Na vertikále léta

Veci sa neustále pohybujú a tiež sa neustále menia. My sa im musíme prispôsobiť a dúfať, že to čo robíme je správne. Anh Hung Tran je čo sa týka vykreslenia ľudských osudov, sebavedomým tvorcom. Jeho Na vertikále leta sa dá popísať ako pomalý, tichý film z nesmierne zaujímavými dialógmy, ktorý je výnimočný atmosférou, ktorú sa režisérovi podarilo vo filme zobraziť. Sledovanie životných peripetií hlavných protagonistov nie je smiešne ani sentimentálne, nezaváňajú klišovitosťou, ale autentickosťou. Z celého filmu sa stáva jedna veľká sfilmováná autentickosť, čo možno môže vyznieť hlúpo, ale je to tak. Máte totiž pocit, že sledujete osudy skutočných ľudí. Ako keby si Tran zobral nejaké staré deníky svojich príbuzných a rozhodol sa ich sfilmovať. Film nie je dokumentárny, pretože miera štylizácie je vo filme dominantá. Hlavne preto, lebo Tran rád rozpráva príbeh aj obrazom, kedy necháva vyznieť hrdinov v prostredí ich príbytkov, pri normálnych činostiach ako je rozcvička, obed, alebo intímny rozhovor. Film, ktorý sa môže popýšiť jednou z najkrásnejšich dažďových scén, ktorá ma do filmu doslova preniesla a ktorý sa môže zaradiť k rovnako remeselne zvládnutým filmom tohto režiséra ako sú vôňa papáje a cyclo. (24.04.2011)

Film má zcela jinou atmosféru, než jsme přivyklí. Už jen zobrazení odlišnosti mentality, kultury a životního stylu Vietnamců, které máme mnohdy zjednodušeně vidět pouze jako trhovce či provozovatele fast foodů je zajímavé. Pohled do jejich běžného života je mimořádně poutavý a mnohdy překvapivý. Před shlédnutím film jsem si přečetl několik komentářů, které považují film za nudný. Neměl jsem ten pocit. Je pravdou, že manželské konflikty nemají akčnost italských filmů, erotika je víceméně náznaková (i když verbální komunikace sester na toto téma mně naopak přišla o kus dál, než jsme zvyklí - nicméně i nadále zůstávala v rovině erotiky, nikoliv sexu). nádherné jsou záběry přírody, barevnost záběrů mi mnohdy připomínala francouzské prostředí - možná i vliv koprodukce. Skvělé jsou záběry prostředí, kamera i hudba. Film, který rozhodně stojí za vidění, pokud nepotřebujete vidět akci, sex, násilí a krev. (21.12.2014)

Na tenhle vietnamský snímek jsem se moc těšil, ale pak přišlo zklamání a abych děj pochopil, musil jsem si přečíst zdejší popisku. Tři sestry a bratr chystají obětinu za zesnulou matku. Ta kdysi měla jakýsi poměr s mužem ze Saigonu, po tomto tajemství pátrá jeden z manželů sester, spisovatel, který se málem v saigonském hotelu zaplete s neznámou kráskou. I druhá vdaná žena mlčky trpí manželovu nevěru, když tento muž - fotograf - zapomíná zřejmě někde své soukromé fotky, na nichž roste jeho nemanželský synek... A případ třetí sestry jako by vypadl z filmu "Cech panen kutnohorských": Jsem v jiném stavu - jak to víš? - před čtrnácti dny jsme spolu prováděli takovou věc - a kdy jsi měla měsíčky? - no, před týdnem. Tak tohle u mne bodovalo, zato jsem se až skoro do konce filmu nemohl vyznat v postavách a jejich jménech, taky jsem nepochopil, zda ta třetí sestra byla totožná se sestrou toho bratra, kteří spolu bydleli. Prostě tyhle Asiatky jsou si strašně podobné... Tak jen dva bodíky, no... Hezká hudba a vietnamské písně... (01.08.2014)

Neuvěřitelné, že se takový film dostane do české televize. Někdy ale i překvapení jsou příjemná. Pozvolný, avšak zároveň (především pro Evropany) asi i komplikovaný pohled na život vietnamské buržoasie (s uměleckými sklony). Byli to jacísi jiní Vietnamci - urostlí, krásní, chytří, slušní, jiní, než které známe (většinou stejně hodně povrchně) z českého prostředí. Vlastně, byť buržoázní, bylo to prostředí spíše aristokratické - jemné, uhlazené, nevýbojné, byť vnitřně nejisté a rozpolcené... Jeden z filmů, které je vhodné vidět znovu. (05.05.2014)

Ano, tenhle snímek má čím zaujmout. Má to hezkou atmosféru, zajímavé prostředí města i přírody a schopné herce. Dobře. Jenže tomu chybí něco, co si člověk víc zapamatuje. Možná by tomu slušel propracovanější scénář, možná je i na vině vadný námět. Tedy pokud vůbec nějaký námět k tomu je... Oslava života lidí ve Vietnamu? Kromě tradičních rituálů tu máme pouze citové problémy, potraty a nevěru. Je tohle něčím unikátní? Ne, tohle najdeme úplně všude. Příběh sester, které táhnou za jeden provaz, tedy může diváka zaujmout opravdu pouze svou formální stránkou. Na to ostatní se totiž Tran vykašlal. //Zhlédnuto v rámci Challenge Tour: 30 dní se světovou kinematografií// 50% (19.05.2015)