Smrt na Cukrovém ostrově

Československý film, jenž obsahuje do značné míry tehdejší tendenční politický schematismus, avšak přece jen v sobě nese jisté zajímavé prvky, jež stojí za zaznamenání. Sequensův dobrodružný snímek se odehrává na exotické Kubě a je kromě domorodých představitelů kvalitně obsazen českými herci. V podprůměrném scénáři se český lodní lékař Trojan v podání J. Valy seznamuje s rodinou emigrantů, jíž tvoří starý otec Pirner, mající problémy se srdcem (F. Smolík), jeho dcera Kateřina v podání M. Tomášové a její sobecký a bezcharakterní manžel Kadlec, jehož představoval jako vždy vynikající J. Holý. V dalších rolích jsme mohli sledovat mistra Z. Štěpánka v roli arogantního magnáta Gilbertiho, jenž zbohatl na vývozu cukru a jeho špicla, bývalého fotografa V. Lohniského. Tito pánové se mezi sebou dorozumívali německy, což naznačuje jejich podivnou minulost. V menší roli místního policejního komisaře se objevil R. Hrušínský, jehož tvář byla k divákově úžasu nabarvena na černo a působila tak velmi směšně. Během pomalého odkrývání charakterů jednotlivých postav a po smrti jejího otce nastane situace, kdy se musí M. Tomášová rozhodnout, zda setrvá na onom Cukrovém ostrově či odpluje s uvědomělým lékařem zpět do socialistické vlasti. K mému překvapení se na největším ostrově Velkých Antil používala mezi domorodci ke komunikaci francouzština, což by bez titulků, které naštěstí byly ve snímku obsaženy (nebývalo ve filmech z počátku 60.let vždy zvykem), byl pro diváka fatální problém, neboť by polovině dialogů nerozuměl. Dobrodružný snímek zaujal i zvučnou exotickou hudbou a netradičním prostředím, kterým byl dozajista inspirován jeden z dílů majora Zemana Rukojmí z Bella Vista. Nevýrazná dějová linie mi naopak připomínala Brynychovo o rok starší dílo Smyk, v němž se taktéž objevil J. Vala v hlavní roli. Po dlouhých úvahách nakonec hodnotím dvěma hvězdami, neboť se obávám, že ani přední čeští herci a exotické prostředí nezachránili rozpačitý pocit nad nezáživným scénářem. (08.12.2017)

Sequens odposlechl od Brynycha ten blbý nápad, že v českém filmu se nemluví česky a cizí řeč se pro jistotu netitulkuje. Příběh filmu je celkem chatrný, pointa nanicovatá a celkem nechápu, proč na něco takové sháněl Sequens tolik výborných herců. Jenže jejich výkony pozvedají nudný blábol na snesitelný film. Smolík jako sobecký zbabělec, Hrušínský jako černošský policista, Štěpánek jako slizký nabob, Holý jako věčně ožralý flákač a Lohninský jako super záporák úspěšně překonávají ústřední dvojici Tomášová, Vala. (20.12.2012)

Cha, na čs. socialistickou kinematografii pěkně světácký film. Jinak, dnes dost legračně působící pokus o špionážní film odehrávající se v atraktivní tropické destinaci. Ani širokoúhlý formát, barva a ne tak špatné akční scény nepřemohou celkovou trapnost, posílenou ideologickým nátěrem. Francouzská konverzace, která není překládána nějakými titulky, taky udržení pozornosti příliš nepomáhá. Prostě, tento čs. špionážní film je jako východoněmecká indiánka. Snaha napodobit velké vzory by tu byla, ale něco podstatného tu schází. Ale stačí film brát jako svéráznou komedii, pak to není tak špatné. Načerno naviksovaný R. Hrušínský mne nadobro odrovnal. (26.08.2012)

Když jsem tohle sledoval, vybavil se mi díl z Honzíka Zemanů - Rukojmí z Bella Vista. Ten díl se mi díky exotickým lokacím točeným na Kubě líbil asi co se týče dobrodružna nejvíc. Asi to bylo tím Sequensem, nebo nevím. Příběh sám je idiotský, emigranti prchnuvší z Československa v roce 1948 - tatík (Smolík) s dcerou (Tomášová) a zeťem (Holý) uvíznou kdesi v tropech na své cestě do Austrálie. Díky srdeční nemoci otce jsou tam již několikátým rokem a stále více se dostávají do vlivu německého obchodníka s třtinovým cukrem a mafiána (Štěpánek), který vládne celému ostrovu včetně zkorumpované policie včetně hotelu v němž jsou ubytováni. Lze předpokládat, že onen mafián byl bývalý esesák, byť to ve filmu nepadlo. Vše se ale změní, když na ostov dorazí mladý československý lékař (Vala), který se má zde nalodit na zámořskou česklovenskou loď. Ten rodině nabídne, že ji zajistí u kapitána návrat do ČSSR. Jenže na tom nemá zájem ani německý exportér cukru, který po mladé ženě pokukuje, ani její manžel, který na lékaře žárlí. A policie, ta jde na ruku místnímu mafiánovi... A tak zde máme celkem dobrodružný snímek točený opravdu v exotických lokacích a tentokráte to nebylo jenom jako, ale vážně se to točilo někde hodně daleko a bylo to sakra znát. Další skvělou věcí byla hudba ve filmu, která vás opravdu přenesla kamsi do tepla na pobřeží a v neposlední řadě i skvostné herecké obsazení - byť tedy scénář byl hrozný... Vrcholem všeho byl šéf policie Hrušínský v roli černocha ! :-). Zajímavá však byla i kamera a fakt, že film je celý barevný a na svoji dobu barvy ,,drží''. Takže oddělíme-li ideovou linii a zaměříme se čistě na filmařinu, je to nadprůměr své doby co se týče dobrodružných snímků. I tak se divím, že v roce 1961 měl ještě někdo potřebu točit v zahraničí film o emigrantech prchnuvších po převratu v roce 1948 na západ do zlého nepřívětivého světa... Jestli to mělo ukázat pracujícím jak tragicky takové útěky dopadaly a jak se ještě rádo přilézalo zpět do vlasti...tak tomu snad nemohl věřit ani ten nejpitomější dělník od krumpáče. Dávám tedy za 3000 rupií. * * * (13.01.2018)

Menší bizár.  1)  Ostrov Port Phillippe, kde se mluví francouzsky, platí rupiemi a 41letý Rudolf Hrušínský (policejní komisař Appawou) je tam za černocha. Hm... tak takový neznám... 2)  Zlotřilí či zatrpklí poúnoroví emigranti tvoří protiklad reprezentantu socialistického Československa, usměvavému, zdvořilému, vzdělanému, elegantnímu a hrdému 35letému Jiřímu Valovi (lodní lékař Trojan)._____ 3)  Zaznamenal jsem i jazzující černochy, přímé letecké spojení se Singapurem a 41letého Václava Lohniského (fotograf Hagen) v roli německého uprchlíka (tvůrci podsouvají výklad, že jde o bývalého fašistu). 4)  Natáčelo se v Bulharsku a maličko taky v hlavním městě Guiney, Konakry. (16.10.2023)