Na palubu!

Francouzské, letní, prázdninové, rozporuplné. Zase trošku jiný letní film o lásce, životě, vztazích, přátelství. Nevím, zda to bylo účelem, ale pár situací se otřelo i o aktuální otázku rasismu. Francouzský humor je jiný než ten náš, scény byly úsměvné, ale také občas dost vážné. K žádné z postav jsem si nevytvořila sympatii, ale jako celek to fungovalo. Je to oddychové, nenáročné, nic zlého se v ději nestane. Prostě průměr pro konzumního diváka, který se nebojí jít i do malého kina. #tadyvary2020 (26.07.2020)

Nenajdete tu velka romanticka gesta, ale vkusne odpozorovane chvile vzajemneho spojeni a jemneho zklamani mlade generace nez dospeje. Asi to splni vase ocekavani od takovehoto druhu slunecneho filmu podobne jako od popove pisnicky. S kazdou postavou se vam podari spojit a na konci muzete byt zklamani, ze to konci. (07.03.2024)

Režisér Guillaume Brac nás lákal na letní pohodové komediální odreágování od nynějších těžkých časů. S francouzskými komediemi jsem měla poslední dobou dobré zážitky, tudíž jsem věřila, že se z toho vyklube něco super. Nakonec se tak ale nestalo a tu druhou hvězdu dávám fakt stěží a jsem trochu udivená, že to tolika lidem sedlo. À L'abordage totiž není absolutně to, co si představím pod pojmem komedie. Tohle je spíš takové sledování několika nových letních seznámení, která nemají absolutně žádnou přidanou hodnotu. Je to jako kdybyste si přivezli záznam z dovolené. V televizi hrozná nuda. Tři hlavní postavy tu byli oukej, občas jsem se na to plátno i usmála, ale u toho zůstalo až do konce. Vedlejší postavy dokázaly být osiny v zadku a příběh to má vyloženě nulový. Jasně, je to jen takové letní nenáročné osvěžení toho nic, co nám teď kinematografický svět kvůli koroně nabízí, ale tohle bylo fakt pekelně zbytečných 90 minut. (TADY VARY) . (10.08.2020)

Tahle komedie není třeskutě vtipná, s nadhledem však vypráví o patáliích, které většina z nás ve věku 20+ řešila. Hledání partnerské lásky i vztahu k sobě samému, machrování před kamarády i prostá snaha užít si dovolenou. Neokázalá jednohubka skrývá ve své subtilnosti silně humanistické poselství a nepotřebuje k tomu rozmáchlá gesta. Více zde. (08.07.2021)

Není to komedie. Jen citlivá obhajoba všednosti, věrná svému tématu svým guerillovým přístupem, kdy neherci či debutanti jsou snímáni mezi skutečnými lidmi na dovolené, kteří občas zvědavě čučí do kamery. Nejsilnější devizou filmu je rozhodně povědomé vykreslení mikroživota rodinných autokempů v sezóně se všemi těmi traumatickými detaily včetně všudypřítomných Holanďanů. Při každém zvuku rozepínajícího se zipu u stanu se mi zvedají vlasy na zátylku. (05.10.2021)