Farba peňazí

Cruiseův hejsek je sice blbý jak tágo, ale má talent a kuráž a to je ten důvod, proč se Hustler Newman po letech vrací do hry (jo a taky dioptrické sluneční brýle). A ženské protějšky? Ty jsou tam jen od toho, aby utěšovaly a regulovaly jejich zbytnělá ega a to je při náladách, kdy je peníze dvakrát sladší vyhrát, než vydělat, setsakramentsky potřeba.. Ballhausova kamera je perfektní, ať už snímá zakouřené kulečníkové herny, samotnou hru a nebo pomáhá zachycovat auru Newmana, aby si na sedmý pokus konečně přišel pro zlatou sošku. Problém je v dynamice vyprávění, kdy ambice sportovního filmu a ani dramatu nebyly zcela naplněny a ty nárazy koulí z tvrzeného plastu začaly postupem času vydávat monotónní zvuk. Každopádně se divím, že po tomhle nevyšla sbírka poolových mouder Eddieho Felsona. Určitě by tam bylo i jedno speciálně věnované Turturrově postavě: „Pokud chceš vyhrávat, nepudruj si nos, ale ruce..“ (03.04.2023)

Hustler mě chytil mnohem víc ve všech ohledech. Scorsese tu pro mě naprosto selhává v zobrazení zápasů - čekal bych, že cool hra jako kulečník bude v rukou tak cool režiséra vypadat sakra dobře - tady až na pár kusých záběrů nic zajímavého. Newman si svou roli užívá, ale Cruise je tu maximálně otravný. Myšlenky filmu zcela jasné od počátku a až mě překvapilo, jak málo Scorsese motivy rozvinul. Nebýt "jedničky", asi bych čtyři dal, jistě to má své kouzlo a Newman opět táhne film nahoru, ale když "dvojka" nedosahuje kvalit originálu, nemůže mít stejné hodnocení. (07.12.2012)

Nejsem milovník kulečníku, s touhle hrou jsem se vždycky spíš míjel, a tak mě Barva peněz tak docela neodpálila. Příběh mi nepřipadal nijak zvlášť silnej, ale hlavní charaktery jsou napsaný dost působivě, navíc doplněný několika povedenýma miniaturama skvělých herců v menších rolích (za všechny musím zmínit neodolatelnou miniroličku Foresta Whitakera). Herci jsou dobře obsazení a hrají věrohodně (jinak to asi ani u Martina Scorseseho bejt nemůže) - jejich vystupování v některých barových scénách připomene starší režisérovy opusy (Mean Streets, Raging Bull, Taxi Driver...), stavba dialogů založená na opakování vět je pro Scorseseho rovněž typická, stejně jako spousta skvělých a nápaditých záběrů kamery (nejen při kulečníku...). Měl jsem jen divnej pocit z filmový muziky (ne, zrovna tyhle osmdesátkový hitovky se do tohohle filmu podle mýho nehodí). Ať je to jak chce, klady převažujou, proto nakonec za čtyři. (09.01.2007)

Co si budeme nalhávat, typ scénáře a potenciál filmu svádí hodit Barvu peněz mezi další „béčka“, která jdou rovnou na videa a poté do hlavních vysílacích časů komerčních TV. To by ale za kamerou nesměl stát menší chlapík a na židli mít jméno Scorsese, který z tohoto nenápadného filmečku vykřesal úplné maximum. Rychlé nájezdy a zoomy na obličeje u něj mají obrovský význam, skvěle působí obraz v obraze, kdy je Edieho postava mentora a dohlížeče ještě znásobena a posílena do úlohy „vyšší bytosti“. Výborná je i celková skladba (film chytá prvky westernu) a až akční střih při samotném kulečníku. O ukázkovém nasvícení barů a heren nemluvě! Velmi zvláštní vztah se ovšem vyvíjí mezi Vincentem a Ediem. Oba se zpočátku vzájemně obdivují, ale každý trochu jiným způsobem. Vince za ty dvě hodinky projde skutečně velkou změnou, z rebela se stává chytrý člověk, ale Ediemu (jemuž se trochu mění hodnoty) se ne a ne pořádně zavděčit. Marty nezklamal ani tentokrát, vypráví poutavě, děj odsýpá a výkony Cruise a Newmana se nedají neocenit. (06.07.2006)

Rozhodně kvalitní snímek z prostředí kulečníkových soubojů v čele s Newmanem a Cruisem. Mě ovšem právě toto prostředí nijak zvláště nepřitahuje a nezajímá, tudíž jsem se notnou dávku stopáže docela nudil. Výkon Paula Newmana mi nepřipadá nijak výjimečný na to, aby byl oceněn Oscarem. Ale v té době jsem měl dva roky, tak netuším, kdo s ním o cenu soupeřil. Scorseseho filmy ale rozhodně chci nadále sledovat. (19.07.2009)