Po úradných hodinách

.. „ Dnes snad musí být úplněk“ zoufá si Paul, který se marně pokouší uniknout, v deštivé noci, z podivné čtvrti, s 97 centy v kapse a s klíči od cizího bytu (důvěra za důvěru). Ale každý další pokus vše víc a víc komplikuje. Hororová atmosféra (připomíná to útěkové sny, kdy se člověk taky ne a ne pohnout z místa) ve výborně natočené černočerné komedii. Takže pozor na náhodná setkání, umělkyně a těžítka. „Umění je pěkně hnusný.“ (22.11.2005)

Ranou tvorbu Martina Scorseseho nemám tolik nakoukanou, takže mě After Hours poměrně dost a ve finále i vesrkze příjemně překvapilo. Ono je to totiž drama odehrávající se v New Yorku během jednoho večera a hlavnímu protagonistovi se stává jedna bizardnější situace za druhou až vlastně Kafkovského stylu. Konec už je pak jenom symbolickým uzavřením jedné divoké noci. Hodně zajímavá záležitost. Kdo má rád Scorseseho, trošku mysteriózní dramata nebo věci odehrávající se ve více sevřeném časovém rámci, mohu jedině doporučit. (15.08.2022)

Noční můra (možná) každýho (možná některého) průměrnýho člověka je zažít bizarní noc v bizardním artovým světě šílených umělců... Scorsese tuto můru natočil perfektně navíc s dost černohumorným pohledem, což tomu jen prospělo. Celé to má skvělý spád a spoustu skvělých epizodek, které pokojného úředníčka potkávají...navíc se to všechno vyvrbí tak zábavným způsobem, že je to prostě jeden z nejzábavnějších filmů, co znám. (13.04.2009)

Podivuhodný příběh z ranku: podivuhodná noc plná setkání s podivuhodnými lidmi. Nejdřív jsem si říkal, proč jsem vlastně do toho filmu šel (kromě toho, že je to z osmdesátek), ale pak mi to osvěžila jména herců v úvodních titulcích. Taková podivně smutná komedie se zvláštně černým odstínem. Škoda, že tomu ke konci už notně dochází dech. Ta sochařka - jo, přesně proto miluju osmdesátky. Linda Fiorentino je v její roli božská. (23.01.2022)

Scorsese si stojí v mém osobním žebříčku filmových režisérů hodně vysoko, ale tentokrát nastal první případ, kdy jsem se s Martinem skutečně minul. Snímek Po zavírací době na mě působí dojmem nevtipného chlápka, který - posilněn několika skleničkami alkoholu - začne dělat dojem na přítomnou slečnu, je dotěrný, bez charismatu, pouze trapně snaživý, prostě opruz. Příběh drhne a vůbec nedrží pohromadě, scénárista chce ohromovat novými a novými nápady, jenže situace nedotahuje do vtipného konce, a postavy (vesměs přehnaně afektované a s charakterově vyhraněné do extrémní, nerealistické polohy) přicházejí a odcházejí, aniž by se jejich mikropříběhy nějak naplnily. Ani ty dvě hvězdičky nejsou nijak přesvědčivé. Celkový dojem: 35 %. (10.08.2013)