Réžia:
Ridley ScottScenár:
Rose BoschKamera:
Adrian BiddleHudba:
VangelisHrajú:
Gérard Depardieu, Armand Assante, Sigourney Weaver, Loren Dean, Ángela Molina, Fernando Rey, Michael Wincott, Tchéky Karyo, Kevin Dunn, Frank Langella (viac)Obsahy(1)
Každé dítě zná ten příběh námořníka z Janova, který vyplul hledat novou cestu do Indie a objevil nový svět. Idylický ráj na zemi, oplývající bohatstvím. Dočkal se poct po svém návratu, ale prožil také mnoho útrap a hrůzy. Ať už je předmětem oslavování nebo zatracování, jedno mu nikdo nevezme. Ukázal svým následovníkům cestu a spustil ohromnou lavinu změn. "1492" je fascinujícím a provokujícím příběhem jedné z nejzáhadnějších postav historie. Nezobrazuje pouze Kolumbovu plavbu, ale také období více než dvaceti let jeho života a úporné snahy získat podporu na uskutečnění dávného snu. Zachycuje muže a ženy, kteří ho podporovali či mu stáli v cestě, i útrapy, jimž byl vystaven v pozdějších letech. Je to příběh jednoho z největších dobrodružství posledních pěti set let, které může být přirovnáváno snad jen k dobytí Měsíce. Na rozdíl od Američanů však Kolumbus nevěděl, kde a zda vůbec přistane. A za to mu náleží obdiv. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (350)
Ja si nemôžem pomôcť, ale ak si niekto najme na hudobný doprovod svojho veľkofilmu Vangelisa, tak v konečnom dôsledku vždy musím pridať jednu hviezdu. Najznámejší Vangelisov "vlezlý" soundtrack v ťažkom Ridleyho prepadáku, ktorý sa snaží celý čas tváriť ako umelecký psychologický film o jednom slávnom moreplavcovi. Diváci určite čakali niečo iné. Asi pirátov a fóry. Toľko k tomu komerčnému prepadu. Samozrejme životná Depardieho úloha. ()
Legendární mořeplavec to dokázal, ač mu leckdo nevěřil. S Pintou, Niňou a Santa Marií a desítkami námořníků se vydal do neznáma, než se však objevil u amerických břehů, stálo to hodně životů, dřiny a politické nevole. Ridley Scott se pět set let poté nespokojil se suchými fakty, ač se to někomu nemusí líbit, tenhle kolumbusovský opus se zařadil mezi jeho největší lahůdky. I když řadě diváků může ona snaha za každou cenu upozornit na „ten velký kus“ vadit. Scott nicméně nabídl fascinující odraz výjimečného muže, který byl stejně požehnaný jako prokletý. A hlavně jeho vizi, která měla i lehce snové základy. Nevyhnul se nemalé dávce patosu, což ovšem k téhle neskromné látce patří. Výsledek bych nenazýval nějakým výrazným psychologickým portrétem, prostě dramatem, který nechce být dějepisnou ilustrací. Depardieu mi nevadil, myslím, že alespoň oscarová nominace za kameru nebo hudbu byla na místě. ()
Mělo to být monumentální pětihvězdičkové a Oscary ověnčené veledílo. Ale skutek utek. Není to sice vyložený propadák, ovšem žádný velký hit se nekonal. Film je snad až příliš dlouhý, místy se divák dokonce nevyvaruje ani nudy a nemůže to zachránit ani standardně dobrý Depardieu v hlavní roli. Mimochodem, Michael Wincott je coby hlavní padouch skutečně působivý. Absolutně dokonalá je ale jen Vangelisova hudba. Je to tak na 70%. ()
Dnes již legendární soundtrack, výtečná vizuelní stránka a obstojně hrající Depardieu... Tyto atributy bezpečně zajistí, že film funguje a je bez problémů koukatelný.. Jenže nenabízí vůbec nic navíc. Nedočkáme se žádné silné scény, která by nám uvízla na dlouho v paměti, nedozvíme se o objevení Ameriky vůbec nic nového.. Film se hrozně snaží být něčím víc, ale je to jen průměrný blockbuster, který se za několik let ztratí v propadlišti filmových dějin... ()
Úvodní titulky nás upozorní: "Před 500 lety žili Španělé v zajetí strachu a pověr." To by mělo napovídat, že nadešel čas pravdy. Jenže, bohužel, já už tyhle úvody k vyprávění znám. Tuším, že dostanu lži a pověry. A taky jo! --- První pověrou je představa, že ve středověku, nota bene na počátku novověku, žili Evropané v zajetí strachu a pověr. Nesmysl! Byli to rozumní a podnikaví lidé. Když přišel Kolumbus s nápadem plout do Indie západním směrem, nikdo - nejméně církev! - ani nešpitl o nějaké "placaté" Zemi. Námitky byly zcela věcné; velikost Země byla přibližně známa a do Indie západním směrem to bylo hrozně daleko. Kolumbus se mýlil, představoval si Zemi příliš malou! A skutečně by pohořel, kdyby... Kdyby náhodou mezi Evropou a Indií neležel úplně jiný, dosud neznámý kontinent. Takže kdo byl rozumný? A kdo byl pomýlený fantasta, který měl ohromnou kliku? --- Další pověru vnucuje už název filmu. Amerika nebyla rájem. Kolumbus objevil Arawaky, kteří byli zrovna tou dobou významnou součástí jídelníčku bojovnějších Karibů. Genocida. Říše Aztéků, Inků a další byla primitivní krvelačná impéria zotročující celé národy, včetně vlastních lidí. A "divocí" Indiáni, tedy lovci a sběrači? Díky výzkumům jejich kosteních pozůstatků dnes víme, že často hladověli a trpěli podvýživou, nesčetnými odpornými parazity a dožívali se v průměru nějakých 30-35 let. Ráj? --- Celé je to prošpikováno hnusnou lží a pověrou, že svět by býval byl docela pěkným a příjemným místem k žití, nebýt té proklaté dobyvačné bílé rasy. Neuklidňujme se výmluvou, že jde o korekci, "rasismus naruby". Nesmysl. Je to prostě rasismus. Rasismus bez přívlastků. Nic míň. Státní zástupci neplní svou zákonnou povinnost tohle svinstvo stíhat. --- Sebereflexe bílého muže může být užitečná věc, ostatně jako každá sebereflexe. Musí být ovšem vedena kritickým rozumem, nikoli nenávistí. Taková sebereflexe nám poví, že Západ se od zbytku světa neodlišuje svojí schopností zlo páchat, nýbrž setrvalou vůlí je omezovat, a k tomu zplodil spoustu užitečných idejí a věcí, díky kterým je dnešní svět nesrovnatelně příznivějším místem k žití. ()
Galéria (66)
Zaujímavosti (11)
- Než film připadl Ridley Scottovi, mohli režírovat Francis Ford Coppola, Roland Joffé a Oliver Stone. (HellFire)
- Původní název zněl jednoduše Columbus. (HellFire)
- Natáčelo se od 2. prosince 1991 do 10. března 1992 v Anglii, Španělsku, Dominikánské republice, Kostarice a na Amerických Panenských ostrovech. (Varan)
Reklama