Bez státní příslušnosti

Ano, bylo to silné a ano bylo to hnusné. Nejsem žádný vítač, ale zasáhlo mě to. Ovšem řekněme si to otevřeně, kdyby tu nebylo té Australanky nezákonně držené v tomto zařízení, tak by tento seroš vůbec nevznikl. Jeden si nemůže dělat názor po tomto shlédnutí, musel by to zažít. Věřím, že se takové věci asi stávají, ale nemůžeme házet všechny do jednoho pytle a každá mince má vždycky dvě strany...Za mě 85% (09.10.2022)

Ponurý drama plný bolesti a taky těžkýho rozhodování, co je tady vlastně správný a co špatný. Jde tady o imigranty a soucítit se tady dá s oběma stranami, s těmi co jsou zavření, i s těmi co je mají hlídat. Seriál je velmi dobře napsanej, nevypráví až tak něco novýho, ale působí autenticky a má i dojemnej konec, takže určitě 80% a silný čtyři pecky. (06.01.2022)

Uprchlická krize je jednou z (mnoha) výzev současného světa a bylo jen otázkou času, něž se tomuto fenoménu bude věnovat i nějaký televizní seriál. Mozaika příběhů několika lidí z detenčního centra pro uprchlíky v Austrálii má své reálné předobrazy (jak tvůrci neopomenou před každých z celkem šesti dílů seriálů v úvodu zmínit). Patrně záměrně byly vybrány osudy dost rozdílné, kdy lidé na útěku mají různé motivace, jinak se jim daří ekonomicky, mají jiné rodinné zázemí, apod. Co je však společné, je přímo hmatatelná míra frustrace z jejich osudu. Ta se zejména v prvních dílech přelévá i na diváky a vytváří tak ambivalentní pocit, kdy si na jednu stranu chcete pustit další díl, ale na stranu druhou vám z toho moc dobře není. Zapomeňte na to, že by se zde servírovaly kdovíjaké "happyendy" plné kýčovitého uvědomění typu "jsme přece všichni lidi" a "na kulturních rozdílech nezáleží". Cesta Ameera z Afghánistánu přes Pákistán a Indii do vysněné Austrálie (kde, jak si říká mezi kamarády, přece každý může plnit své sny, že jo...) je plná důležitých životních ztrát, frustrace ze vzájemného nepochopení, kritickou ránu zasazuje zrada (trochu očekávaná) ze strany pašeráků lidí, kteří v konečném účtování vycházejí asi jako nejvíc negativní osoby (i když jejich životní příběh nám v seriálu načrtnut není). Jiné to má Sofie (Yvonne Strahowski), která řeší dlouholeté vztahové problémy s matkou a sestrou (však to znáte, rodič preferuje jednoho z potomků...) a útěk do náruče podivné sekty pak řeší tím, že se vydává za německou občanku a požaduje deportaci do své "země původu" - Německa (tedy přesný opak toho, co žadatelé z detenčního centra dělají). Šílené, kam člověka může dohnat psychická krize. Jsou tu samozřejmě i postavy pracovníků detenčního centra. I na nich můžete vidět, jak je drsná práce postupně mění, z idealistů se stávají nástroje represivního systému až nebezpečně rychle, nicméně rozhodně tu nejsou vykreslení jako "ti špatní". Je jasné, že jejich práce je náročná a často se dostávají do konfliktů, které prostě v daný moment jde jen těžko řešit nějak správně. I oni tak někdy bojují s iluzí podobnou té, která potkává migranty v cestě za "vysněnou zemí, kde už bude jen dobře". Nebo někdy jen podléhají svým dosud snad skrytým sadistickým choutkám v okamžiku, když kamery zrovna nesvítí a "ten čmoud" vás nějak pěkně naštval. Působivé téma a dobrý scénář (který vlastně píše sám život) slibně podbarvuje i velmi dobrá kamera. Díky délce seriálu v podobě šesti dílů se nedostavují pocity "přežvýkávané vaty". Skvělé jsou také herecké výkony. Stoprocentně doporučuji, vzhledem k současné situaci čas na seriály, jak se zdá, opět nastal. (12.10.2020)

Překvapuje mě, jak málo je tady Stateless hodnocené. Přitom jde o sérii, která si rozhodně zaslouží pozornost. Zajímavé na ní je třeba to, že má více rovin. Příběhy jednotlivých postav ze záchytného tábora jsou tak silný kafe, že jsem měla co dělat, abych si od té hromady bezmoci dokázala držet odstup. A pak je tu vynikající Yvonne Strahovski, která naléhavě touží po přesném opaku toho, co chtějí všichni ostatní a dostává se do bizarní situace, při čemž se postupně odhaluje její minulost. Velmi dobře zahrané, velmi uvěřitelné. Člověk může mít pochopení pro všechny strany, a stejně se cítit naprosto ztracený... (23.12.2021)

je celkem jasné,že tzv.vítače tohle utvrdí v tom jak je všechno strašně špatně,kdežto pro ty co volí spd a o víkendu si s chutí zahajlují s Ortelem to bude jen tupá agitka,nicméně v reálu je to hlavně silná káva,která ukazuje,že se co týká migrace jde o boj,který vlastně nemá vítězů.Možná to místy trochu smrdí klišé,aby to vyvolalo potřebné emoce,ale věřím,že zhruba takhle to opravdu funguje.Moc hezky tu Stateless ukazuje tři tábory.Bezradné úředníky,kteří přes všechna pravidla,nařízení a vlastní (ne)schopnost zapomněli být lidmi.Stráže v uprchlickém táboře,kteří jsou buď hovada,nebo ignoranti a nebo lidé,kteří by snad i chtěli dělat věci správně,ale nemají moc možností.No a pak samotní uprchlíci,kteří jsou degradování na "anonymní" dav,který dozorci oslovují číslem jako ve vězení i když v něm nejsou a většina z nich chce pouze lepší život pro sebe a svoje blízké.(je možná trochu naivní,že jsou zde všichni zobrazeni jako klaďasové,ale byl jsem s tím ok).A ti všichni se pak sejdou na místě,které se jim postupně zadře za nehty a jednoho po druhém je sežere za živa...80% (31.07.2020)