Votrelec

VETŘELEC mě v klíčovém věku minul (o to víc jsem si ale tehdy oblíbil druhý díl) a dnes už mě na něm primárně neděsí titulní, NEJLÉPE VYMYŠLENÉ A NADESIGNOVANÉ MONSTRUM VŠECH DOB, ale SPOJLER nenápadný Ash s bílou kapkou stékající mu po spánku, bizarně se pokoušející zabít Ripleyovou časopisem. KONEC SPOJLERU Nutno říct, že to není zrovna nejdiváčtější film - pomalu plynoucí děj, málo dialogů, které navíc tvoří do značné míry jen organizační a technická hantýrka, a hlavně se opravdu dlouho profiluje hlavní postava. Ale moment překvapení a realistický přístup plus výprava, triky, masky, hudba a ATMOSFÉRA tohohle moderního gotického hororu z něj dělají žánrovou klasiku a lahůdku, která nestárne. (25.05.2009)

Fascinující legenda, která si více než čtyřicet let od vzniku s přehledem podává všechny filmy se sugestivní atmosférou neznámého zla. Strhující výkon Sigourney Weaver, nemožnost uhodnout, co se na posádku chystá v příštích vteřinách a k tomu potemnělost, strach a děs za pomoci minimálních triků. Neopakovatelný vrchol Ridleyho Scotta a důkaz, že i film, kde se za polovinu filmu nestane téměř nic, může být dokonale dechberoucí po celou stopáž. (21.04.2005)

Komentar k 2003 Director's Cut verzi. Prvni Vetrelec je v podstate jeden ze zakladnich prvku sci-fi hororu a je to fakt perfektni film. Jeden z nej od Ridleyho. Pribeh je takovej trochu seznamovaci, takze se ze zacatku nic moc nedeje a musi se pockat zhruba 40 minut, nez se dostavi vetrelec, ale pak zacne spravna rezba. A kdyz se konecne dostane ke slovu Sigourney, pro kterou je Ripleyova zivotni roli, tak uz film nema chybu. Triky jsou hodne dobry a obstoji i dnes a i kdyz vetrelce skoro nevidime, je tu perfektni atmosfera. Z ostatnich hercu zaujme jen Ian Holm, jinak zbytek posadky neudela nic, cim by si je clovek zapamatoval. Presto tenhle dil nepovazuju za nejlepsi. (21.08.2006)

"Vy nechápete, s čím máte co do činění. Je to dokonalý organismus. Jeho dokonalosti se může vyrovnat jenom jeho zrůdnost." Atmosféra nahuštěná k prasknutí i koncentrovaná hrůza z neznámého jsou již jen dávnou vzpomínkou na prehistorickou návštěvu kina. Nemám odvahu se mrknout k vetřelci na další návštěvu, protože se bojím ... moc se bojím, že už ztratil svou sílu a já si ho chci pamatovat takového, jako když na mě poprvé vycenil tesáky. (23.07.2011)

S oblibou se tvrdívá, že nejvíce se v hororových filmech bojíme toho, co nevidíme. Ve Vetřelci navíc to, co nevidíme, ani neznáme. Proti upírům platí česnek, svěcená voda a dřevěný kolík. Co ale dělat s monstrem z vesmíru? Vesmír dal tvůrcům možnost rozvinout hrůznou fantazii směry do dálav do té doby netušených. Angažovat pro tvorbu podoby vetřelce Gigera bylo logické, jeho obrazy nikdy nedýchaly pozitivní atmosférou. Za to tvůrcům patří jeden dík. Druhý dík věnuji za roli Ashe. (dále mohou následovat SPOILERy) V obvyklém hororu lidé obvykle ohrožují jiné lidi svojí hloupostí, strachem či šílenstvím. Ash je jiný, systematický, dokonale, až děsivě a nelidsky racionální. Však taky není člověkem. A přece se asi mnoho diváků neubrání hodnotit ho lidskými standardy, a to ani ve scéně, ve které už je zobrazen jako věc, jako rozbitá věc. Třetí dík budiž dán za prostředí kosmické lodi. Jednoznačně vymezený prostor, který má pevně dané hranice, z něhož není úniku, v němž nemá smysl bušit na dveře a křičet:"Pusťte mě ven!" Protože ve vesmíru přece nikdo váš křik neuslyší. Tento prostor musíte sdílet s Něčím Velmi Nebezpečným. Nejsem příznivec hororů, ale Scottův Vetřelec si své místo v mojí dutině břišní vybojoval. (29.10.2007)