Visitor Q

Rodinný film odvyprávěný filmovou řečí pana Takashi Miikeho (ve filmografii tohohle schopného a talentovaného japonského Eda Wooda to lepší co kdy uklohnil). Bez průpravy nějakými těmi předchozími Miikiho dílky asi jen těžko vstřebatelné. Pro ty co onanují třeba u Ocelových magnólií,nekoukatelné.- Mě pobavil,rozesmál,vyděsil,dojal.--Kupodivu i přes notnou dávku bizarna lépe stravitelný pro mé spolukoukače,než byli i jednodušší Ichi, nebo Audition,o šílenosti Izo ani nemluvě. (10.06.2010)

Miike je ďábel. Obzvláště ve srovnání s filmem Happiness of Katakuris je tu vidět jeho génius. Jak dokáže jít (v obou případech naprosto odlišným způsobem) až na dřeň tématu rodinky hledající štěstí. Zároveň zkoumání naprosto vážných sociálních témat (byť to tak na první pohled ale vůbec nevypadá), a přitom naprostá destrukce mezí toho, co se ve filmu "beztrestně" může. (25.06.2007)

Pozvali byste si do domu chlápka, který vás dvakrát přetáhne šutrem po hlavě? Asi těžko, ale postižený ve filmu to s lidmi, jak se později ukáže, myslí vždy jen dobře, a dá týpka vykrmovat svou submisívní manželkou, jíž mlátí pravidelně plácačkou na koberec vlastní syn. Tato situace se ještě drží v mezích normálu, neboť Bizita Q obsahuje přehršel bizarních a zvrhlých scének, z nichž některé nemají daleko svou explicitností k nefalšovanému pornu. Naštěstí téměř vše Miike prokládá absurdně veselou nadsázkou, díky níž člověk po zhlédnutí snímku ze sebe nemá pocit, že patří do pavilónu pro sexuální devianty v Bohnické léčebně. Zejména etuda horlivého tatíka a ztuhlé mrtvoly je doslova k popukání. (15.05.2006)

Už si niekedy dostal ranu do hlavy?Už si niekedy zmlátil svoju matku? Aj takéto otázky sa breberajú vo filme a film je tak dobrý, že si na ne aj odpovedá. Sonda do jednej Japonskej rodiny, kde je otec šialený dokumentarista, matka bitá pracháčom od syna, syn je šikanovaný od spolužiakov, dcéra je prostitútka, no viac sa to hádam zamotať nedalo, ale dalo, lebo na scéne sa objavil návštevník a ten tiež normálny nebol. Za celú dobu filmu ani len jedna normálna postava, čisté šialenstvo. Sú tu znázornené všelijaké možne úchylky, ale sú bráne s takým nadhľadom, iróniou a niekedy aj sebairóniou. Film má veľmi kludné tempo, hned začiatočná posteľná scéna má vyše desať minút, na všetko je tu čas. Tie vypučené bradavky a z nich striekajúce mlieko, no Miike nemôže byť normálny, normálneho človeka by toto nenapadlo. Nasmial som sa ako jeden bujak. Jedná extrémne šialená jazda, rodina z Texaského masakru má vážnu konkurenciu. (18.05.2016)

Režisér Miike dokázal své fanoušky již několikrát šokovat svým přístupem k „nejen“ hororovému žánru, kdy se jeho filmy mohou těšit opravdu netradičnímu zpracování. Nechutnost, perverze a místy až morbidita jsou ještě dost slabé slovo. Ti kdo pozorně sledují jeho tvorbu však semnou budou jistě souhlasit, že většina jeho výtvorů za sebou zanechala opravdu zajímavou stopu. Ani tentokrát tomu nebude jinak a chtěl bych upozornit především pánbíčkáře, aby se na tohle rozhodně nedívali. Mohli by si totiž způsobit nějaké trauma a následky dokonce života. Život je totiž pěkná děvka a nikdy nevíte, kdo může žít kolem vás. Váš roztomilý soused může totiž klidně být uchyl, vrah, nebo nekrofil. Ať je děj sebevíc morbidnější, tak musím uznat, že se film může pochlubit opravdu procítěným scénářem. Tvůrci nám zde chtěli ukázat jakési utužování rodinných vztahů, za jakékoliv situace. Bizardní zpracování však určitě není pro každého. (03.09.2011)