Kto mi to klope na dvere?

Podobný film by dnes ani nemohl vzniknout. Otevřenost formy (originální práce se zvukovou stopou a hudebním podkladem), "nerespektování" a porušování základních postupů (narativní konstrukce, střihová skladba) a celková uvolněnost revolučních 60. let z filmu doslova sálá. Je krásné vidět, že ta největší Scorseseho díla mají základ v tomhle "malém", nicméně nesmírně svěžím a osobitém snímku. (09.02.2011)

Prvni Scorseseho celovecerni film, takze co to znamena. Je to tak trochu o nicem, obcas to smrdi nejakou intelektualni nudou a je to perfektne natoceny. Kameraman si s tim totiz fakt vyhral a skoro kazdej zaber se snazi nejak ozivit. Co se tyce pribehu, jsou tu vlastne dve linie, jedna romanticka, o tom, jak si Keitel najde holku a druha o parte kamosu, ktery se akorat poflakujou po meste. A nutno rict, ze dobra tretina scen je vicemene zbytecna a klidne by se z toho dal sestrihat 45 minutovej kratas. Ale na druhou stranu, nijak extremne to nenudi, natoceny to je paradne (az na obcas divnej strih) a je tu mladej Keitel ve svy prvni roli, sice nehraje tak skvele, jako v nekterejch pozdejsich kouscich, ale je dobrej. Takze to da tak ty 3*. (13.02.2010)

Scorseseho celovečerní debut není žádná pecka - příběh jednoho Taliána, který kvůli „mužské hrdosti“ a náboženské morálce ztratí to nejlepší, co ho v životě potkalo. Najde se tu pár velice silných momentů, ale jako celek to nepůsobí nijak oslnivě. Scorsese ovšem už zde ukazuje směr, kterým se bude v budoucnu ubírat a nechá vzniknout svým gangsterským perlám. (20.08.2011)

A já říkám super! Už ve Scorseseho celovečerním debutu byl znát jeho režijní rukopis. Hned ve druhé scéně se dočkáme scéy s typickými scorseseovskými prvky: rvačka bandy mladíků, kamera se svižně pohybuje a hraje do toho říznej song. Stejně tak i některé dialogy a herecké výkony - přirozené, svižné, postavy si skáčou do řeči, zadrhávají se. Navíc je tu vidět jak moc velký fanda do filmu Scorsese byl. Joe (Harvey Keitel) zaníceně hovoří ( řekl bych přímo tarantinovsky ) o westernu Stopaři (1956) režiséra Johna Forda, nebo o westernových rolích Lee Marvina a se svojí přítelkyní byl v kině na klasickém westernu Rio Bravo. Taky je tu zcela zřetelný odkaz na francouzskou novou vlnu. Možná, že průměrnému filmovému divákovi to nic neřekne, ale filmoví fandové a taky obdivovatelé Scorseseho tvorby ( počítám se mezi obě skupiny ) by měli být spokojení. Ale film by jste si měli vychutnat i bez znalosti zmíněných westernů a nemusíte vědět, co to byla fr. nová vlna - to je jen takový bonus. Harvey Keitel už tady ukazuje, že z něj něco bude. Jedná se o vcelku jednoduchý příběh, ale vyprávěný zajímavým nelineárním způsobem s nečekanými flashbacky. Často se line hudba z autorádíí. A ještě jedna zajímavost - v jedné scéně zazní slavná píseň od The Doors, kterou máte asi spojenou se slavným válečným filmem - ano, je to ta píseň, kterou F. F. Coppola použil o deset let později ve své Apokalypse. (05.04.2005)

Ale no tak! Je to síce Scorsese, ale odmyslieť si jeho meno na režisérskom poste, tak je tento film odsúdený do večných lovíšť. To platí aj pre mňa. Inak by som dal asi len dve hviezdičky. Asi takto. Že je to Martinov prvý celovečerný film, pred ktorým nakrútil pár krátkometrážnych, vidno najmä z doťahovania potrebnej stopáže. Dotieravé, preťahujúce, hudbou doplnené monotónne minúty idú poriadne na nervy. Radšej to mohlo mať 70minút a aspoň nejaký ten spád. Príbeh tam totiž je, je aj pekne zahratý, no nakoniec vôbec nič nerieši, ako príde tak odíde. Takže Scorsese - neScorsese, odo mňa 55%. (09.01.2008)