Poslední valčík

Skvělý záznam rozlučkového koncertu kapely The Band, který je spíše "jen" špičkovým zachycením hudebního zážitku než dokumentem v pravém slova smyslu. Ve Scorseseho rozhovorech mimo pódium se nejde v ničem extra do hloubky, dozvíte se takových pár středně vtipných faktů a historek z let šedesátých, které nenásilně vyplňují chvíle mezi jednotlivými hudebními výstupy. Každopádně vidět to na velkém plátně v Karlových Varech byl zážitek. [80%] (01.07.2022)

Skorsýzi byl odjakživa fanoušek kvalitní hudby a naštěstí byl natolik odhodlaný přivlastnit si tuto scénu ke svému oboru a dát tak vznik geniálním dílům. Poslední valčík není výjimka. Snad jen nevyvážený poměr zvuku mi trochu vadil -v konverzačních scénách ze "zákulisí" velice tiché, někdy nebylo ani rozumět a naopak koncertní scény dost hlasité (což mi nevadilo, samo), ale mimo to si nemám naco stěžovat. (15.04.2016)

Martin Scorsese mistrně předkládá napůl záznam posledního koncertu legendární rockové skupiny The Band a napůl dokumentární náhled do osobnosti jejích členů, kteří na kameru dávají veskrze zábavné a vtipně rozhovory. A k tomu se dostaví celá řada hvězdných hudebních hostů. Musím říct, že dát si restaurovanou verzi v prostoru dobře ozvučeného kinosálu byl opravdu vtahující zážitek, při němž jsem se téměř cítil jako účastník onoho legendárního koncertu. Výbornou hudbu navíc doplňují nápadité kamerové záběry od kameramanské elity 70. let (Michael Chapman, David Myers, László Kovács, Vilmos Zsigmond...). Pro mě to byla doslova naplno prožitá filmová projekce a ideální příklad toho, jak divák může být zcela vtažen do díla. [KVIFF 2022] (10.07.2022)

S režisérem Martinem Scorsesem se poměrně míjím, pokud jde o různá témata z prostředí mafiánského, gangsterského a jiného podsvětí, kterými se ve svých filmech rád a často zaobírá, zatímco mě zůstávají značně cizí. Ale občas se od nich dokáže odklonit a pak musím uznat minimálně to, že hudební vkus má Márty skvělý, zde bychom dokázali případně najít i společnou řeč a v tomto směru má mě i čím obohatit. :o) Už v Barvě peněz jsem ocenil mj. bohatou hudební složku plnou starší bigbeatové muziky a tentokrát jsem byl svědkem jedinečného výletu do hudebního světa v Americe 70. let. Z koncertu mě osobně neznámé kapely The Band, obohaceného v sekci hostů o přítomnost řady zvučných muzikantů a zpěváků, sálala přímo nákažlivá atmosféra a z nejedné písně i silné emoce. Vystoupení kapely s hosty, během něhož se vystřídala na jevišti pestrá řada různých hudebních nástrojů, mě dokázala chytit, ač jsem v 90% případech písně neznal. Autentická vyprávění historek muzikantů v rozhovorech s režisérem byla občas možná trochu tuctová a ničím překvapivá, ale určitě dobře dotvářela obraz o jedné hudební epoše a jako celek se to sledovalo příjemně. Jednoduchý, obyčejný hudební dokument doplněný o záznam koncertu, ale zároveň dvě unikátní hodiny plné výborné živé muziky! 80% (viděno v rámci "Challenge Tour 2021" – 30 dní se světovou kinematografií) (05.03.2021)

Skupina The Band, Bob Dylan, či ostatní zainteresovaní nie sú mojej osobe hudobne spriaznení interpreti, takže myslím, že môžem hovoriť o filme viacmenej nezaujate. Pokiaľ ide o film, môj strohý popis by bol, že sa jedná o koncert s dokumentárnymi vsuvkami o skupine The Band a umelcoch, ktorí s ňou vystupovali. Koncert má svoje čaro, prestriedaním niekoľkých známych umelcov z neho robí naozaj neobyčajní zážitok a mňa si taktiež niektoré pesničky rýchlo podmanili. Dokumentárne prvky sú však len takým doplnením a výplňou dvojhodinovej stopáže. Niektoré fakty zaujmú, ale celkovo je to len akési flash prebehnutie celým pôsobením kapely. Nesnaží sa zájsť do hĺbky, vlastne sú to len také historky a vtipné príbehy, ktoré členovia zažili počas koncertovania. Ale volume sa počas filmu naozaj oplatí dať hlasnejšie. 80%. (17.02.2009)