Po úradných hodinách

Scorsese me timhle presvedcil, ze komedie fakt nejsou jeho silnou strankou. Prvni pulka filmu je totiz docela opruz, protoze to cely pusobi dost nemastne a neslane. Vcelku sympatickej chlapek se seznami se sympatickou zenskou, zajde k ni, povidaj si o blbostech a nic se nedeje, film zacina nudit. Kdyz uz sem to chtel skoro vzdat, tak nastesti zacne polovina druha, chlapek se dostava z pruseru do pruseru, honi ho rozzurenej dav, potkava samy ujety postavy a chce se jen dostat domu. A to uz je jina kava, sice se u toho smichy za bricho popadat nebudete, ale rozhodne to je zajimavy a sem tam se povede nejaka paradni scena, obzvlast zaver je libovej. Co se tyce hercu, ty hrajou obstojne a jsou sympaticky, Arquette to navic slusi a je roztomila, ale vic jak lepsi 3* to neda. (27.06.2009)

Tohle Scorsesemu jde. Alternativni individua a zvlastni okolnosti jsou uz od dob Taxi Drivera jedna z jeho specialit, na kterou kdyby se zameril namisto prumernych (The Departed) az silne podprumernych (Goodfellas) gangsterek, mohl byt z Martyho skutecne dobry reziser. Zatimco u techto Scorseseho zoufalosti jste radi, ze to protrpite do konce, v pripade After Hours, stejne jako u Taxikare mate chut si to hned pustit znovu a znovu a znovu... je to chytlave, nocne hypnoticke, absurdni, 80's, skvele natocene, s mysteriozni elektronickou hudbou Howarda Shrorea. Proto After Hours pravem patri do Scorseseho topky (konkretne jeho druhy nejlepsi film), ale verejnosti je to tradicne silne nedocenene. 9/10 (07.12.2010)

Oscarovým vlkodlakem roztrhaný Griffin Dunne si zde zahrál smolaře, který si jednoho večera chtěl pouze zapíchat s uhrančivě krásnou Rosannou Arquette, místo toho musel čelit pranýřství za podezření z vraždy a vykrádání bytů. Příjemně obsazená, hezky natočená, chvílemi dokonce bizarní černá komedie, která ve Scorseseho filmografii zvláštním způsobem zapadá mezi všemi těmi gangsterkami, ale o to větší překvapení vás z tohodle malého filmu čeká. (08.08.2013)

Po zavírací době je surrealistická hříčka, jejíž cílem je zřejmě co nejvíc a co nejkrutěji vytrestat Paula Hacketta za jeho nespokojenost s dosavadním životem a vyléčit ho z iluzí a snů o svém budoucím životě. Je to vlastně takový kafkovský film s vynikající depresivní atmosférou, kombinace Zámku a Procesu - osudem odsouzený úředníček se protlouká neskutečně bizarními situacemi, setkává se s bizarními postavami a za nic na světě se nedokáže dostat domů, vyspat se a dál snít o lepší práci... Všechny okamžiky a všichni aktéři jeho noční můry jsou nějakým způsobem propojeny a tvoří jakousi fiktivní síť, z níž, jak se zdá, nemá Paul Hackett šanci uniknout. Vše spěje do nádherného finále, jež je podobně jako úvodní část podkreslená krásnou Bachovou skladbou. Nic jsem si od tohoto snímku nesliboval, ale ve výsledku jsem se ohromně pobavil. Nezaslouženě méně známý Scorseseho film. (16.05.2007)

Zažil jsem několik hodně mizerných dní, ale za Paulovu noc bych žádný z nich nevyměnil. Paul se ve své noční můře totiž dokázal vymáchat tak svědomitě, že mi nezbývá než konstatovat, že to celé bylo divné, ale jistou dávku zábavy jsem v tom taky našel. Zejména se sochařkou Kiki bych si patrně docela rozuměl, ale sympatičtí mi byli i barman Tom či "neúplatný" vyhazovač z klubu. A navíc jsem si potvrdil, že čím je umělecké dílo hnusnější, tím je cennější a to je informace k nezaplacení. (27.10.2015)