Vek nevinnosti

Málokedy sa mi stane, že ma v kostýmovkách alebo všeobecne vo filmoch herecký casting nepríjemne omráči. Titulný plagát bol ukazovateľom dojemnej melodrámy, ktorá sa nevyhne citovým nátlakom na diváka, no v skutočnosti som sa plná očakávaní dočkala iba mdlej a nevýraznej americkej jednohubky, ktorú práve zúčastnení (inak skvelí) Day-Lewis a Pfeiffer nemilosrdne poslali ku dnu. Dôvod? Medzi tak ,,zamilovanou" dvojicou - o čom sa nás Scorsese snaží presvedčiť všetkými možnými metódami - to absolútne neiskrí, v podstate ma nadchla iba vždy sladká Winona Rider, ktorá si ma získala už v gotickom Draculovi. Neberiem Scorsesemu, že je majstrom napätia, strachu, depresie či prepracovaných scenárov, ale na krehkú romantiku nemá, pričom kostýmy a hudba sú zrejme jedinými pozitívami tohto ,,srdcervúceho dojáku". (05.04.2010)

Best of Scorsese! Mistrovské dialogy, působivá kamera, chytlavá hudba a herecké výkony s puncem geniality, vychválit jednotlivce nemožné (Day-Lewis, Pfeiffer, Chaplin, Ryder ti všichni a nejen oni - na Mrs. Mingott (Miriam Margolyes) jen tak nezapomenu, zde ze sebe odvádějí to nejlepší). Má slabost pro kostýmní dramata (sice hlavně anglická) objevila novou perlu. Já tomuto snobismu, intrikám a potlačované vášni nedokážu odolat. Díky za to Marty //Film pro náročné a trpělivé! Bez patetických a sentimentálních příměsí. (20.06.2012)

Film jsem viděla po dlouhé době, po kterou jsem si pamatovala jen to, že byl zdlouhavý a byl o zakázaném vztahu. Nostalgie mě donutila shlédnout ho znovu a krom toho, že se mé vzpomínky potvrdily jako pravdivé, jsem si uvědomila, že zdlouhavost filmu zde byla na místě. Každý pohled, či obraz znamenal více, než tisíce slov. Scorcese dokázal do jednoho okamžiku nahustit maximální koncentraci emocí a napětí. Nenaplněná touha je synonymem snímku. (18.12.2006)

Je mi jasný, proč se o tomhle filmu ve filmografii Martina Scorseseho moc nemluví. Věk nevinnosti je totiž po příběhové stránce neskutečná nuda, kterou zachraňuje snad jenom on tím, jak ho natočil. Třeba to vyprávění Michelle Pfeiffer bylo to nejzajímavější na celém filmu. Jenže ani on a ani ona nezachrání celkový příběh. Stačí si do toho roku představit, že koukáte na film ne z New Yorku, ale z anglického venkova a musí Vám bejt všecko jasný. Tenhle film měl na to, aby mi způsobil obrazovou lobotomii mozku. (30.11.2014)

Když člověk nemá tu správnou náladu, může na něj VN působit rozláčným a únavným dojmem, pokud ale trávíte zimní sobotní večer ponoření do ušáku a myšlenek na časy uplynulé, je příběh o starých a nezlatých časech a lásce tak decentní, že ji postřehnete jen z tichého šepotu hedvábí šustícího o korzet, tím pravým pohárem svařeného vína.Jako vždy výborná kreace Day-Lewise coby muže, jehož snaha se bez skandálu vyvléci z navléknutého postroje je předem odsouzena k nezdaru, a Pfeifferové jako subtilní femme fatale. (22.06.2007)