Woodstock

Bezmála 4 hodinový dokument o hipících cvičích jógu, o hipících klouzajících se v blátě, o hipících stojících fronty na telefon, o hipícich a jejich dětech, o hipících a drogách, o hipícíh a hromadě jejich odpadku, ale také, a to především, o fantastické hudbě a atmosféře, kterou už se zcela jistě nikdy nepovede zopakovat. (14.08.2008)

Co mě osobně hodně bolelo a mrzelo, že jsem neměl možnost vidět v tomto dokumentu legendární skladbu White Rabbit od Jefferson Airplane. Naopak ve mě úžasný dojem nezanechala ani Joplin nebo Hendrix, ale pro mě do této doby zcela neznámý zpěvák Arlo Guthrie - Coming to Los Angeles a Country Joe. Z jeho písně mi šel mráz po zádech po tom, co se diváci postavili a zpívali jako jeden člověk jeho protivietnamský song. Bylo fantastické shlédnout jak bylo pro všechny důležité, že se toho mohli zúčastnit. 8/10 (25.10.2010)

(Chlapík s hovnocucem má hippe syna na Woodstocku a druhého ve válce o Vietnam ... ) Svědectví doby zpracované s překvapivým pokusem o nadhled. V 3,5 hodiny trvajícím klipu, míchaným s fakty z místa činu, se ukáže v hlavní roli dočasné třídenní město se vším všudy - porody, úmrtí a svatby nepočínaje. Opravdu nebyla na místě žádná kriminalita?? OK ♫ "Going Up the Country " ♪ ♪ ♬ (31.03.2012)

Woodstock 1969 je presne moja krvná skupina. Niekedy si dávam otázku či som sa nenarodil príliš neskoro. Toľko vynikajúcej hudby behom troch dní už nikdy nespatrilo svetlo sveta. Dokument je zaujímavo zostrihaný je tam mnoho skladieb , ale aj dosť točenia v publiku. Nechýba tam chľast ani drogy.Director's cut bol fakt necenzúrovaný (12.02.2013)

Plán byl 50 tisíc lidí. Realita podle odhadů 10 krát vyšší. Úžasný pohled na konec 60. let, kdy se uskutečnil možná vůbec nejmasovější festival v dějinách. Těsně před nástupem Richieho Havense byla dostavěna stage. Lidé bourali ploty, přijížděli v takovém počtu, že se ředitelé festivalu rohodli jej udělat zadarmo! 3 a půl hodinový dokument se dá rozdělit na dvě části - hudební a tu dokumentární. Můžeme vidět skvělá vystoupení právě Havense, The Who, Janis Joplin a na závěr Jimiho Hendrixe. Ta dokumentární zahrnuje rozhovory s návštěvníky, vypořádání se s téměř žádnou obživou, nabízí pohled na totální chaos, koupání nahé "květinové" mládeže a všudypřítomné bláto. Doporučuju všem milovníkům rockové hudby! (22.01.2013)