Kurz sebaovládania

„Dave, na svete sú dva druhy nervákov. Výbušní a dusiví. Výbušných vídame v obchode, ako kričia na predavača kvôli kupónom so zľavou. Dusiví sú predavači, ktorí to celé roky znášajú, až raz zákazníka zastrelia priamo v obchode. Vy ste dusivý, Dave.“ Prekvapivo slabá komédia s dobrou zápletkou, ale hrozne domrveným scenárom. KURZ SEBAOVLÁDANIA je podpriemerná komédia, ktorá vyhodila von oknom všetky ambície (mala ich veľa) aj bombastické herecké obsadenie. Ani maniakálny Jack Nicholson nie je taký strhujúci, ako mohol byť, vie byť a mal byť. Hoci je zvyšok kastingu neobyčajne výživný, John Turturro, Luis Guzmán alebo nadržané pornoherečky dostávajú hriešne malý priestor, čo je veľká škoda, pretože z hŕstky ich spoločných scén dýcha parádna improvizácia. Vďaka niekoľkým vydarenejším nápadom (hystéria v lietadle, Woody Harrelson, plešatý mních John C. Reilly, slepec na súde, obhajca) a dialógom („Móda pre mačky je dnes už samozrejmosťou, ale čo pre TUČNÉ mačky?“) však film stojí za jedno dve pozretie. (19.10.2004)

Čekal jsem od toho mnohem víc. Už jenom jména jako Jack Nicholson, Woody Harrelson a konec konců i Adam Sandler naznačujou, že by to mohla bejt pořádná zábava, ale tohle je spíš podprůměrná komedie, která ke konci spíš připomíná romantickej film. Pro mě je to jednoznačně zklamání. Jack Nicholson v poslední době bere taky roli v každý blbosti. Tady to fakt nemohlo zachránit už nic. (03.09.2006)

John McEnroe kdysi řekl, že největším nepřítelem tenisty na kurtu je rozhodčí. Největším nepřítel Sandlerových komedií je nevyvážené tempo a mnohdy bohužel i on sám.. Naštěstí Anger Management polívají živou vodou Turturro, jehož prudký Chuck se zajímavým původem napůl Ital, napůl Ir, napůl Mexičan a možná Žid je naprosto kouzelný, "brazilská buzna" Guzmán, rozněžnělý Harrelson, či první a druhá meta bostonských Red Sox na Heather Graham. Ve věci "neveřejného" vyznání lásky na baseballovém stadiónu Yankees nevidím na rozdíl od jiných zde sebemenší důvod ke kritice, neboť se nebralo ani na vteřinu vážně. Řekněte, nebylo by hezké, kdyby se při živém přenosu čt z poslanecké sněmovny ti rozvášnění hoši, kterým na nás tolik záleží, chytli za ruce a napříč politickým spektrem si společně zanotovali: I feel pretty / oh, so pretty / oh so pretty and witty.. (29.08.2008)

Film je tak trochu otravný už ze samotného námětu. Po celý film všichni se Sandlerem neskutečně vyjebávají a je to spíše frustrující, než zábavné. Humorné to také kdovíjak není, Sandlerův komediální talent tentokrát moc využitý není a celý film táhne především Jack Nicholson a jeho xichtění + nějaké ty drobné cameo role. (27.11.2015)

Komedii, která nepobaví, nemůžu hodnotit příliš kladně. Rozdíl v talentu a herectví pánů Sandlera a Nicholsona byl, je a bude neuvěřitelně propastný a snad jediným pocitem, který jsem si z tohoto snímku odnesl, byla podivná chuť zamorodovat toho šílenýho psychouše (naštěstí ztvárněného s charismatckou chutí), který mi lezl na nervy více než hlavnímu hrdinovi - Mr. Nicholson: smekám. A pak také neschopného scénáristu a režiséra, kteří si se zvoleným materiálem neporadili. (30.03.2008)