Krvavá neděle

Z dnešního pohledu už možná typická Greengrassovka. Jsou zde totiž poprvé přítomni jeho současné prvky jako je rozklepaná kamera, dokumentaristický styl natočení apod. To opět vyvolává sugestivní a autentistické pocity podobným těm z Letu č.93. Ovšem zde možná ještě navíc jedná o jeho nejosobitější film a je to na tom docela znát. Greengrass popisuje postoj a postup obou táborů a i když se o to místy snaží neutrálně, tak je jasné kdo za tuto památnou událost má největší zodpovědnost. Budete mít po skončení filmu zkrátka hodně pocitů a tento film ve mně bude asi hodně dlouho rezonovat. A po závěrečných titulcích jsem měl husí kůži. (16.09.2008)

Bloody Sunday je zvláštní snímek, ovšem při pohledu na jméno režiséra už člověk ví, která bije. V mnohém to připomíná jeho "Let číslo 93" (nebo naopak?). Divák má pocit, že se spíš než na film, dívá na autentické dobové záběry, což může někoho štvát ("sakra, připomíná mi to ty hrané scénky v dokumentech od BBC"), někoho zas pro změnu nadmíru bavit. Tak jako tak, Bloody Sunday je silný film, který tuto západnímu světu velmi známou událost předkládá bez sentimentu i bez moralizování. Někomu může scházet silnější dějová (rozuměj filmová) linka, no co může být však silnějšího, než události samotné, které se v onu neslavnou neděli 30.1.1972 staly...? Závěr snímku však pomyslel i na toto a závěrečná řeč Jamese Nesbitta v roli Ivana Coopera (mimochodem nejvýraznější postava filmu) nenechá chladným asi nikoho- "Chtěl bych říct britské vládě- Víte vůbec, co jste udělali? Zničili jste hnutí za občanská práva. A dali jste IRA největší vítězství, jaké kdy mohla mít. Všude po městě dnes v noci budou mladí muži vstupovat do IRA a vy sklidíte bouři." (01.08.2011)

Krvavá nedeľa iba potvrdila správnosť zaradenia Paula Greengrassa do desiatky mojich najobľúbenejších režisérov. Je hraným dokumentom, v ktorom som ani nepostrehol, že tam niekto hrá. Použitie výsadkárov na policajný zásah bolo chybou od samého začiatku, preto nemohlo dopadnúť inak a je úplne ľahostajné, čo bolo spúšťačom. Paul Greengrass nakrútil tento film so znalosťou problematiky, s úctou k detailom, citom pre plynutie času a ľudské správanie sa. Perfektným strihom mu dal potrebnú dynamiku aj v neakčných pasážach. Pomalší rozbeh v prvej polovici a uponáhľaný záver sú mojimi jedinými a malými výhradami k tomuto filmu. (21.03.2011)

║Rozpočet $5miliónov║Tržby USA $773,228║Tržby Celosvetovo $1,807,903║ Tento film natočený podľa skutočných udalostí je nám sprostredkovaný cez doslova dokonalý dokumentaristický štýl, čo je v prípade réžie Paula Greengrassa až v neskutočne silnom podaní, stačí si popri tom spomenúť aj na jeho nedávny Let č.93 ktorý je z podobnej kategórie. Miestamy až človeku tuhne krv v žilách, keď sleduje čo sa tam vlastne dialo a aké brutality sa konali s Anglickej vojenskej strany na Írskych neozbrojených civilistoch ale takúto tvar má náš skutočný civilizovaný svet, čo je škoda že práve aj v tých vyspelejších krajinách. (26.06.2008)

Ani vlastne neviem čo mám k tomu napísať. Áno, námet bol silný, ale to podanie divákovi teda totálne katastrofické. Len zhluk chaotického obrazu, ktorý sa snažil tváriť civilne, predovšetkým kvôli absencii hudby - väčšinou zvuk vychádzajúci zo splašeného pobehovania postáv a pozostávajúci z výkrikov a revu niekde v pozadí. Kde, to veruže neviem. Najprv zdĺhavé prípravy na nejaký vraj mierový pochod, štartovanie vojakov ako keby išli dobiť Moskvu, pár výstrelov, obviňovanie, krik, plač, tlačovka.... Veľmi nesúrodá a nepútavá koláž obrázkov, preto tým pádom to jediné čoho sa tým dosiahlo bola všeobecná nezáživnosť a hrozitánska nuda. Myslím, že dvojhodinové pozeranie sa na krútiaci bubon práčky by bolo prínosnejšie. Na záver s titulkami však išla celkom obstojná pesnička. Veľmi slabý podpriemer. 30/100 (06.05.2019)