v těchto záležitostech možné pouze přímým osobním zážitkem. Percepční náročnost je poté umocněna nebývale imaginativní animací, která tříští pozornost publika tím, že se mnohdy pouze samovolně odvíjí na pozadí bez zjevné relevance k diskutovaným tématům. Mainstreamový divák, který si seriál pustí v očekávání oddechové zábavy, hned po úvodní epizodě vyklidí pole s výrazem vyorané myši. Já byl naopak tímto projektem bezvýhradně uchvácen a hodnotím prostřednictvím pěti slabších hvězd. (27.04.2020)

Ze začátku může odradit styl nebo "nezajímavé téma", ale jak to pokračuje, rozvíjí se i pomálu seriálová hloubka. A musím uznat, že poslední 2 episody (hlavně poslední) mě naprosto uzemnily. Je to jedna z mála show, kde je to lepší a lepší. Člověku to však musí sednout. A občas je těžké se soustředit na to, co říkají, přes veškerou animaci, která se na plátně odehrává. Death... 88 % (26.06.2020)

Upachtěná snaha vytěžit co nejvíce bodů z meme formátu "wholesome weirdness". Je to ale strašnej fejk. Tahle instantní "divnost" není originální už deset let, všechno to tady už bylo. Dobrý, poslali jste hrdinu na smetanovou planetu ve formě chobotnice, proč? Protože sranda. Ale dyk na tom neni nic legračního. Jaktože ne, vždyť je chobotnice. Zastřelte se. Simono já jsem totálně psychicky na dně, úplně v prdeli kurva, reálně už nemůžu dál. Poslouchali jste alespoň ty strašně hluboký monology, co tam celou dobu jedou? Jak neustále odbočujou, kloužou po povrchu a často se neuzavřou, jakkoli se seriál tváří jinak? (protože hrdina je neustále komentuje slovy "wow", "you actually have right" a "I didn't think about this like that before" a to nezřídka v okamžiku, kdy ještě nebylo nic určujícího řečeno) Tohle je koncept, který dobře zní, dobře se prodává, ale nezávidím těm, kdo se na něj dívají a stále sebe přesvědčují, že je to něco unikátního, osobního a intelektuálně naplňujícího. Koneckonců tohle je přesně ten typ seriálu, který vám dá dohromady umělá inteligence. Fuck the fakers. (28.05.2023)