Taxikár

Jak se na úvod sluší, musím povědět, že titulní postava Travise (v podání Roberta De Niro) byla trefa. Když se podívám zpětně, tak stejně neutěšeně vypadá i v reálném čase pražské Václavské náměstí. Je samozřejmě také plné podivných individuí, včetně drog a prostitutek, takže srovnávat s tehdejším New Yorkem možná není na místě. Ale abych řekl pravdu, film se mi líbil. Příběh o muži, který chtěl spasit padlého anděla a doufal, že se věci zlepší, jde až do absurdní krajnosti. Přesto, nebo možná právě proto, stojí Taxikář za zhlédnutí. (26.03.2016)

Film se nese převážně v pomalém, klidném tempu, kdy zhnusený De Niro projíždí ulicemi New Yorku za doprovodu hudby Bernarda Herrmanna (překvapivě u něj v jazzovém duchu). O to více pak šokuje závěr, kdy náhle naplno propukne dlouho skrývané šílenství hlavní hrdiny. Film byl nominován na Oscara za film (získal to Rocky!), hudbu, a herci Robert De Niro a Jodie Foster. Na režiséra se zapomnělo (a přitom - opět - tehdejším vítězem byl velmi průměrný Avildsen za Rockyho). (17.07.2003)

De Niro zvládol svoju úlohu neskutočne. Až keď mi začal liezť na nervy, uvedomil som si, že samotný snímok na mňa zaberá presne tak, ako má. Lenže bohužiaľ De Niro nemôže utiahnuť všetko. Obzvlášť, keď mi scenár v druhej polovici prišiel, akoby ho niekto spísal na kolene v mestskej hromadnej. To snáď ani nemohli myslieť vážne ... (17.05.2017)

Robert De Niro si figurou vysloužilce z Vietnamu zažívá své peklo. Ženské ho nechtějí (pokud všechny zve na rande do porno kina není se co divit), většina zákazníků je kdejaký xindl a ulice jsou plné svinstva. Kdekdo by se z těch svých trablů sám sunul směrem dolů k té všudypřítomné špíně, ovšem Scorseseho taxikář naopak vykročil opačným směrem všem ukázat, jak se s tím vším vypořádat. Výborná proměna v úvodu sympatického De Nira v lidskou bestii a pro mě číslo jedna co se týče filmografie Martina Scorseseho. (20.02.2012)

Pan Taxikář je zřejmě filmem, který ocením nejspíš daleko později než ve svých pětadvaceti. Je totiž obrovskou reakcí na dnešní společnost, kterou nejde uhlídat. Jen je možné proti ní bojovat, ale jej jen otázkou, zdali se následně změní společnost nebo ten člověk, který se proti ní snaží bojovat. Robert De Niro v tomto filmu dal jasně najevo, že je jednoduší, když se změní on, než samotná společnost. S tím ale lvytvořil naprosto neuvěřitelnou scénu u závěru filmu, ze které mi bylo opravdu hodně zle. Ještě horší ale byly důsledky, které se nedaly přehlídnout. Martin Scorsese tak sice natočil hodně dobrý film, ale já jsem přes samotný příběh nedokázal přejít. A to byl největší kámen úrazu. Jinak se jedná o naprosto skvělou filmařinu, které se horko těžko něco vyrovná. (10.06.2014)