Pokus o vraždu

Spíše než kriminální jde o psychologický film, neboť sledujeme proměnu váženého lékařského profesora, který se stal terčem střelby, v labilního nervního človíčka, který podezřívá všechny svoje blízké z toho, že jej chtějí zavraždit a ztrácí tak úplně všechny přátele. Krimi zápletka je sice malinká, ale poměrně zdařilá, co však tento film vyzdvihuje z naprostého krimi průměru své doby je geniální výkon Karla Högera. Jen kvůli němu stojí tento film vidět. (25.10.2014)

Zvláštní, jak je tento film rozdílně hodnocen. Od dvou až po pět hvězdiček. Ironicky zde nějaký hodnotitel napsal "vrcholná forma Jiřího Sequense". To přeci ne. Ani ironicky, ani vážně. Jeho velmi dobře známé kriminální seriály (jeden bohužel politicky zdeformovaný) jsou svým způsobem mistrovská díla. Rozdílným způsobem. Tento film vůbec není špatný. Souhlasím, že je to spíš psychologické drama/krimi, než klasická detektivka. Ústřední melodie není špatná, ale je bohužel moc často použitá, a hlavně moc dlouze... Atmosféra filmu vynikající. Dost dialogů, ale pro vykreslení děje potřebných. Karel Höger výborně, ostatní defacto také, ale Jaromír Hanzlík mi tam také moc neseděl. (06.07.2009)

- ...a vrahem je zahradník! - Ano, ano, je to další bod pro Černobílý tým v bratrovražedném souboji s Barevnými. Cenu z dnešního floutkovství si odnáší výrostek Vízner, sysel Abrahám a fízl Hanzlík... - I když ten, sluší se poznamenat, se ale nakonec dal do kupy. - Holt policejní ornung. Převeliká škoda, že do dnešního utkání nasadil trenér Sequens jen televizní kameru, ač přišel s nevšední taktikou... - I když střih byl chvílemi i na mě snad až příliš splašený, he he - ...a opravdu skvělou hereckou dorážkou. - Čemuž Barevní z 80. let nemohli konkurovat... - V dnešním zápase se také, a řekl bych možná překvapivě, velmi málo agitovalo. Černobílí si tak nepřinesli do klání žádné body navíc. A i přes to... - Možná právě proto! - Ano, ano, možná, v každém případě je to opět suverénní vítězství Černobílého týmu zde v KrimiAréně a zasloužený bod do tabulky, kde si zatím udržují vedoucí pozici. - Nyní se již loučíme a přepojujeme zpět do studia... (20.06.2014)

Českosloveská krimi s nevšedním zaměřením na psychologický vývoj hlavní postavy. Na profesora Trojana (opravdu skvělý K. Höger), až nelidsky necitlivého a zahořklého ředitele pražské kliniky, jsou páchány nebezpečné útoky, jež zpočátku považuje za klukoviny, avšak netrvá dlouho a začne podezírat všechny okolo. Tato postupná přeměna z realisticky uvažujícího profesora na totálně paranoidní trosku je zobrazena velmi působivě a plynule, zatímco kriminalistický příběh je odsunut do pozadí. Stojí za povšimnutí, že hlavního kriminalistu ztvárnil netradičním způsobem J. Hanzlík. Další vedlejší postavy se představily taktéž ve výborném světle, ať už vzpomeneme na M. Růžka, jediného přítele domnělé oběti trestných činů či vždy elegantního J. Abrháma, jež si zahrál despotova syna. Titulní song se mi zpočátku jevil jako dobrý, avšak když se během snímku objevil minimálně třikrát, působil dost ohraně. Kontroverzní režisér J. Sequens zkrátka uměl točit vynikající kriminálky a tato je významná zejména svým perfektním psychologickým rozborem oběti. (29.04.2014)

„Někdo má věnec vavřínový, někdo má věnec na rakvi..“ Lehce sebestředný přednosta kliniky rozjíždí svou Grand Prix zlehčováním, aby postupně přeřadil na podezíravost, nedůvěru a paranoiu. Bambitku, která po něm vypálila žalud, mohl držet prakticky kdokoliv.. Zatímco Höger se svou vertikální rýhou přes čelo jede na okruhu stihomamu herecké bomby, Hanzlík měl zamířit do depa. Vypadalo to, že jen přenesl postavu Karlíčka z kolejí, na kterých čekal vrah.. (26.04.2021)