Réžia:
Hynek BočanKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Lenka Kořínková, Martin Nezval, Dagmar Havlová, Martin Stropnický, Vlastimil Brodský, Vladimír Menšík, Dana Hlaváčová, Karolina Slunéčková, Václav Babka (viac)Obsahy(1)
Dvě veselé povídky se odehrávají v prostředí učňovské mládeže a zachycuje milostná trápení dospívajících hochů. V prvním příběhu "Trápení ďáblova učedníka" spatříme upovídaného skladníka, jenž svým svěřencům ustavičně radí, jak by si měli počínat, aniž tuší, že jeden z mládenců se zamiloval do jeho dcery. Překonávání nesmělosti zachycuje i druhá z povídek nazvaná "Smím prosit, Helenko?" Snímek poskytuje bodrou zábavu televizního ražení, na scénáři se podíleli Zdeněk Mahler a Gustav Oplustil. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (24)
Ten první příběh byl dobrej a docela vtipnej. Jo, hodně dělala, jako obvykle, skvěle zahraná Menšíkova postava, ale i ten nápad, ač nijak originální, pobavil. I Lenka Kořínková tenkrát nebyla ještě děsná, ba naopak, dokonce sympatická buchta. Zkrátka taková kravinka na půl hodinu s vypnutým mozkem. Jenže pak přisel příběh druhý a bylo to jak výtahem do hlubokýho prázdnýho sklepa. Já vlastně ani nevím o čem to bylo, takže to ani nebude spoiler (kdyby náhodou příběh bez příběhu spoilerovat šel). Mňo... byla tam Dáša Šá, která se nenamotala na brusku! Ímrvére všichni něco brousili a nebo chodili do tanečních, mezi tím pořád něco plácali a pak jeli na závody v soustružení (nebo co to bylo???) a byl konec. Cože? ()
U první povídky jsem se skvěle pobavil. Opravdu výborně napsaný scénář i excelentní herecké výkony Vladimíra Menšíka, Lenky Kořínkové, Vlastimila Brodského, aj. Upovídaný skladník (Vladimír Menšík) nakonec zjistí, že je to všechno jinak. Učeň, kterého neustále poučoval a nakonec mu zapůjčil i klíče od svého vlastního bytu (kvůli rande s vyvolenou dívkou) se totiž zamiloval do jeho dcery. Pořádné překvapení na závěr. A při něm se zjistí, že za to všechno vlastně může mistr (Vlastimil Brodský), který chtěl svého kolegu skladníka poučit a umravnit známým citátem: Kdo jinému jámu kopá,sám do ní padá. Druhá povídka (navazující na první) je poměrně slabší. Dagmar Veškrnová v roli soustružnice je místy dost trapná. Poprvé se před filmovou kamerou objevují herci Martin Stropnický a Milan Šteindler. Tento film má díky první povídce své osobité kouzlo. A právě kvůli ní dávám tomuto filmu 61%. ()
První povídka je výborná. Co si budeme povídat, je to zejména kvůli (díky) Vladimíru Menšíkovi, ale i ostatní se snaží. Třeba Vlastimil Brodský je taky výborný. Objevuje se tu celá řada mladých tváří s budoucností - Stropnický, Šteindler, Jiří Růžička (k nepoznání), Simona Stašová (mimochodem velká kočka tady), mnohdy debutujících. Příběh je vymyšlený skvěle a funguje až do pointy. Druhá povídka je o poznání slabší, ačkoliv se tu objevuje Dagmar Veškrnová ještě s neodoperovaným (možná schválně akcentovaným) moravským dialektem. Příběh o tom, jak režim brání mladistvé aby se nedostali na scestí je těžce k neuvěření... ()
Jako každýmu se mi líbila víc první povídka, na drouhou stranu musím říct, že Dáše to opravdu hrozně slušelo a těšil jsem se na každou scénu s ní - byla to fakt kočka. Navíc i tady bylo pár okamžiků, který pobavily - třeba když Brodský říká při soutěži soustružníků Stropnickýmu, že i když nemůže brousit čep, tak stejně vyhrál, protože může brousit Dášu... Za mě docela dobrý na tři hvězdy a zbytek za krásnou mladou Dášu a vůbec pěkný holky v tanečních. ()
Tak tohle byla hodně slabá komedie... Nejlepší bylo jak se tak jednou v závodu kdo vysoustruží hezčí součástku utkala u soustruhu budoucí první dáma s budoucím ministrem obrany... Film jinak nic moc i ten Brodský mi tam připadal nějak otrávený. Někomu možná zabuší srdíčko při vzpomínce na učňovská léta, mně tedy ne. Dávám za pár bot o dvě čísla menších. * * ()
Galéria (1)
Fotka © Filmové studio Barrandov / Karel Šebík
Zaujímavosti (4)
- Filmovanie prebiehalo v Prahe a Kutnej Hore. (dyfur)
- Ve filmu hraje i budoucí ministryně zdravotnictví Zuzana Tůmová-Roithová. (M.B)
- Martin Nezval (Čeněk Skořepa) mal v dobe natáčania iba 13 rokov, takže by prakticky ešte nemohol chodiť na učňovské stredisko. Martin Nezval bol v roku 1994 šéfredaktorom a spolumajiteľom české mutácie časopisu pre pánov Penthouse. (Raccoon.city)
Reklama