Bubák Bubby

Bad Boy Bubby je ten typ kontroverzního filmu hodící se na Otrlák, který je ale ještě v rámci mezí a publikum ho dokáže široce ocenit. Začátek dokáže naladit svou zvrácenosti a podivností a děj se pak rychle přehupuje do takové rozpačité komedie, protože divák často neví, jestli nebude divné, když se zobrazeným situacím bude smát, ba dokonce jak má na situace reagovat. Často se tu hraje i na protipól a pár scén je spíše dojemných. Dohromady jako celek to ale stejně dává dojem čisté zvrácenosti. Mindfuck scéna je například se zpívající dívkou při souloži nebo samozřejmě zpívající Bubby a jeho kapela. Bubbyho hlášky jsou ale velkým poznávacím znamením a vždycky přesně ví, kdy jakou použít. (12.04.2018)

Tenhle film mě dostal. Začátek mocně expresívní, jednotlivé obrazy jsou neskutečně působivé. Čelist mi padala pozoruhodně často, prakticky scénu za scénou. Ani nemůžu říct, která mě rozsekala nejvíc. Hodně po/div/uhod/nej film, z kterýho si asi každej odnese něco jinýho. Já rozhodně úžas nad virtuozním herectvím NH, nad obrazotvorností - některý věci fakt snad ani nejdou vymyslet - a scénu prvního setkání Bubbyho s hudbou a jeho prvního vystoupení s kapelou. Neodbytně se mi vybavily roky šťastně strávené s JM a Doors:)) A čímsi neznámým se mě dotkla scéna Rachel miluje Bubbyho a Bubby miluje Angel. Nehodnotím fakta, protože to nebylo moc reálné - beru to jako podobenství a alegorii, jako formu psychologické a filozofické úvahy a formu vyrovnání se autorů s náboženstvím, které po tisíce let foliuje jiné a samo je foliováno, stejně tak, jako jsou foliováni jednotliví lidé nebo kočky.---Don´t be still, cat. (20.12.2013)

Svět je odporné místo a pokud jste velké, naivní, přitroublé dítě a navíc bez základní společenské zdatnosti dá vám co proto. A zejména vlastní rodina vám dá poznat toho největšího zla. Bubby se narodil psychotické matce, která se rozhodla, že ho bude mít jenom pro sebe, a tak mu namluvila, že nesmí ven, protože je tam plyn, kterým by se otrávil. A tak Bubby vyrostl ve špinavé šedivé díře a zatímco byl nucen k souloži se svou vlastní matkou a různým způsobem týrán, zakrněl na mentální úrovni dítěte. První čtvrtina filmu je směs úchylností a bizarnosti. Naturalismus je zde silným prvkem, který vás místy bude skoro znechucovat. Jakmile se však Bubby dostane mimo své vězení, stává se film spíše komedií míchnutou s dramatem... a velmi dobře se na to kouká. Jednotlivé scény jsou místy nelogické a absurdní (úmyslně), ale přesto děj míří určitým směrem a sice k postupnému Bubbyho začlenění mezi normální lidi. Co nejde nezmínit je neuvěřitelný herecký výkon Nicholase Hopea, který jako by svou roli doslova žil. Je neskutečně přesvědčivý... Dál se mi líbil způsob kritiky katolicismu, který je zde prezentován v různých formách - Bubbyho ujetej fotr, představy Abgeliných rodičů o tom, koho Bůh rád má nebo nemá a to, že lidé, kteří si berou do huby Ježíše ze všech nejvíc, jsou často ten nejhorší póvl. Funguje to snad po všech směrech: kritika, komedie, soft-exploitační úvod i dějové tempo... Jenom možná mohli ubrat pár scén, protože místy to na mě působilo trochu přeplácaně. Jinak ale nemám nic proti... (27.06.2011)

Viděl jsem už celkem dost nekonvenčních až bizarních filmů, ale málokterý se mohl pyšnit současně tak epickým(!) příběhem plným nečekaných překvapení a zvratů v životě hlavní postavy... to přesto, že Bubák Bubby neobsáhne bůhvíjak rozsáhlý časový obluk, jen se toho v Bubbyho životě najednou po dlouhých monotónních 30ti letech semele a uděje tolik, až jsem měl na konci pocit sledování jedné velké životní odysey za štěstím. Nutno dodat, že odysey značně zvrácené. Pokud se cítíte být čistě konzervativními diváky, kteří už nad lecjakou menší bizarností či odchylkou od běžné reality začnou podobný film proklínat, vyhněte se Bubbymu na co nejvíc kilometrů, mohl by na vás od začátku valit jeden těžce nepříjemný šok za druhým. Neříkám, že jsem všechny zvrácené podivnosti kolem Bubbyho hltal zcela suverénně bez nejmenší pachuti, např. některé scény s kočkami byly už na mě trochu moc, ale jako celek má ten film po celou dobu nádech tak silné neobyčejnosti, překvapení i zajímavé atmosféry, že si mě po většinu času získat dokázal... a to přesto, že ho napsal i natočil Rolf de Heer – australský režisér, se kterým jsem se už dvakrát spíše minul a tady mi jeho styl opět ne vždycky plně sedl, než jsem se na něj úspěšně naladil. Propracovaný nekonvenční příběh, ztvárnění nezapomenutelné titulní postavy (Nicholas Hope) i některých vedlejších figurek (táta-Ralph Cotterill) či samostatně zážitkové scény např. nečekaných hudebních vystoupení zvyšují mé hodnocení na 4 hvězdičky, protože BUBBYHO jako film i postavu teď těžko dostanu z hlavy pryč. [80%] (16.09.2023)

Úchylný film s Nickem Caveem v hlavní roli:) První půlhodinku se film překonává ve vrstvení šokujících scén. Pak přijde na řadu pořádně divný humor, což vrcholí několika naprosto dokonalými hudebními vystoupeními. Tohle si musím někdy zopakovat! EDIT: (Poprvé 6.6.2011 Klubovna, podruhé 7.4.2013 a rovnou zvyšuji hodnocení na 5. Rolf de Heer je génius). (06.06.2011)