Kalašnikov

Zajímavě natočený film, který si o dost víc vychutná ten, komu krom jmen "Kalašnikov" jsou povědomá i jména Špagin nebo Děgťarjov. Samozřejmě že je třeba se připravit i na notnou dávku patosu (tak je to ruský film o hrdinovy Sovětského svazu, že...) a úsměvné dialogy. To ale nic nemění na faktu, že od začátku do konce prostě věříte, že jste v 40tých letech minulého století. To že nejde o akční super-pecku s neporazitelným super-hrdinou, snad taky zdůrazňovat nemusím. Díky tomu se i děj sune uvěřitelným tempem a zbytečně se nikde nezdržuje. Moc se mi líbilo, že život Kalašnikova není jen o "tom jediném úspěchu", ale také také o cestě k němu, která nebyla jen samý úspěch. Pozn.: opravdu, opravdu by mě zajímalo, jestli klíčovou myšlenku úspěchu Kalašnikovovi vnuknul právě, Špagin (jak je to zobrazeno ve filmu) i ve skutečnosti :). (09.08.2020)

Bylo to něco mezi Ronem Howardem a reklamní kampaní mezinárodní společnosti. Prostředí stalinistického Sovětského svazu drceného nacistickými vojsky působilo téměř vlídně, a ty věčně rozzářené tváře vojáků mě postupem času začaly iritovat. O trochu vážnější a temnější myšlenky zavadil film jen dvakrát. I tak hlavní hrdina působil jako lehce asociální a rozčilujícím způsobem umanutý solitér. Jestli ho scénář polidštil, jak už to u podobných filmů bývá, tak bych s ním tedy pracovat nechtěl. (11.02.2021)

Kalašnikovův život a vývojová cesta k ikonické zbrani jsou vděčný materiál pro životopisný film, který by šel více do hloubky. V tomto ovšem případě jde o víceméně konvenční záležitost, kde svůj díl musí vedle profesní a kariérní stránky dostat i osobní a romantická linie, aby se bavily i divačky. Film je po všech stránkách kvalitně natočený i zahraný, ale mně chyběl větší důraz na technickou stránku, konstrukční detaily, podmínky soutěží i představení ostatních konstruktérů. Já se třeba ve jménech jako Děkťarjev, Špagin nebo Sudajev orientuju, ale dovedu si představit, že řadě lidí až tak moc neřeknou. Přičemž minimálně poslední z nich by zasloužil víc prostoru. taky myslím, že takový film byl příležitostí (nevyužitou) vysvětlit konečně laikům rozdíl mezi samopalem (pistolnyj pulemjot=PP+D/Š/S) a útočnou puškou (avtomat). Vcelku jsem spokojen, ale je to zas tak tri celé peť, ne úplně čistá čtyřka. P. S. Pro všechny časy: AK NENÍ okopírované StG 44. To je jen taková klasická západní potřeba přidávat ke všemu úspěšnému ruskému něco západního, jako třeba vymyšlené označení "Mosin-Nagant", které neexistovalo ani za cara ani za rudých časů. Když už, lidi by si měli spíš hledět kulometu M60, což je už od pohledu kopie německé zbraně FG 42, přesto "kupodivu" k ikonické zbrani Johna Ramba nikdo nepřipojuje jméno Louise Stangeho. (28.08.2021)

Film o stvoriteľovi asi najslávnejšieho samopalu AK47 ( skratka Avtamat Kalašnikova vzor 1947), nepovažujem úplne za plnohodnotný vojnový film aj keď sa dej z veľkej časti odohráva počas vojny. "Súdruh" Kalašnikov chcel svojím iným pohľadom na konštrukciu samopalu prispieť k podstatne lepšej spoľahlivosti a efektívnosti. Robil čo mohol no vývoj , skúšky i ukončenie vojny prispeli k tomu, že samopal uzrel svetlo sveta až 2 roky po vojne. Film je celkom vydarený, nie žeby sa nedal urobiť lepšie. Každopádne je to zaujímavý pohľad, jednoducho pohľad na vojnu trochu z iného uhla. Pohľad chlapa, ktorý chcel pomocou kvalitnej zbrane prispieť k ukončeniu vojny. Za mňa spokojnosť. 80%. (14.02.2022)

Při hodnocení životopisných filmů mám vždycky dilema. Na jednu stranu se moc rád dozvím pravdivý příběh někoho známého/zajímavého, případně zajímavý příběh někoho, koho jsem do té doby neznal. Na stranu druhou mě velmi irituje, když se životopisný film nezakládá na pravdivých událostech, je upravovaný, nebo záměrně zavádějící. Vyhnout se tomu asi úplně nedá, vždyť obraz hlavní postavy často zkresluje už jen to, jaké hlavní události tvůrci vypíchnou/nezmíní, nebo období, kterému se věnují nejvíc. Zkrátka kontext. U ruských filmů je navíc ta věrohodnost, často překryta ideologií a nacionalismem. Takže pak už je to jen o tom, jestli bude dost i těch faktických informací, aby neměl divák čas pochybovat. A v tom je velká slabina Kalašnikova. Tvůrci vystavěli pomník prostému, ale talentovanému vynálezci, který překonal pár těžkostí, aby nakonec přišel s ikonickým samopalem AK-47. Samozřejmě za podpory matičky Rusi. O konstrukci AK-47 se mimochodem nedozvíte skoro nic. Těch pár zajímavých věcí, jako byly soutěže konstruktérů, mi na kvalitní životopisný film naprosto nestačí, takže za mě slabota. PS: nejsem hnidopich, třeba u Vremja Pěrvych mi bylo vcelku fuk, jak to bylo doopravdy a u Kódu Enigmy jsem taky nešťoural. Oba filmy totiž měly i něco navíc...solidní dramaturgický přesah. (21.12.2020)