Konkurz

Spousta kvalitního řemesla a zajímavě naťuknutých myšlenek a paralel ve službách neuchopitelné psychopatické povídky, z níž si neodnesete vůbec nic. Je skvělé, jak Miike nejprve ukolébá diváka v docela pohodovém rodinném dramatu skrze dlouhé statické záběry, načež nasadí zábavnou montáž v průběhu samotného konkursu a poté značně urychlí střih a znestabilní rámování ve fázi, kdy přestává být jasné, na čem hlavní hrdina vlastně je. Škoda, že v závěru to úplně uniká i otupělému divákovi, který možná je správně naštvaný nad tím, co se ve filmu děje, ale není veden k vystupňování své reakce také tím, proč se to vlastně děje a jaký to má účel. Kult, který chápu, ale nepobírám. 65% (15.10.2020)

Aojama je muž v zrelom veku, ktorý po smrti manželky ostáva žiť so svojim synom. Po uplynutí dlhých siedmych rokoch si uvedomuje, že je čas opäť spoznať príjemnú ženu po boku ktorej by mohol zostarnúť. Jedného večera sa stretne s dlhoročným priateľom Jošikawom, ktorý pracuje vo filmovom priemysle. Ten mu navrhne, aby sa zúčastnil jedného z jeho konkurzov pre hlavnú ženskú postavu v novom snímku, ktorý pripravuje v spolupráci s nemeckou televíziou. Samotné výberové konanie totiž absolvuje niekoľko sympatických žien, čo by pre Aojama mohla byť ideálna príležitosť pre naviazanie novej známosti. Jednou z uchádzačiek je aj mladá, krásna slečna Jamazaki. Tá Aojama upúta už samotnými myšlienkami v žiadosti o úlohu. Navonok skromná, tichá, inteligentná žena by mohla byť pre osamelého muža tou správnou voľbou. Zdanie však môže niekedy klamať. Takmer tri štvrtiny snímku nijak výnimočné. Ako to už býva u ázijských snímkoch zvykom, pomalý rozvíjajúci príbeh sa stal "tradíciou". Pre tých, ktorí majú problémy s trpezlivosťou, a obzvlášť pri sledovaní hororu, bude veľmi náročné tento film dosledovať. Sám za seba môžem povedať, že zhruba od polovice, to bolo miestami doslova utrpenie. Následne nato sa zo snímku vykľulo "halúzne čudo", v ktorom sa začali tak prelínať rôzne časové slučky, až som sa v deji "stratil". Kde iný vidí originalitu, ja skláňam hlavu zo sklamania strateného času. Mám rád komplikované filmy ( veľmi!! ), no toto mi až na záverečné "hrádky s čertem" či samotnú myšlienku nijak mimoriadne nesadlo - 50%. (04.08.2014)

Film má své kouzlo při prvním shlédnutí. Jeho největší výhrou je, že každého, kdo o příběhu nic netuší musí zaskočit. I přesto, že je velmi dobře natočen, podruhé už bych se nedíval. Na to, že je to horor však jeho technické zpracování nese řadu kvalit. Psychologický flashabck, pomocí kterého se nám promítne hrdinčin příběh nemá ve své syrovosti a surovosti daleko do Nahého oběda, či Jakubova žebříku. Nejen v těchto scénách demonstruje režisér svůj nesporný vizuální talent. Škoda však, že kouzlo prvního shlédnutí už se nevrátí. (19.10.2007)

Prvá hodina je maximálne zavádzajúca a asi aj preto je tá druhá natoľko šokujúca. V tej prvej totiž nič, okrem jedného vyrušenia, nenaznačuje nadchádzajúce udalosti. Tie sú nám však predstavované prapodivnou montážou, kde nevieme, čo je pravda, čo predstava, čo spomienka, a aká je časová následnosť. Film doslova fyzicky bolí, ale 16 rokov po jeho vzniku predsa len nový divák nebude omdlievať hrôzou. Nastolené otázky sú jasné, film si ponecháva určitú otvorenosť vo svojom výklade, čo je asi iba dobre. Trochu problém mám s logikou nastolenej zápletky, takýto konkurzový fake je značne pritiahnutý za vlasy, ale asi to treba brať ako súčasť Miikeho hry, všetci vieme, že on "je niekde inde". (03.03.2015)

Aojama, pán středního věku a ředitel čehosi, vychovává sám svého syna po smrti manželky dokud mu jeho už skoro dospělý syn nenavrhne, aby se znovu oženil. Po poradě s kámošem z filmového průmyslu se rozhodnou, že na novou manželku uspořádají filmový konkurs. Zápletka jak z férového romantického dramatu a taky to stejným způsobem probíhá, jenže asi už neexistuje divák, který by nevěděl, čím je tento film proslavený a co obvykle točí jeho režisér Takaši Miike. Aojamova nejvhodnější kandidátka, Asami, kterou si z profilových listů vybere ještě vůbec před konkursem, je totiž velmi zvláštní osoba a divákovi se dostane příležitosti párkrát nakouknout i do jejího soukromí, které je mírně řečeno trošku zneklidňující. Film je takové trochu melancholické milostné drama až do dějového zlomu, kdy se mění v bizarně depresivní noční můru, ve které člověk neví, kde končí realita a začíná sen. První polovina je natočená docela civilně a docela i žánrově romanticky, druhá je ale celkově taková napjatá, zoufalá a smutná. Postavám, hlavně Asami, člověk rozumí jen v první polovině, potom už je to docela složité a to nejen díky prolínání snů a reality. Jejich motivace a chování jsou zdánlivě jasné, jenže prostě ten kolotoč, který se ve filmu nakonec roztočí, na ně nabízí úplně jiné pohledy. A tady nakonec přichází to násilí, díky kterému je tenhle film tak proslavený. Nejsou to žádné splatterové orgie typu Ichi the killer, naopak je všechno velmi "chirurgicky" přesné a dokonce to ani zas tak obrazově detailní není, protože to hlavní tím čím Miike "způsobuje bolest" i divákovi je zvuk. Zvuková kulisa těch násilných scén je taková tichá, vlezlá a naturalisticky hnusná a člověk slyší i ty nejnepatrnější vpichy jehly. Závěr filmu a vůbec celá druhá polovina je těžko stravitelná a pochopitelná, nastiňuje velkou spoustu reálně smutných věcí a problémů společnosti až je tak nějak nasměruje k tomu, co divák vidí v posledních scénách. Audition je prostě velmi smutný příběh. A samozřejmě je taky velmi bizarní :). (04.11.2010)