Moja ľavá noha

To co zde předvádí Day-Lewis je naprosto úchvatné a mám pocit že tímto výkonem zastínil i Dustina Hoffmana s jeho Rainmanem, ikdyž Rainman se jakožto celkově zapíše jako film do paměti diváka asi více. Tady mi trošilinku vadí takové zvláštní zaostření kamery, to nemění nic na úchvatném výkonu a hezkém příběhu. (23.04.2008)

I didn't ask for a fucking psychological lecture. I only asked for a fucking light. Jeden z mála filmových zážitků, pro který nenáchazím slova. Díky metodickému herectví Daniela Day-Lewise sem se okamžitě dokázal zžít s hlavní postavou. Smál sem se, fandil, brečel jak želva. Úžas je slabé slovo. Rozhodně jeden z nejlepších filmů vůbec. (14.12.2010)

Ťažko zohnateľný kúsok, aspoň zatiaľ. V seconhande som naň náhodou natrafil v kartónovom obale ako prílohu k britskému Sunday mail. Síce v originálnom znení, ale za 50 centov nebolo čo riešiť. Dobrých 15 rokov som čakal kým konečne dostanem možnosť tento film vzhliadnuť. S mojou pokročilou angličtinou som to nejako zvládol a už po úvodných 5 min., kde začína hlavný hrdina spomínať na detstvo som bol v kresle ako priklincovaný. D.Day Lewis podal neuveriteľný herecký výkon, určite jeden z tých na aké sa do smrti nezabúda. Mňa ešte veľmi prekvapila B.Fricker v úlohe matky, ktorá by svojmu synovi dala aj to posledné. Momentálne si na rýchlo nespomínam, kedy som videl tak nielen skvelo napísanú a zahranú úlohu matky, ale aj presvedčivé herectvo, cez ktoré pôsobila ako stelesnenie všetkého dobrého, ako skutočná matka milujúca svojho syna. Scény pri ktorých vám zovrie hrdlo je tu požehnane, navyše ak celá rodina žije v skromnosti a chudobe. Prvé slovo napísané ľavou nohou, krádež uhlia, futbal na ulici, či hromada peňazí v plechovke pre mamu ako prekvapenie. Emóciami nabitý film s ľudským a pravidivým príbehom, akých nikdy nebude dosť. Strhujúci zážitok s plným hodnotením. Nemôžem inak. 100 %. (24.08.2010)

Skvělé, úchvatné, emocionální, někdy smutné, někdy šťastné tak těmito slovy by se dala charakterizovat autobiografie Christyho Browna. Člověka, který se narodil s mozkovou obrnou a jediná pohyblivá část těla byla jeho levá noha. Díky pomoci své matky a silné vůli se naučil levou nohou psát a malovat a stal se z něj úspěšný spisovatel. Daniel Day-Lewis, který ztvárnil Christyho Browna neuvěřitelným způsobem a budete si doslova užívat každý jeho pohyb, gesto či promluvení. Jeho zapálení pro roli bylo takové, že dokonce i o přestávkách mezi natáčením neslezl z vozíku!! A výsledek jeden z nejúchvatnějších hereckých výkonů, který byl naprosto poprávu oceněn Oscarem pro nejlepšího herce. Brenda Fricker, která ztvárnila Christyho matku také zahrála výborně a její výkon byl oceněn Oscarem za vedlejší roli. Jeden z nejlepších autobiografických snímků jaké jsem měl tu čest shlédnout........ (08.03.2008)

Učebnicový příklad filmu, který stojí a padá s hlavním hereckým výkonem. A díky Danielu Day-Lewisovi stojí sakra pevně na obou nohách, nejen na té levé. Příběh mozkovou obrnou postiženou Christyho Browna, který se navzdory počátečnímu podceňování stal uznávaným umělcem, není dramatický tím do očí bijícím způsobem, je to malé drama jednoho života, které je překvapivě spíše plné lásky než odmítání. Je to příběh postupného napovídání "co jsem" těm, kteří mě milují, ale se kterými nemohu dobře komunikovat. A Day-Lewis dokáže být v těch všedních a často minimalistických epizodách naprosto přirozený a uvěřitelný... Jeho dokonalé nastudování pohybů i hlasových projevů postiženého člověka bere dech už samo o sobě, ale tím skutečným hereckým výkonem je umění vyjadřovat omezenými prostředky silné emoce. A byl bych nespravedlivý, kdybych opomenul jeho láskyplnou matku v civilní a lidsky vřelém ztvárnění Brendy Frecker. Krásný film. (01.10.2004)