Hra z Anglie

Jsou nabídky, které se neodmítají. Takže když tvůrce Panství Downton stojí za fotbalovou pohádkou z končící Viktoriánské éry, musím být u toho. Ale i přes obvyklou štědrou výpravu a Escottovu krásnou hudbu tentokrát nejde o zážitek, který by se mohl rovnat výletům k rodině Crowleyových. Na místních trávnících se totiž na zvraty a emoce moc spěchá. Než se mi dostanou hlavní postavy pod kůži a vyznám se v nich trochu lépe než dělením na bohaté a chudé, už se jim v životě dějí zásadní zvraty a hned první epizoda po mně evidentně chce emocionální zapojení, kterého zkrátka v tu chvíli ještě nejsem schopen. Později už jsem hlavním hrdinům samozřejmě držel palce víc, zejména protože Kevin Guthrie je sympaťák a skutečnému Suterovi je i dost podobný. Bohužel jeho protiklad z vyšších vrstev je na tom hůř, protože Edward Holcroft je sice patřičně sportovně založený, ale lorda z přelomu devatenáctého a dvacátého století mu pro jeho nedbalou eleganci nevěřím ani na moment. Když se k tomu přidá i řada historických odchylek, které onu šikovně vystavěnou a až rodinnou atmosféru kalí (přitom zbytečně, protože i při dodržení reálií by bylo vyprávění dostatečně poutavé), je z toho jen jednorázová exkurze do střetu fotbalových a společenských hodnot, které ze mě vyprchá s posledním kopnutím do míče. (22.11.2021)

Holčičí hra v nagelovaném pánském podání mi neříkala nikdy nic, vyjma záběrů na oplácaného feťáka Diega. Podle mě chlapský sport vypadá jinak, však globální světonázor je jinde. Vnímání této hry ovlivnila i vousatá scénka z ostravské Bastily, kde si jeden promelírovaný ožralý čelní představitel Baníku, toho času cca dvacetiletý, ve dvě ráno u barové židle protahoval achilovky, vytřepával lýtka a prováděl jiné strečinkové kousky, obuté měl kopačky, aby nebylo absolutně žádných pochyb a jeho osobní strážce nám po pár whiskách, na které jsme ho ze soucitu pozvali, sdělil: "Vidíte toho k.k.ta? Vysrat se na něho nemůžu, ještě by ho tady někdo zabil..", kroutil hlavou unavený Hulk. Zakrslého přizdisráče nakonec popadl na flígr a odtáhl domů. Záhy si ho koupili do Sparty. Rugby, hokej, NFL, cyklistiku, super-G, plavání, kanoistiku, atletiku, judo, Iron mana a dlouhou řadu dalších sportů, kde se přeplacené vymaštěné princezničky neprocházejí hodinu a půl po trávníku, nýbrž se maká jak se na namakaného mužského sluší a patří, budu s obdivným zájmem sledovat i nadále. Dobový seriál je sice pro mě tematicky od věci, nicméně vyzdvihuji znázornění sociální situace v dělnickém Darwenu versus hipsersky vystajlovaní "gentlemani" z vyšších kruhů, nerovná pravidla hry a myšlenku, že už jen samotné fandění dodávalo zbědovaným chudákům chuť do dalšího živoření. V tomto směru chválihodný počin, hezky obsazený, bohužel se zabředlo i do osudů svobodných maminek a ženám vůbec se u stolu dávalo podivně mnoho prostoru na názory a držkování, třeba ohledně kopané. S přimhouřením oka za dobře. Osobně mě více uspokojilo dílko o Slavoji Houslice. (21.05.2020)

Fotbal mám rád a budu o něm sledovat v podstatě cokoliv, ale kouknout se na dobové britské drama, které je částečně založené na skutečném příběhu. To mě vážně lákalo víc než obvykle. I proto mě mrzí v podstatě nulová propagace od Netflixu, obzvlášť v době, kdy se žádný skutečný sport nemůže konat. Seriál pochází od tvůrce Downton Abbey a i když jsem ho nikdy nesledoval, tak je pravda, že mi to vytvořilo očekávání, alespoň co se týče toho, že vystihnout dobovou Anglii, se podaří. A taky tomu tak bylo. Střet dělnické třídy s gentlemany se podařil na hřišti i mimo něj. Po první epizodě jsem se bál, že se upustí od fotbalu, ale byl jsem příjemně překvapen, že fotbal zůstal v popředí a byl tím hlavním, kolem čeho se to točilo. Ano, došlo na problémy dělnické třídy, na život bohatých i romantické vztahy, ale nic z toho nerušilo. Co se týče fotbalu, tak historická fakta nejsou úplně správně. Ale to vážně nebrání v tom si sednout a užít si fotbalový seriál, který s vámi bude ráda sledovat i vaše drahá polovička. (02.04.2020)

Originální název seriálu mě poněkud zmátl. Těšil jsem se na lov jelenů, případně dramatický a dobrodružný hon na divočáka, takže mě nemile překvapilo, že slovo game tentokrát reprezentuje fotbal. Jak bych kulantně popsal můj vztah k fotbalu? Asi tak, že je méně než vlažný. Nemám ho rád, protože nezastavitelní, rány snášející borci typu Ruuda van Nistelrooye už prakticky vymizeli, a oslavují se napomádovaní bojovníci o titul herec roku. Proto jsem už dlouhá léta nadšeným divákem ragby, které mě podobně zklamat nemůže. Seriál u mě měl tím pádem od počátku nedobře našlápnuto, ale slušně zvládnuté viktoriánské sociální drama mě nakonec vcelku bavilo. (27.05.2021)

Ani ne tolik Hra z Anglie jako Hra o Anglii - naštěstí. Po splašeném pilotu se děj přesouvá z trávníku spíš do odborářské politiky a osobních i společenských dramat, a přestože mi fotbal samotný nemůže být ukradenější, právě díky tomu nahlédnutí do jeho historie v kontextu Viktoriánské Anglie si mě aspoň trochu získal. Finále už je tak nakonec zaslouženě poctivé sportovní drama, kterému není v podstatě co vytknout. (03.04.2020)