Réžia:
Martin ScorseseScenár:
Martin ScorseseHrajú:
Harvey Keitel, Martin Scorsese, Catherine Scorsese, Anne Collette, Harry Northup, Zina Bethune, Susan WoodVOD (1)
Obsahy(1)
Celovečerný debut režiséra Martina Scorseseho rozpráva o konzervatívnej morálke v strete s moderným svetom. J.R. je mladý Italoameričan, neveľmi vzdelaný, zato však bystrý. Žije v uzatvorenej komunite "Malého Talianska" v New Yorku a väčšinu voľného času zabíja poflakovaním spolu s kamarátmi z miestneho gangu. Jedného dňa na trajekte spozná dievčinu, ktorá pochádza z odlišného sveta. Študuje na vysokej škole, zaujíma sa o literatúru, žije sama vo vlastnom byte. Hoci zázemie a výchova týchto dvoch mladých ľudí sú si vzdialené, ich sympatie postupne prerastú do lásky. Keď sa však J.R. dozvie, že jeho priateľka už nie je panna, nedokáže sa s tým vyrovnať a vzťah ukončí. Nepomôžu ani vyznania lásky a vysvetlenie, že v minulosti bola znásilnená. J.R., vychovávaný podľa zásad prísnej katolíckej morálky a vedený k úcte voči ideálu ženy-matky a ženy-panny, sa napriek vlastným citom nedokáže zbaviť predsudkov. V jeho svete totiž jestvujú len dva typy dievčat: cnostné panny a budúce matky, s kto rými sa muži ženia, a štetky, s ktorými si muži občas môžu užiť... Prvý film jedného z najväčších amerických režisérov predznamenal témy i štýl jeho vyše štyridsaťročnej filmárskej práce. Podobne ako v neskorších dielach Mizerné ulice, Zúriaci býk či Taxikár sa Scorsese v Kto mi to klope na dvere venoval katolíckemu komplexu viny a skrytým vášňam, ktoré ovládajú i ničia jeho hrdinov. Zároveň sa mu podarilo vytvoriť autentický a živý obraz New Yorku šesťdesiatych rokov a verne i zasvätene nahliadnuť do života, mentality a jazyka Italoameričanov. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (64)
Drama z prostředí nevlídného města plného nevlídných lidí, v čele s Keitelovým J.D., nacházející se na půli cesty mezi neúspěšnou romancí a "krutě pravdivým" příběhem, s jasně viditelnými Scorseseho trademarky( nutnost morální podloženosti chování postav, začáteční nevysvětlený střet chilugánů (Špinavé ulice), kontrast mezi beznadějí a vysvobozením( Taxikář), v tomhle případě náboženským) . Kamera (i) statická v detailech, ale pohyblivá v celcích + (ii) zaostřující na zdánlivě bezvýznamné prvky obrazu spolu s místy chybějící, místy vyzvednutou funkcí hudebního doprovodu( fantaskní -This is the end- postelová scéna vyvstávající uprostřed filmu jako nezodpovězená otázka a jedna z vrcholných flashbackových scén filmu) nechává diváka samotného na pochybách, co je a co není pro výsledný film důležité a nutí ho tak prožít každou scénu jednotlivě spolu s herci. ()
Být koncem šedesátých let mladým dravým filmařem musela být pohoda. Bylo možné sešít tři své krátké filmy dohromady a jakkoli ty spolu kdovíjak dobře nekooperovaly, mohli jste každýho odpálit s tím, že Nová vlna píčo a jít na panáka. Ale tenhle první Scorsese toho má naštěstí v sobě víc. Už ve svém debutu si uvědomuje, že pokud věnuje dostatečnou energii druhému plánu a specifikám daného časoprostoru, může si vyprávět prakticky co chce. A tak když se zamilovaný pár prochází po kouřících střechách Queens, parta přátel vykořeněně jezdí po New Yorku a hledá coby či když během milostné sekvence slyšíme křik dětí a ruch ulice z pod okny, tavíme se tam v tom špinavém kotli spokojeně s nimi, nehledě na to, že byste nejradši všechny postavy co nejrychleji postříleli. Barman je unavený, podpaží zpocená chlastem a všude je kouř. ()
Budoucí režisérský maestro si cvičí styl na banálním příběhu-nepříběhu z ulic, které dobře zná. Část svého já jakoby promítnul do postavy (rovněž debutujícího) Harveyho Keitela, velkého fandy filmů Johna Waynea a propagátora klasických westernů. Experimentální pojetí některých scén – nejvíce sexuální koláže, přidané jen aby nalákala distributora – ani výrok Johna Cassavetese „Ten film je lepší než Občan Kane“ nemohou příliš vylepšit můj neblahý dojem z celkové samoúčelnosti a povrchnosti. Ale jako všechny Scorseseho filmy to má parádní spád. 70% Zajímavé komentáře: Silas, liborek_, Haluzz, JohnFarst ()
Klidně lze říci, že tenhle černobílý film je jedním z nejzdařilejších filmařských debutů, předzvěst mmj. dalších skvělých Scorseseho >NewYorkských< filmů. Neumím si představit, co tomuto filmu lze čistě filmařsky vytknout, i téma filmu, ve spojení s tehdejšími šlágry (zvláště silná je erotická scéna podmalovaná skladbou The End od The Doors) je vlastně dodnes působivé a nadčasové. Jednoduchý příběh poněkud tupého mladého italoamerického gangstera(?), libujícího si v mudrování nad životem i filmy (v reálu však přežívajícího v pokryteckém lavírování mezi katolickou vírou, spojenou s odvěkými klišé italské rodiny a kamarádstvím s pochybnými kumpány a morálkou ulice), náhodně se seznámivšího s dívkou ze zcela jiných kulturních a společenských vrstev, jejichž vztah díky jejich životnímu usazení vlastně nemá od počátku šanci na úspěch a končí jako promarněná epizoda ze života... Resumé: Vynikající film, který ani po téměř čtyřiceti letech neztratil nic ze své poetiky sondy do života newyorksých grázlů s nezaujatým popisem jednoho bezvýchodného vztahu... A pak že v Americe nebyla >nová vlna< ;-) - - - P.S. A kdo tu přišel na to, že tenhle film je z roku 1969? :-) ()
Komórní nezávislá love story od budoucího mistra světové kinematografie. Kdo to klepe na moje dveře je průměrná romantická love story, kde nejvíce zaujal mladý Harvey Keitel, skvělá kamera a hlavně už tehdy šlo poznat, že Scorsese bude kvalitní režisér, protože po řemeslné stránce to není vůbec špatný film. ()
Galéria (45)
Fotka © Trimod Films
Zaujímavosti (3)
- Zde si Martin Scorsese zahrál cameo roli, objevil se v roli jednoho z gangsterů. (J.A.K.)
- Film je první spoluprací herce Harryho Northupa s Martinem Scorsesem, který posléze hrál v pěti po sobě jdoucích filmech Martina Scorseseho. (J.A.K.)
Reklama